Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Slovensko bude vetovat návrh nového souboru protiruských sankcí, pokud hlasování o něm, které je nyní plánováno na pátek, Evropská unie neodloží. Slovenský premiér Robert Fico to ve čtvrtek řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu před odjezdem do Bruselu na summit EU. Věc zdůvodnil tím, že Bratislava žádá, aby byla vyřešena záležitost kolem navrhovaného ukončení dovozu ruských energií, se kterým nesouhlasí.
„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl Fico před odjezdem na vrcholnou unijní schůzku. O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU.
Summit, který má na programu také diskuzi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout Komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
Podle informací ČTK se novými sankcemi mají v pátek zabývat velvyslanci zemí bloku na svém vlastním jednání, hlasovali by o nich však jen v případě, že by byl zřejmý úspěch takového kroku. Kromě Slovenska má výhrady k nově navrhovaným sankcím, které kvůli pokračující ruské agresi vůči Ukrajině míří především na ruský energetický a bankovní sektor, také Maďarsko a sankce musí být přijímány jednomyslně.
Na rozdíl od Maďarska Slovensko podle Fica podpoří závěry summitu EU ohledně Ukrajiny.
Fico míní, že návrh zastavit import ruského plynu do EU do konce roku 2027 je forma sankcí vůči Rusku. Členské státy o něm ovšem na rozdíl od sankcí mohou hlasovat takzvanou kvalifikovanou většinou, což by umožnilo přehlasovat Slovensko a také Maďarsko, které s návrhem rovněž nesouhlasí. Fico tvrdí, že ukončení dovozu ruského plynu povede k růstu cen suroviny, což ohrozí konkurenceschopnost EU. Slovensko podle něj také nemá záruky, že ho návrh Komise nepoškodí v případné arbitráži s ruským dodavatelem plynu Gazprom, pokud by Bratislava v souladu s iniciativou EK přestala od roku 2028 odebírat ruský plyn. Slovensko má s Gazpromem smlouvu do roku 2034 a její hodnotu Fico vyčíslil na 16 až 20 miliard eur (396 až 496 miliard korun).
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková minulý týden řekla, že Slovensko dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou podle ní nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Rusko v minulosti dodávalo plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která ale na začátku letošního roku neprodloužila s ruskou stranou kontrakt o tranzitu plynu. Rusko pak začalo dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země.
Nizozemský premiér přesto doufá ve schválení
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubor sankcí proti Rusku bude schválen. Řekl to novinářům před začátkem čtvrtečního summitu EU v Bruselu. Finský premiér Petteri Orpo při příchodu na jednání novinářům řekl, že Evropská unie musí pro sankce proti Rusku dostat Maďarsko a Slovensko na palubu.
Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně.
