Hlavní obsah

„Smířili byste se, kdyby nás vymazali,“ báli se na Baltu. NATO slíbilo posily

Foto: Michele Ursi, Shutterstock.com

„Můžu vás ujistit, že jsme byli schopni chránit země sousedící s Ruskem po desetiletí,“ reagoval na kritiku z Baltu šéf NATO Stoltenberg. Na snímku američtí vojáci při cvičení.

Reklama

30. 6. 18:25

Severoatlantická aliance podle svého šéfa Jense Stoltenberga chápe obavy politiků v pobaltských státech. Slíbila proto výrazné navýšení svých sil na východním křídle NATO. Jak to bude vypadat v praxi, se ale teprve rozhodne.

Článek

Předchozí strategický dokument NATO z roku 2010 Rusko označoval za „strategického partnera“. V tom letošním už je z něj „nejvýraznější přímá hrozba pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euro-atlantické oblasti“.

Od toho se bude odvíjet i posilování vojenské přítomnosti na východním křídle Aliance.

Šéf NATO Jens Stoltenberg řekl, že NATO provádí „největší přestavbu naší kolektivní obrany od konce druhé světové války“. Už před začátkem summitu Aliance v Madridu oznámil, že dojde k navýšení sil rychlého nasazení ze 40 tisíc na 300 tisíc.

Aliance má nyní k dispozici osm takzvaných bojových skupin (battlegroups): v Litvě, Estonsku, Lotyšsku, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku. Ty posílí jednotky z jiných aliančních států. NATO chce vytvořit jednotky určené k nasazování v konkrétních regionech, kam by také pravidelně měly jezdit na cvičení.

Foto: Seznam Zprávy

Stávající rozmístění jednotek na východním křídle NATO.

Detaily oznámeného navýšení se budou podle Ondřeje Ditrycha, ředitele pražského Ústavu mezinárodních vztahů, teprve řešit. „Zatím se zdá, že by mělo jít o začlenění stávajících národních jednotek umístěných ve svých státech do těchto sil – a samozřejmě zaručení odpovídající míry jejich připravenosti tak, aby mohly být v případě potřeby vyslány na místo, kde budou potřeba. Jinými slovy, nejde o přesuny, ale redesignaci, a v tomto ohledu je to ambiciózní, ale ne nereálné,“ vysvětluje expert na bezpečnostní politiku.

Britové chtějí dávat na obranu 2,5 procenta HDP

Zcela zásadní je pro alianční síly v Evropě přítomnost amerických vojáků. Prezident Joe Biden na summitu upřesnil, že v Evropě zůstane 100 000 amerických vojáků, tedy o 20 tisíc víc než před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

USA také vybudují stálé centrální velení v Polsku, pošlou dvě další letky stíhaček F-35 do Británie a protiletadlové a další zbraně do Německa a Itálie. Další posílení obranných schopností se bez bližšího upřesnění plánuje i pro Rumunsko a baltské státy.

S konkrétním plánem přišla i Velká Británie, jejíž ministr obrany Ben Wallace slíbil vyslání dalšího tisíce vojáků do Estonska, kde už dnes slouží Britů necelé dva tisíce. Celkově by se měl počet vojáků sloužících ve třech pobaltských republikách zvýšit asi o pět tisíc.

Premiér Boris Johnson pak podle listu The Guardian slíbil zvýšení příspěvku na obranu na 2,5 % HDP do konce desetiletí. Požadavek NATO je přitom jen dvě procenta, ani ten ale až dosud část zemí včetně Česka nesplňuje.

V britském případě si to vyžádá dodatečné rozpočtové náklady ve výši 10–13 miliard liber (asi 290–377 miliard korun). Jak ale deník skepticky dodává, rok 2030 je daleko a Johnson už nemusí být ve funkci, aby své sliby splnil.

Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský Českému rozhlasu řekl, že Česko bude mít čtyři až šest stovek vojáků na Slovensku. „Naše jednotky budou dále působit na Baltu, kde máme přítomnost jedné čety a jedné roty, tedy zhruba 200 až 300 lidí v Litvě a Lotyšsku,“ dodal.

Severoatlantická aliance tak odpovídá i na obavy politiků v baltských státech, které nedávno vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová. Ta prohlásila, že současná doktrína se smiřuje s „vymazáním těchto států z mapy“ v případě, kdy by na ně zaútočilo Rusko. Odpověď NATO by totiž přišla až tři měsíce po útoku.

Ruské výhrůžky Litvě

S tím ale nesouhlasí Stoltenberg: „Nesdílíme detaily operačních plánů, ale můžu vás ujistit, že jsme byli schopni chránit země sousedící s Ruskem po desetiletí… dělali jsme to předtím a budeme to dělat znovu,“ citoval ho list The Financial Times.

„Byli pod sovětskou nadvládou po celá desetiletí. Mají za sebou historii, během které se tvrdě naučili, co to znamená být okupován a napaden,“ řekl Stoltenberg. „Chápu, že (Kallasová) chce větší přítomnost NATO a mohu jí slíbit… větší přítomnost.“ S Kallasovou prý přesně o těchto tématech diskutoval, stejně jako s lídry Lotyšska a Litvy.

Právě výhrůžky vůči posledně jmenovanému státu ze strany Ruska předcházely madridskému summitu. Rusko podrážděně reagovalo na to, že Litva začala uplatňovat sankce uvalené Evropskou unií a omezila transport zboží mezi Ruskem a jeho exklávou – Kaliningradskou oblastí.

Na summitu v Madridu také Aliance oficiálně pozvala Švédsko a Finsko. „Vstup Švédska a Finska je udělá bezpečnějšími, NATO silnějším a euro-atlantickou oblast bezpečnější,“ řekl na tiskové konferenci Stoltenberg. Přístupové protokoly obě země podepíší v úterý, v následujících měsících by pak rozšíření měly ratifikovat parlamenty členských států.

Dá se očekávat, že po vstupu severských států se může měnit i rozmístění aliančních sil: „To bude záviset na povaze opatření, která přijme Moskva – jak se bude měnit poměr a povaha sil rozmístěných v tomto regionu od stávajícího stavu. Předpokládám, že pokud Moskva nebude na samotné členství reagovat větší mírou militarizace nebo jaderné signalizace, na straně NATO bude spíš snaha napětí formou stálé přítomnosti neeskalovat,“ odhaduje politolog Ditrych.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

  • Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
  • Podívejte se, kolik lidí našlo azyl ve vaší obci: UPRCHLÍCI V DATECH
  • Ukrajinské velení napravilo problém na Donbasu: ZPRÁVY Z BOJIŠTĚ
  • Jak to vypadá v Záporožské jaderné elektrárně po ostřelování: VIDEO
  • Objevily se nové fotografie z Ukrajiny. Prý ukazují ruskou brutalitu: FOTKY
  • Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: UKRAJINA V DATECH

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované