Hlavní obsah

Rusko dosáhlo svého cíle. Ukrajina už do NATO nevstoupí, řekl Medveděv

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: ID1974, Shutterstock.com

Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Reklama

Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.

Článek

Ukrajina se ocitla bez jakýchkoli záruk pro svou bezpečnost, domnívá se místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Podle něj je Kyjevu může poskytnout jedině Moskva.

„Každému je teď jasné, že žádný soused jim nemůže poskytnout jakékoli záruky, i kdyby Rusko z duše nenáviděl. Teď nikdo Ukrajinu do NATO nepřijme. I když jsou v alianci rusofobové, nejsou to sebevrazi. A to je přímý důsledek naší speciální vojenské operace,“ napsal podle agentury TASS Medveděv na sociální síti Telegram. Ukrajině podle něj nic nemůžou garantovat ani Spojené státy.

Právě právně závazné garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, Rusko před únorovým vpádem do sousední země po alianci žádalo. Západní politici to ale odmítali s tím, že každá země má právo rozhodnout o své budoucnosti a ujišťovali, že NATO nepředstavuje pro Rusko hrozbu.

Stejná slova o absenci hrozby ještě tuto neděli použil německý kancléř Olaf Scholz, když řekl, že ruský prezident Vladimir Putin začal válku z naprosto absurdních důvodů. Kancléř prý šéfovi Kremlu před invazí říkal, že Ukrajina nevstoupí do NATO ani za 30 let.

Putin přesto odmítnutí tohoto ruského požadavku zneužil jako jednu ze záminek pro invazi. Medveděvova slova ale naznačují, že Moskva je toho názoru, že už naplnila jeden ze svých základních cílů.

Analýza dalšího vývoje války

Dosavadní dodávky munice a vojenské techniky pro Ukrajinu dokázaly situaci na bojišti pozměnit, ale ne překlopit rovnováhu. V pomalé, opotřebovací válce nemá po půl roce nikdo rozhodnou převahu.

Kyjev se podle Medveděva dál snaží pro svou budoucnost najít nějaké bezpečnostní záruky, jedná proto s různými „nedůležitými sousedy vedenými zapomenutými důchodci“. Bývalý ruský prezident a premiér se ale domnívá, že jedinou cestou pro Ukrajinu je dohoda s Ruskem, kterou ale ukrajinská vláda „stimulovaná západními penězi a střelami“ odmítá.

Slova bývalého ruského prezidenta a premiéra naznačují, že Moskva by mohla být otevřená jednáním s Kyjevem. Rozhovory přitom jenom den předtím v rozhovoru pro deník Financial Times alespoň pro tuto chvíli vyloučil stálý zástupce Ruska při OSN v Ženevě Gennadij Gatilov.

„V současnosti nevidím příležitost pro diplomatické kontakty. A čím víc konflikt postupuje, tím těžší bude najít diplomatické řešení,“ prohlásil Gatilov a odmítl konání přímých rozhovorů mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským (psali jsme zde).

Rusko a Ukrajina v počátcích invaze rozhovory za běloruského a tureckého zprostředkování vedly, ale jednání skončila bez hmatatelného výsledku. V červenci se pouze OSN a Turecku podařilo zprostředkovat dohodu o exportu ukrajinského obilí.

K možnosti dalších jednání se v pondělí vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země prý veškeré kontakty přeruší, pokud bude Rusko soudit zadržované obránce dobytého přístavního města Mariupol.

Jak se shání informace o příbuzném v ruském zajetí?

Šestadvacetiletého inženýra Maxe zastihla v únoru ruská invaze na jednom z nejhorších míst – v přístavním Mariupolu, kde si daleko od domova odbýval základní vojenskou službu. Skončil v ruském zajetí a rodina teď s obtížemi získává informace o jeho osudu.

„Ať už si okupanti myslí cokoli, ať už plánují cokoli, naše reakce bude víc než jasná,“ uvedl Zelenskyj. „Zavrženíhodný zinscenovaný proces“ s obránci Mariupolu, které prezident vyzdvihl jako ukrajinské hrdiny, označil za čáru, po jejímž přechodu už nebudou žádná jednání možná.

Začátek soudu s obránci Mariupolu, mezi které patří i členové pluku Azov, se očekává v příštích dnech, možná už ve středu na ukrajinský Den nezávislosti. Znepokojení nad těmito plány v úterý vyjádřila i OSN.

„V médiích se objevily snímky klecí, které se staví v sále mariupolské filharmonie, opravdu velké klece, zřejmě tam chtějí držet vězně. To je nepřijatelné,“ prohlásila Ravina Shamdasaniová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Nespravedlivý proces s válečným zajatcem může být podle ní sám o sobě válečným zločinem.

Ukrajinské tajné služby se dokonce obávají, že Rusko by mohlo zinscenovat útok na sál, kde bude soud probíhat a pokusit se zodpovědnost svalit na Kyjev. Podobně už se obě strany přou kvůli vině za masakr ukrajinských válečných zajatců ve vězení v donbaské Olenivce (podrobněji zde).

Reklama

Doporučované