Hlavní obsah

Babička radila dobře. Jak děti samy přežily 40 dní v drsné džungli

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Ministerstvo obrany, Kolumbie

Po dětech pátralo na 200 lidí. Snímek havarovaného letadla zveřejněný kolumbijskými úřady.

Reklama

Velká porce štěstí, lidského nasazení i znalost prostředí. Čtveřici malých dětí se podařilo přežít v kolumbijském pralese 40 dní o samotě. V pátrání pomohli domorodci i pes Wilson.

Článek

Lesly, Soleiny, Tien a Cristin. Čtyři zachráněné kolumbijské děti už přistály za doprovodu svého otce a další rodiny na letišti v Bogotě. Čekaly je tam sanitky k převozu do vojenské nemocnice kvůli dehydrataci a podvýživě.

Jejich přežití Kolumbijci popisují jako zázrak. Čtveřice dětí ve věku třináct, devět, čtyři a jeden rok sama přežila pád malého letadla Cessna 206 a pak nekonečných 40 dní v džungli.

Letadlo totiž spadlo v pralese v regionu Guaviare, který patří mezi ty nejméně osídlené a je většinově pokrytý tropickým deštným lesem. V džungli prší 16 hodin denně. Kvůli hustému olistění až 45 metrů vysokých stromů a podrostu je v ní temno a viditelnost je omezená zhruba na 20 metrů. Hlasité zvuky pralesa navíc komplikují i komunikaci na krátkou vzdálenost.

Foto: Fuerzas Militares de Colombia

U tohoto vodního toku vojáci našli stopy dětí.

„Kromě možného zranění při pádu letadla a velmi omezených podmínek, které džungle nabízí, pokud jde o shánění potravy, je tu i nebezpečí spojené s šelmami, hady, pavouky, štíry, nestabilním a nebezpečným terénem,“ vyjmenovala rizika Sandra Vilardyová z kolumbijského ministerstva životního prostředí. Ve výčtu chybí i množství jedovatého hmyzu.

Podmínky by to byly drsné i pro dospělého člověka, natož pro skupinku malých dětí bez cizí pomoci. „Je to nedotčený, hustý, nebezpečný prales. Je to divoká džungle, jak říkáme,“ cituje kolumbijský server Cambio vůdce domorodého kmene Guanano z oblasti Vaupés Johna Morena.

Jak přesně se jim podařilo přežít, zatím není jasné. Jisté je ale to, že roli hrála jejich znalost lesa – dvě starší děti jsou totiž zvyklé chodit do pralesa, procházet se v něm a dovedou rozpoznat rostliny vhodné k jídlu a také ty, které jsou jedovaté. Děti totiž pocházejí z původních národů Witoto.

Foto: Fuerzas Militares de Colombia

Děti už záchranáři dopravili do nemocnice v Bogotě.

„Děti musely využít znalosti, které se naučily ve své komunitě, dávné vědění, aby přežily. Nikdy jsme nepochybovali o tom, že přežijí díky svým znalostem,“ dodal k tomu Moreno. K takovým znalostem je vedla jejich babička Fátima, která se vyzná v domorodé rezervaci Araracuara. I přesto děti trpěly dehydratací, nedostatkem potravy a trápily je štípance od bodavého hmyzu.

Přežít zřejmě pomohly i nouzové balíčky, které do pralesa ze vzduchu pravidelně shazovali záchranáři. Děti se také díky stabilním vyšším teplotám v pralese nevystavovaly nebezpečí podchlazení.

Díky velmi častému dešti měly i vodu k pití, zároveň však byly neustále mokré. Každá rána na těle pak v takovém prostředí výrazně zvyšuje riziko infekce.

Otazníky dál panují ohledně toho, jak se dětem podařilo přežít samotnou havárii malého letadla, které padalo k zemi téměř kolmo. A také jak se pak dostaly ven z vraku.

Foto: Ministerstvo obrany, Kolumbie

Vrak letadla, ve kterém rodina cestovala za otcem. Děti seděly v zadní části.

Jako hrdinku popisují Kolumbijci hlavně třináctiletou Lesly, která převzala po nehodě starost o své sourozence. Děti prokázaly i odvahu a odhodlání, když opustily místo nehody. Při té totiž zahynuli tři dospělí včetně jejich matky, která se s dětmi stěhovala za otcem.

Letadlo se u řeky Apaporis zřítilo 1. května krátce poté, co pilot nahlásil kontrolní věži poruchu motoru. Pokusil se nouzově přistát, ale narazil do stromů.

O posádce nebylo nic známo 17 dní. Až tehdy pátrači z řad domorodých obyvatel nalezli vrak letadla s těly třech dospělých.

Foto: Fuerzas Militares de Colombia

Při pátrání urazili vojáci a dobrovolníci pěšky více než 2500 kilometrů.

Podle velitele speciálních operací Pedra Sáncheze se pracovalo se třemi hypotézami: Že jsou děti naživu a ztracené, že zemřely, nebo že je drží rebelové.

Tomu, že děti přežily, nasvědčovaly nalezené zbytky okousaného ovoce, nůžky, víčko od lahve na mléko a také stopy dítěte a psa. Tím byl nejspíš pátrací pes Wilson, který se při hledání dětí záchranářům ztratil a asi po dvaceti dnech od nehody se připojil k dětem a dělal jim společnost. Když záchranáři děti v pátek objevili, šestiletý belgický ovčák s nimi bohužel nebyl.

Foto: Fuerzas Militares de Colombia

Belgický ovčák Wilson se při pátrání po dětech ztratil.

Do pátrací akce „Naděje“ se zapojilo celkem 200 lidí, včetně 120 vojáků i otce čtveřice. Celkem záchranáři v džungli pěšky urazili při hledání více než 2500 kilometrů. Klíčovou roli sehráli v pátrání domorodí obyvatelé, kteří se do akce aktivně zapojili.

Už 17. května kolumbijský prezident Gustavo Petro vyvolal v zemi radost oznámením, že se děti našly. Nakonec se musel za nepravdivou zprávu omlouvat.

O týden později pak armáda oznámila, že 600 metrů od místa havárie našla nové stopy: použité plenky, ručník a tenisky. Chyběly krvavé stopy, což naplnilo záchranáře i veřejnost optimismem. Podle velitele speciálních sil Sáncheze byli navíc pátrači před deseti dny od dětí jen 100 metrů.

Foto: Fuerzas Militares de Colombia

Nalezené tenisky.

Nakonec byly děti nalezeny v pátek 9. června asi jen pět kilometrů od místa leteckého neštěstí. Z džungle je vyzvedl armádní vrtulník, který ovšem nemohl přistát a čekal kvůli vysokému porostu ve výšce 60 metrů nad zemí. Děti do něj vojáci dostali pomocí popruhů a navijáku.

Reklama

Doporučované