Článek
Kreml pokračuje v sérii zatýkání vysokých činitelů podezřelých z rozsáhlých korupčních praktik.
Tím zatím posledním byl začátkem týdne Vladimir Bazarov, náměstek gubernátora Kurské oblasti.
Podle vyšetřovatelů ještě během svého působení v čele stavebního odboru sousední Bělgorodské oblasti zpronevěřil prostředky určené na vybudování protitankových zábran na hranici s Ukrajinou.
Škoda má dosahovat až jedné miliardy rublů, tedy v přepočtu zhruba 250 milionů korun.
Loajalita nestačí
Kauza není ojedinělá. V posledních měsících byli obviněni představitelé hned tří z pěti regionů, které sousedí s Ukrajinou.
Všichni pro podezření, že si přivlastnili finance vyčleněné na stavbu opevnění, tedy infrastruktury, která měla zabránit dalším úspěšným ukrajinským přeshraničním útokům.
Podle analytiků se Moskva podobnými případy snaží vyslat dvojí signál. Na jedné straně chce uklidnit obyvatelstvo žijící v pohraničních oblastech, které opakovaně zažívá ostřelování či výpady diverzních jednotek bránící se země.
Na straně druhé to může být varování pro regionální a vojenské elity: loajalita nestačí, a kdo bude přistižen při zneužívání státních zakázek, může skončit před soudem.
Už loni odstartovala bezprecedentní čistka mezi nejvyššími představiteli armády. Obvinění z korupce se dočkala řada generálů a funkcionářů ministerstva obrany, a to včetně náměstka Timura Ivanova, blízkého politického spojence tehdejšího ministra Sergeje Šojgua.
Sám dlouholetý šéf resortu se následně přesunul na post šéfa Bezpečnostní rady, což mnozí vnímali jako odsun do méně vlivné pozice.
Hlavně nepřiznat chyby
Podle politologa Davida Szakonyiho z George Washington University nechce ruské vedení zmíněné případy spojovat s válečnými neúspěchy.
Prezident Vladimir Putin chyby na bojišti nikdy veřejně nepřiznává a otevřená kritika armády je v Rusku trestná.
„Vláda se vyhýbá tomu, aby taková vyšetřování spojovala se zradou nebo selháním. Veřejnost si to ale dokáže propojit sama,“ řekl Szakonyi americkému deníku The New York Times. Přímé přiznání vojenských chyb by podle něj oslabilo morálku a zkomplikovalo nábor do armády.
Ačkoli se Kreml snaží minimalizovat dojem, že je situace mimo kontrolu, dostupná čísla naznačují něco jiného. Oficiální data ukazují, že jen v prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostl počet korupčních trestných činů meziročně o 24 procent - z 12 468 na 15 438.
Z dat lze rovněž vyčíst, že zatímco drobné úplatkářství mírně pokleslo, prudce přibylo velkých kauz, do nichž jsou často zapleteni vysoce postavení úředníci a podnikatelé.
„Právě tyto případy nejvíce podkopávají důvěru ve stát,“ popsal pro Seznam Zprávy profesor ruských studií na Newyorské univerzitě Joshua Tucker.
Studie Jamestownské nadace z letošního června uvádí, že kromě úplatků se v Rusku rozmáhá i jiná forma korupce: stát násilně přebírá firmy a předává je lidem loajálním Kremlu. Mezi rokem 2022 a letošním březnem takto převedl majetek přesahující dvě procenta ruského HDP (v přepočtu necelý bilion Kč).
Letos pak jen do půlky března zabavil firmy skoro v takové hodnotě, jako za celý rok 2024. To signalizuje, že se proces ještě zrychluje.
Podle analytiků se problém stává zároveň hnacím motorem i slabinou Putinova režimu. Korupce udržuje loajalitu elit, ale zároveň podkopává stabilitu státu.
Upozorňují, že pokud by Kreml chtěl korupci skutečně omezit, musel by sáhnout k ještě tvrdším represím, což by režim dále utužilo.
Ohrožení pro režim
Někteří pozorovatelé navíc tvrdí, že prudký nárůst korupce v důsledku války proti Ukrajině může ohrozit nejen samotnou schopnost Moskvy zvítězit, ale dokonce i přežití režimu bez ohledu na výsledek konfliktu.
Ruský analytik Vladimir Pastuchov, působící v Londýně, upozornil, že „Putinův režim není schopen ustát napětí, které přinese dlouhá válka“, protože se příliš spoléhá na korupci k udržení loajality elit. Přestože taková varování mohou být přehnaná, i ruská data naznačují, že problém korupce nadále dramaticky roste.
Tlak války a rostoucí korupční problémy se nejvíce projevují v pohraničních regionech, kde může mít selhání vojenských projektů fatální následky.
Jako jeden z nejvýraznějších případů se uvádí osud Romana Starovojta, od října 2018 do loňského května gubernátora Kurské oblasti.
Politik dohlížel na výstavbu opevnění podél hranice s Ukrajinou. Byť do oblasti mezi lety 2022 a 2023 zamířilo z federálního rozpočtu přes 19 miliard rublů (zhruba šest miliard korun) na obranné účely, část území v srpnu 2024 obsadily ukrajinské jednotky.
Vyšetřování korupce při výstavbě opevnění začalo hned po Starovojtově přesunu na post ministra dopravy v květnu 2024 a na podzim nabralo intenzivnější rozměr. Odhalilo zpronevěru části vyčleněných prostředků a vedlo k zatčení členů jeho týmu, včetně Alekseje Smirnova, který Kurskou oblast po Starovojtově odchodu dočasně vedl a měl být připraven svědčit proti němu.
Starovojtovo tělo bylo 7. července nalezeno v jeho autě s jedinou střelnou ranou do hlavy jen několik hodin po oznámení jeho odvolání.
„Tento případ ukazuje, jak vysoký tlak války a očekávání výsledků vojenských projektů mohou ohrozit jednotlivé úředníky,“ komentovala to politoložka Nina Chruščovová z The New School v New Yorku.
