Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruské letectvo dlouhodobě využívá klouzavé bomby k ostřelování frontových oblastí, což ukrajinské armádě způsobuje vážné problémy. Tyto útoky zvyšují tlak na obranu a zároveň odhalují slabiny v současném opevnění.
Podle serveru Defense Express ukrajinská armáda potřebuje minimálně 100 klouzavých bomb denně, aby mohla efektivně čelit ruské převaze.
Západní státy sice Kyjevu nadále dodávají moderní přesně naváděnou munici, například americké JDAM-ER, francouzské AASM Hammer nebo GBU-39/B SDB, jejich množství je ale nedostatečné. Klíčovou roli proto začíná hrát domácí produkce.
Ukrajina v reakci na tuto potřebu spustila testování nové generace klouzavých bomb vlastní výroby, které mají zvýšit dosah a přesnost úderů.
Prototyp vyvinutý konstrukční kanceláří Medoid má zatím dolet 60 kilometrů, přičemž se pracuje na jeho prodloužení na 80 až 100 kilometrů, bude-li bomba shazována z větší výšky. Jak upozornil server Kyiv Post, skutečný bojový dosah bude záviset na konkrétní taktice a operačním prostředí.
Bomba se konstrukčně podobá ruským systémům UMPK a americkým JDAM, které dokážou přeměnit klasické letecké pumy na přesně naváděné zbraně. Vývojáři však zdůrazňují, že vnitřní elektronika a řídicí systém jsou zcela nové, vyvinuté s důrazem na vyšší přesnost.
„Plánovací a řídicí modul pro 500kilogramovou bombu jsme navrhli sami. Křídla lze připojit během několika minut a na výrobě se podílejí ukrajinské firmy,“ uvedl pro Defense Express zástupce Medoidu Oleh Vostrych.
Navigační systém je rovněž domácí výroby, nicméně probíhá testování technologie od jedné z předních francouzských společností, která by měla zvýšit odolnost vůči elektronickému rušení. Některé vysoce specializované komponenty však zatím musí být dováženy.
Testy prý zatím probíhají úspěšně, vývoj ale brzdí nedostatek financí. Každá bomba vychází zhruba na 1,2 milionu hřiven (asi 612 970 Kč) a projekt zatím postrádá prostředky na zahájení sériové výroby. Ukrajinská verze je už nyní levnější než západní alternativy, což z ní činí atraktivní variantu pro sériovou výrobu.
„Nacházíme se ve fázi intenzivního testování. První shozy z letounu Su-24 přinesly pozitivní výsledky jak v oblasti doletu, tak letových vlastností. Než ministerstvo obrany schválí nasazení do výzbroje, bude třeba provést ještě přibližně deset zkušebních shozů,“ upozorňuje Vostrych.
Klouzavé pumy jsou pro ukrajinskou armádu obtížný problém. Dokazují to například boje v Sumské oblasti, které odhalily vážný problém s kvalitou ukrajinských opevnění. Mnoho obranných linií, které zde byly budovány v roce 2023 a na začátku roku 2024, je v současnosti považováno za zastaralé. Byly navrženy před masovým rozšířením FPV dronů a klouzavých bomb.
Podle dostupných informací ukrajinské letectvo již loni v září otestovalo bombu vybavenou vlastním naváděcím modulem typu UMPK.
Klouzavé bomby
Zbraně, které se na Ukrajině objevují ve verzích od 500 kilogramů do tří tun, byly poprvé nasazeny loni na jaře. Jde přitom o účinnou zbraň.
Pokud jsou shozené z dostatečné výšky, mají tyto letecké pumy dolet až několik desítek kilometrů, a to díky aerodynamickým křidélkům pro „klouzání“. Cíl přitom díky navigačním systémům dokážou trefit s odchylkou sotva pár metrů.
Ruské letouny je zpravidla vypouštějí z hloubi vlastního nebo okupovaného území, což s sebou ovšem nese riziko, že pumy z nějakého důvodu nedoletí k cíli a spadnou ještě na ruském území.
Klouzavá bomba na snímku ruského ministerstva obrany.
