Hlavní obsah

Rusko přitvrzuje na sociálních sítích. Nahlašuje nejvíc obsahu na světě

Foto: Profimedia.cz

Ruské úřady patří mezi nejaktivnější v množství nahlášeného obsahu na internetu. U třetiny je důvodem „ohrožení národní bezpečnosti“.

Reklama

17. 12. 2021 11:45

Společnosti Google a Meta čelí hrozbě vysokých pokut za to, že neodstranily obsah, který ruská vláda považuje za nezákonný. Většina z nahlášeného obsahu má jedno společné. Týká se opozice a kritizuje aktuální vládu a prezidenta.

Článek

V létě 2018 ruský básník píšící pod pseudonymem Sibiřský Viking zveřejnil na svém facebookovém profilu karikaturu. Šlo o úpravu ruského státního znaku, tedy dvouhlavého orla, jenže s výraznou změnou. Místo orlích hlav byly na ptačím těle tváře ruského prezidenta Vladimira Putina a tehdejšího premiéra Dmitrije Medveděva.

Karikaturu navíc doplňovala krátká báseň, která označovala orla na obrázku za „dvakrát tak chamtivého“ a „dohlížejícího čtyřma očima“. „Kdy se Rusové probudí?“ napsal autor k příspěvku.

Ruská vláda v reakci na sdílení příspěvku požádala společnost Meta, tehdy ještě Facebook, aby příspěvek odstranila kvůli jeho „neúctě vůči státu, ústavě a prezidentovi Ruské federace“. Facebook nicméně žádosti nevyhověl a příspěvek se stal součástí jednoho z více než šedesáti soudních sporů zahájených proti provozovatelům západních sociálních sítí v Rusku.

Vyměřené pokuty podle stanice BBC přesahují hodnotu 2 milionů dolarů (téměř 45 milionů korun). Společnost Meta dosud neuvedla, kolik pokut skutečně zaplatila.

Ze strany ruského státu jde o další snahu o omezení svobody projevu v zemi. Naposledy v červnu ruská vláda tvrdě zakročila proti Nadačnímu fondu pro boj proti korupci, v jehož čele stojí uvězněný opoziční předák Alexej Navalnyj. Fond moskevský soud označil za „extremistickou organizaci“ a postavil ho v podstatě na úroveň Tálibánu nebo Islámského státu.

Podle šéfa ruského mediálního regulátora Roskomnadzor Andreje Lipova mají společnosti provozující sociální sítě hledat a odstraňovat „nejnebezpečnější věci“. V rozhovoru pro deník Kommersant jako příklad uvedl „dětskou pornografii, úvahy o sebevraždách, příspěvky týkající se drog, extremismu a také dezinformace“.

Jenže podrobná analýza více než šesti stovek příspěvků uvedených v soudních řízeních proti Googlu, Facebooku, Instagramu a Twitteru ukazuje, že pouze devět z nich se týká problematiky zneužívání dětí nebo užívání drog a pouze dvanáct se týká sebevražd. V drtivé většině nahlášených příspěvků jde o výzvy k účasti na demonstracích na podporu Navalného.

Rusko například požádalo provozovatele platformy Twitter o odstranění 121 příspěvků, z toho ale hned 70 se týká Alexeje Navalného. Podobně je tomu i u dalších žádostí. Po Facebooku země požaduje odstranění 115 příspěvků (94 zmiňuje Navalného), po Instagramu 88 příspěvků (61 se týká Navalného), z YouTube chce Rusko stáhnout 56 videí, z nichž polovina souvisí s Navalným, a v případě TikToku má pak všech třináct závadných příspěvků souvislost s opozičním lídrem, uvádí BBC.

„Ani Roskomnadzor, ani Kreml nechtějí otevřeně přiznat, že Rusko provádí politickou cenzuru,“ řekl BBC Sarkis Darbinian, právní expert z nevládní organizace Roskomsvoboda. „Aby vysvětlili širokým masám, proč je tento boj nezbytný, využívají dětské slzy,“ poukázal Darbinian na oficiální důvody k omezování obsahu na sítích. Podle Roskomnadzoru nejde o cenzuru, ale pouze o prosazování ruského práva.

Tlak na společnosti provozující sociální média má počátek v roce 2015, kdy vstoupil v platnost zákon, který jim ukládá povinnost uchovávat osobní údaje ruských uživatelů na ruském území a dává vládě pravomoc udělit jim pokutu nebo dokonce je zablokovat v případě, že tak neučiní.

Žádná ze západních společností ale podle zákona nepostupuje, v roce 2016 tak došlo k zablokování sociální sítě LinkedIn. Společnosti Google, Meta a Twitter mezitím od začátku roku 2020 čelí pokutám ve výši až 600 000 dolarů (více než 13 milionů korun).

Z dat na webu Transparency Report, kde Google eviduje všechny žádosti úřadů o odstranění obsahu, vyplývá, že Rusko stojí za největším počtem podaných žádostí. Celkem jich tamní úřady podaly v období od června 2011 do prosince 2020 123 606, tedy téměř tolik, co zbytek světa. Třetinu žádostí o odstranění obsahu Moskva podle společnosti Google hájí ohrožením národní bezpečnosti.

„Úřad Roskomnadzor nás požádal, abychom zablokovali ruské shrnutí reportáže Financial Times s tvrzením, že její obsah je ‚extremistický‘. Článek uváděl, že skutečný počet úmrtí na koronavirus v Rusku by mohl být o 70 % vyšší, než tvrdí oficiální statistiky,“ zní jedna z žádostí, které Google kvůli „procedurálním nedostatkům“ odmítl vyhovět.

Nejpopulárnější platformou v Rusku je podle dat ruské agentury Mediascope ze září 2021 videoportál YouTube, který pravidelně využívá 78,5 milionu Rusů. V oblíbenosti následuje ruská sociální síť VKontakte (71,5 milionu uživatelů), Instagram (60,7 milionu) a TikTok (40,6 milionu). Facebook v Rusku eviduje okolo 35,5 milionu uživatelů a Twitter necelých 13 milionů uživatelů.

Snahy o kontrolu šíření nežádoucích informací na sociálních sítích se zintenzivnily začátkem roku 2021 po návratu Alexeje Navalného do Ruska z nemocnice v Německu, kde se léčil z otravy novičokem.

Ruská vláda později uspěla u společností Google a Apple s žádostí o odstranění Navalného volební aplikace z jejich obchodů. Aplikace Smart Voting vyhledala v jednotlivých obvodech nejsilnějšího kandidáta opoziční strany, který byl schopný porazit toho z vládního Jednotného Ruska.

„Píšeme vám, abychom vás upozornili, že vaše aplikace bude z ruské App Store odstraněna, protože zahrnuje obsah, jenž je v Rusku ilegální,“ citoval dopis adresovaný společnosti Apple deník The Guardian. „Jde samozřejmě o obrovskou cenzuru. Je škoda, že v okamžiku střetu poctivých lidí a zkorumpovaného režimu tyto společnosti napomohly režimu,“ reagovala Navalného mluvčí Kira Jarmyšová.

Ruské úřady se kromě sociálních sítí zaměřily také na software, který umožňuje uživatelům zůstat v prostoru internetu v anonymitě. Podle serveru Wired ruští poskytovatelé internetu začali během letošního podzimu blokovat přístup na platformu Tor.

Tuto službu používají lidé po celém světě k maskování svého pohybu na internetu. Software je schopný skrýt informace o IP adrese uživatele a dalších aspektech, podle nichž by šel uživatel identifikovat.

Služba je někdy využívaná k nezákonné činnosti, ale stále častěji také k tomu, aby se cenzuře vyhnuli uživatelé v autoritářských zemích. Studie americké Národní akademie věd z roku 2020 zjistila, že až 93 procent uživatelů služby Tor pochází právě z nedemokratických zemí.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované