Článek
Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na sobotu stalo terčem útoků Ruska, které vyslalo na Ukrajinu přes dvě stovky bezpilotních letounů a 14 balistických raket. Uvedlo to na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo, podle něhož byla hlavním cílem vzdušných útoků právě metropole. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 15 osob, napsala agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k dalším sankcím a většímu tlaku na Rusko, aby začalo jednat o klidu zbraní.
„Výbuchy v hlavním městě. Byla aktivována protivzdušná obrana. Město a region se staly terčem kombinovaného útoku nepřítele,“ uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Rusko zejména na Kyjev podle ukrajinského letectva vypálilo 14 balistických střel Iskander a vyslalo 250 bezpilotních letounů. Šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit, dodalo později letectvo. Střely i drony mířily i do Dněpropetrovské, Oděské či Záporožské oblasti.
„Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citovala agentura Reuters vojenskou správu metropole.
Místní úřady ohlásily několik požárů v budovách v různých částech města, včetně bytových domů. Podle agentury AP se řada obyvatel Kyjeva kvůli útokům ukryla ve stanicích metra.
„S každým takovým útokem si je svět jistější, že příčina prodlužování války leží v Moskvě. Ukrajina již mnohokrát navrhla příměří, což bylo ignorováno. Je zřejmé, že na Rusko je třeba vyvinout mnohem silnější tlak, aby se dosáhlo výsledků a zahájila se skutečná diplomacie,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Prezident napadené země mimo jiné vyzval k přijetí nových sankcí ze strany Spojených států nebo Evropské unie, které by cílily na klíčová odvětví ruské ekonomiky. To by podle něj Moskvu donutilo zastavit palbu.
Rusko pár hodin po vyslání raket a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, už před časem souhlasila s návrhem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na 30 dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran se však klid zbraní pokaždé porušil.
Kyjev před dvěma týdny nabídl nejméně 30denní příměří, k čemuž se Rusko nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu, nikoli však na nejvyšší úrovni, jak navrhl Zelenskyj. V Turecku se obě delegace, poprvé po třech letech, setkaly 16. května a domluvily se na výměně 1000 vězňů na každé straně i na zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se však nedohodly. Prvních 390 lidí si obě strany vyměnily v pátek, o víkendu budou následovat další.
Trump si v pondělí kvůli klidu zbraní volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.
