Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael a Írán se od pátečního rána častují vzájemnými údery poté, co Tel Aviv vypálil rakety namířené na teheránské vojenské cíle a infrastrukturu, která je klíčová k vývoji jaderných zbraní. Podle nejnovějších informací izraelské armády útoky zabily devět jaderných vědců a nižší desítky vojenských generálů.
Írán přišel s odpovědí ještě ten den večer, stovkami balistických střel mířil zejména na civilní cíle a jeho údery zabily nejméně tři lidi.
Jakým směrem se může konflikt vyvíjet dál? Zde je pět scénářů, kterými se podle BBC může ozbrojený střet mezi Tel Avivem a Teheránem v případě další eskalace vydat.
Zatažení Ameriky
Podle dosavadních vyjádření se USA k útoku na Teherán nehlásí, americký prezident Donald Trump však otevřeně říká, že o útoku předem věděl. Nejen proto se Írán domnívá, že Spojené státy útok Izraele schvalovaly a podporovaly. „O všem jsme věděli a zkoušeli jsme zachránit Írán před ponížením a smrtí. Doopravdy jsem se je snažil zachránit, raději bych viděl, jak spolu uzavírají dohodu,“ sdělil Trump Reuters.
Washington se také podílel na obraně Tel Avivu před pátečním ostřelováním. Je však důležité zdůraznit, že útoků se podle dosavadních důkazů Amerika jakýmkoliv způsobem nezúčastnila.
Možné ohrožení zatím neangažovaných Spojených států by mohly vyvolat údery na americké cíle na Blízkém východě, jako jsou například tábory speciálních jednotek v Iráku, vojenské základny v Perském zálivu či jakékoliv diplomatické mise v regionu. S vědomím takového rizika Washington s předstihem stáhl část personálu, která na Arabském poloostrově působí.
Podle nejmenovaného íránského vojenského činitele se íránské údery mají rozšířit právě na americké základny v regionu, zdroj to podle Reuters sdělil agentuře Fars, která má blízko k revolučním gardám. Rovněž potvrdil, že íránské údery budou pokračovat i v příštích dnech.
Trump v průběhu kampaně sliboval, že na Blízkém východě nechce rozpoutat žádnou „věčnou válku“. Na druhou stranu je nejen v Kongresu mnoho republikánů, kteří podporují izraelskou vládu a její úsilí o změnu režimu v Teheránu.
Zapojení zemí Perského zálivu
V případě, že se Íránu nepodaří dostatečně prorazit vzdušnou obranou Izraele, hrozí, že začne útočit na země v jeho okolí, zejména pak na ty, které v posledních letech podpořily Tel Aviv či s ním uzavřely nějakou formu dohody. Navíc je v zemích Perského zálivu mnoho klíčové infrastruktury, která má nejen lokální, ale celosvětový význam.
BBC například připomíná útoky, při kterých měl údajně Írán bombardovat v roce 2019 ropná pole v Saúdské Arábii, či útoky Húthíů na cíle ve Spojených arabských emirátech před třemi lety.
Pod palbou se také mohou ocitnout již zmíněné americké armádní základny v daných zemích, jelikož některé z nich pomáhaly Izraeli bránit se při íránských útocích z minulého roku. Spojené státy mají desítky tisíc vojáků rozmístěné například v Sýrii, Iráku, Spojených arabských emirátech či Kataru.
Izraeli se nepodaří zničit nukleární zbraně Íránu
Nikdo přesně neví, kde Teherán pracuje na svém jaderném programu. Proto nelze ani s jistotou říci, že se vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podaří íránské plány na vývoj atomových zbraní překazit.
Je tedy otázkou, jak moc mohou raketové útoky na Teherán sestrojení bomby oddálit, popřípadě zdali vůbec jsou schopny ho zastavit.
Okolnostem útoků na íránský jaderný program jsme se věnovali v analýze:
Další neznámou je také to, v jakém stavu vývoje jaderného programu se íránský režim v současné chvíli nachází a jak moc ochotní jsou přední představitelé této země zbraně hromadného ničení případně použít.
Ekonomický šok
Jak už bylo zmíněno, v zemích Blízkého východu se nachází mnoho infrastruktury, která je klíčová pro celosvětový trh. Ten na nepokoje v regionu reaguje prudkým růstem ceny ropy.
V případě blokace míst, jako je Hormuzský průliv, by pak mohla hodnota této globálně klíčové komodity vzrůst ještě o něco výše. Právě to by mohlo podnítit další šok pro trhy a nakonec mít dopad i na spotřebitele.
Z takového scénáře by pak profitovalo Rusko, které by si posléze díky vysokým cenám ropy zajistilo další financování války proti Ukrajině.
Pád íránského režimu
V neposlední řadě je zde také možnost, že se Netanjahuovi podaří zajistit pád íránského režimu a s ním i přinejmenším dočasně zastavit vývoj jaderného programu.
Při takovém scénáři ale nadále zůstává otázkou, do jakého stavu by se země dostala.
Izraelský premiér ve svém včerejším projevu oslovoval „hrdý íránský lid“ s tím, že mu „uklízí cestu k dosažení osvobození od zlého a opresivního režimu“. Jakým směrem by se ale vyvíjela země bez vedení, v žádném případě jasné není.
