Článek
Donald Trump a Vladimir Putin se zřejmě už příští týden osobně setkají. Stane se tak poprvé od chvíle, kdy se americký politik začátkem letošního roku vrátil jako prezident do Bílého domu.
Znamená to, že dohoda o míru nebo alespoň příměří na Ukrajině je blízko?
Z Washingtonu, ale i z Kyjeva zaznívá po středeční návštěvě Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa v Kremlu určitá naděje.
„Poprvé od nástupu naší administrativy jsou na stole konkrétní ruské návrhy k ukončení války,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Vypadá to, že Rusko je nyní více nakloněno příměří. Mezinárodní tlak je úspěšný. Ale nesmíme se Rusy nechat oklamat v konkrétních detailech,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tomu americký prezident po schůzce Witkoffa s Putinem telefonoval.
Konferenčního rozhovoru se zúčastnili také britský premiér Keir Starmer, finský prezident Alexander Stubb a německý spolkový kancléř Friedrich Merz. To samo o sobě naznačuje, že šéf Bílého domu měl takzvaně na srdci něco důležitého.
Tajené místo
Kreml oznámil, že se obě země už dohodly i na místě summitu obou prezidentů, lokalitu ale nezveřejnil. Spekuluje se o Istanbulu nebo Rijádu, kde se uskutečnily předchozí schůzky amerických a ruských diplomatů. Naopak Helsinky, kde se prezidenti setkali v roce 2018, jsou zřejmě mimo hru, protože Finsko mezitím vstoupilo do NATO.
Putin ve čtvrtek jedno místo naznačil. „Máme mnoho přátel, kteří jsou připraveni nám pomoci zorganizovat akci tohoto druhu. Jedním z našich přátel je prezident Spojených arabských emirátů,“ řekl novinářům. „Myslím, že se rozhodneme, ale toto by bylo jedno z vhodných, docela vhodných míst,“ citovala ho státní agentura TASS.
„Sebejistota už není skálopevná“
Deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje v Bílém domě napsal, že Putin navrhuje cosi jako částečné příměří. Což by znamenalo, že Rusko přestane s odpalováním balistických raket a vysíláním dronů na ukrajinská města, ale nezastaví pozemní ofenzivu na východě Ukrajiny.
Zároveň očekává, že Kyjev přestane útočit drony na ruská letiště, sklady paliva a zbraní či továrny vyrábějící pro armádu.
„Jsem spíše opatrný než optimistický. Donald Trump je člověk, který bere politiku velmi osobně. Je nesmírně zaměřený na vlastní prestiž, sebestředný,“ řekl Seznam Zprávám poradce českého prezidenta a bývalý český velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský.
„To, jak se s ním Vladimir Putin pokoušel pohrávat, ho nejspíš lidsky naštvalo. To neznamená, že to povede k řešení toho konfliktu, ale přece jen to vypadá, že sebejistota Kremlu a Putina už není tak skálopevná jako ještě před nedávnem. Kombinace vyčerpání z války, která nepřinesla Rusům očekávané územní zisky, tlaku ekonomických sankcí a přitvrzujícího postoje Donalda Trumpa Moskvu nutí, aby se stavěla realističtěji k podmínkám ukončení bojů. Ale znovu říkám, s optimismem raději šetřeme,“ pokračoval.
Prezident Trump v telefonátu s dalšími státníky oznámil, že by se měl příští týden sejít nejdříve s Putinem a pak ve třech – s Putinem i Zelenským. Na jednání nicméně neplánuje přizvat evropské politiky.
Ústupek Putinovi?
Připomeňme, že Trump ještě během loňské kampaně tvrdil, že dokáže ruskou válku na Ukrajině ukončit během 24 hodin. Po lednové inauguraci inicioval summity delegací Ruska a USA v Rijádu a Istanbulu, ale původně přátelský tón vůči Putinovi postupně měnil na kritický.
Několikrát prohlásil, že ho šéf Kremlu zklamal, a zatímco zpočátku obviňoval z kladení překážek dohodě Zelenského, poslední týdny jen Putina.
Souhlasil s tím, že USA dodají Ukrajině zbraně zaplacené evropskými zeměmi, a pohrozil sankcemi zemím, které nakupují ruský plyn a ropu. Naposledy Indii, které ve středu zvýšil cla a odůvodnil to indickým napomáháním válce prostřednictvím plateb za ruskou ropu.
Trest za ruskou ropu
„Rusko má ve skutečnosti obrovské problémy, i když se to státní propaganda snaží usilovně skrývat a maskovat. Obrovské náklady na válku jsou nepřiměřené výsledkům, kterých Rusové dosáhli,“ podotkl Žantovský.
Jeden z předáků ruské exilové opozice a bývalý šachový mistr světa Garry Kasparov na sociální síti X napsal, že summit s Trumpem je sám o sobě ústupkem Putinovi a nepovede k míru.
„Setkání bude normalizovat válečného zločince Putina jako partnera k jednání. Nabízení ústupků a záchranných lan ho povzbudí k pokračování agrese. I když nyní předstírá, že souhlasí s jakýmsi příměřím, ví, že může spáchat cokoliv a stále se s ním bude jednat,“ uvedl Kasparov.
Ukrajinské oblasti, které chce Rusko anektovat.
Před deseti lety se Putin dohodl v Minsku s tehdejším ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem na klidu zbraní ve válce, která začala na jaře 2014 na Donbase. Válka ale neskončila, naopak v únoru 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu ze severu, východu a jihu s více než sto tisíci vojáky.
Jako podmínky k ukončení bojů Rusové dosud uváděli neutralitu Ukrajiny, početní omezení její armády, konec západní zbrojní pomoci a také uznání ruské anexe čtyř východoukrajinských oblastí.
Kyjev všechny podmínky odmítal, Trump ale řekl, že se vstupem Ukrajiny do NATO Spojené státy nepočítají.
