Hlavní obsah

Jak Varšava čelí chaosu: Takovou vlnu uprchlíků žádná země nezažila

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Zaplněná hala Západního nádraží ve Varšavě. Lidem pomáhají dobrovolníci a hasiči.

Reklama

16. 3. 6:30

Polsko čelí bezprecedentní uprchlické vlně. To, nač mělo Německo měsíce, musí země zvládnout během pár týdnů. Jasný systém přijímání chybí a bez dobrovolníků by si země neporadila.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Polsku/

Normálně by asi trávil páteční večer jinde – nejspíš v nějakém z moderních varšavských barů, v kině nebo u přátel. Místo toho si sedmadvacetiletý Sebastian Bryks před devátou večer obléká žlutou reflexní vestu a sklání se k počítači. Právě mu začala několikahodinová směna na varšavském hlavním nádraží.

„Nemám vliv na to, co dělá Putin, kvůli válce se člověk cítí bezmocný, ale díky pomáhání tady na nádraží mám aspoň pocit, že dělám něco s konkrétním výsledkem,“ popisuje svou motivaci k práci dobrovolníka Sebastian. „Jsem tu počtvrté. Chodím buď v noci, nebo o víkendu. Jindy ještě pracuju na finančních sbírkách,“ dodává.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Sebastian Bryks ve volném čase pomáhá jako dobrovolník na nádraží ve Varšavě.

V běžném životě pracuje Bryks v marketingu a také platí za jednoho z influencerů na sociálních sítích. A rozhodně tu není sám – mladí lidé tvoří základ organizační Skupiny Centrum (Grupa Centrum) pojmenované podle hlavního nádraží.

„Dobrovolnickou pomoc tu organizují zejména lidé z marketingu, z PR i z médií a také influenceři, díky nimž se zprávy o situaci rozšířily a podnítily další lidi k pomoci,“ vysvětluje mi v noci v jedné z otevřených kaváren na nádraží Jacek Sobczyński, který za Skupinu Centrum komunikuje s médii.

Právě Jackova přítelkyně Agnieszka byla u zrodu Skupiny, která na varšavském nádraží do velké míry začala suplovat pomoc od státu i města, kterým reakce na krizovou situaci trvala o něco déle. V hale, ve které panuje podle prvního dojmu chaos, svítí žluté reflexní vesty dobrovolníků. Někteří z nich tlumočí do ukrajinštiny či ruštiny, jiní shánějí pro běžence dopravu, ubytování, léky, jídlo nebo hygienické potřeby.

První, co lidé po východu z nádraží uvidí, je monumentální Palác vědy a kultury nasvícený do žluté a modré. Kousek nalevo pak svítí žluto-modrá světla i z mrakodrapu Varso, který je vůbec nejvyšší budovou v EU.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Varšavský Palác kultury a vědy nasvícený v ukrajinských barvách.

Celkem je na nádraží deset sektorů rozdělených podle druhu nabízené pomoci. Ani navzdory určitému systému, který se každým dnem o něco víc profesionalizuje, se člověk při takovém množství lidí v nouzi nedokáže zbavit dojmu ochromeného nádraží proměněného v mraveniště lidských osudů.

V noci ze čtvrtka na pátek tu navíc na všech možných místech nocují na matracích, kartonech nebo haldách oblečení stovky unavených lidí. V neděli byla situace o něco lepší – změnit se ale může zase každou chvílí.

V hale se svítí, je tu hluk, nedostatečně větraný vzduch a z venku se přikrádá lezavá zima. V noclehárnu se proměnily trochu klidnější lávky v prvním patře. Vedle už několik dní funguje oddělený prostor pro matky s dětmi. Zdarma jsou pro Ukrajince toalety, před kterými se ale v noci tvoří dlouhé fronty. Ty o patro níž jsou v noci zavřené.

+12

O den později je na nádraží lidí o trochu méně, ale situace se mění v závislosti na tom, kdy přijíždějí vlaky od hranic a hlavně – kdy odjíždějí ty do západní Evropy. „Někteří lidí se z nádraží odmítají hnout, protože se bojí, že by nenašli cestu zpět a zmeškají svůj spoj, případně nemají důvěru, jsou vystrašení a nádraží mají jako pevný bod,“ vysvětluje Jacek Sobczyński.

Denně hlavním nádražím projde na 15 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, kterým během celého dne pomáhá ve svém volnu 300 dobrovolníků. Rotují v šestihodinových směnách a v databázi Skupiny Centrum je jich už kolem tisíce.

Další tisíce uprchlíků přijíždějí denně na varšavské Západní a Východní nádraží, kde také pomoc stojí na dobrovolnících. Situaci se tam na rozdíl od nádraží v centru města pokouší zvládnout magistrát. Rozmístěné jsou tu směrovky, informace v ukrajinštině, infocentra v boxech a konečně i mobilní toalety a kontejnery. „Tady pro vás teď odvoz nemáme,“ říká jeden z dobrovolníků zájemci o transport do jiné části Polska.

Jinak to ale na Západním nádraží působí ještě neutěšeněji než v centru. K všeobecnému chaosu přispívají zácpy v okolí i probíhající rekonstrukce a napojení na autobusové nádraží, které zažilo své lepší časy už před desítkami let.

V budově blízkého autobusového terminálu, odkud odjíždějí plné autobusy do Berlína, Barcelony nebo Velké Británie, není nouze o výrazné kontrasty: zatímco v otevřeném asijském kosmetickém salonu čekají na zákazníky, před jeho dveřmi v omšelé hale na matraci pospává čtyřčlenná rodina. Je tu také spoustu různých stánků nabízejících pomoc, odvoz nebo ubytování, zcela nezávisle na pomoci města. A protože na místě ještě o víkendu chyběla polní kuchyně, stan s jídlem nabízel hlavně to, co ze svých zásob donesli obyvatelé Varšavy.

+2

„Varšavou prošlo už 350 tisíc Ukrajinců, z čehož 300 tisíc jich zůstalo v našem městě. To znamená růst počtu obyvatel až o 15 procent. S takovou výzvou bychom si neporadili bez Varšavanů,“ ocenil pomoc místních varšavský primátor Rafał Trzaskowski. Údaje o počtech platily o víkendu, teď budou znovu o několik desítek tisíc vyšší. Podobný nápor zažívá i Krakov.

Velkou výzvou je kromě nasměrování lidí a logistiky také jejich ubytování. Ve Varšavě praskají ve švech sportovní haly, výstaviště i další velkokapacitní prostory. Hlavní břímě přitom leží jinde – na Polácích. Ti si totiž od začátku migrační vlny ve velkém berou ukrajinské uprchlíky k sobě domů a v oficiální databázi města je teď registrovaných na 4 700 ubytování. Lidé ovšem nabízejí pomoc i jinak.

Nabídku před pár dny městu poslali i manželé Anna s Łukaszem. Svůj druhý, menší varšavský byt se rozhodli poskytnout potřebným. Stav ubytování přišla vyhodnotit pracovnice magistrátu. „Zaznamenala si, jak to u nás vypadá, na jakém je byt patře a jestli je v domě výtah,“ vysvětlují manželé. Po pár dnech se do bytu na nějakou dobu nastěhovalo pět lidé ze Žitomiru.

Od středy mohou Poláci, kteří u sebe doma uprchlíky ubytovali, žádat o finanční příspěvek v přepočtu asi 209 korun na osobu na den. Podmínkou je, že se poskytnutí přístřeší dohodnou s obcí a hosté budou mít uprchlický status.

S evidencí a prověřováním ubytovacích kapacit a volných míst v domácnostech pomáhá na varšavském nádraží právě dobrovolník Sebastian Bryks. V pátek v noci pracoval u jednoho z „ostrůvků“ v nádražní hale, který je vyhrazený shánění ubytování. „Na začátku jsem třeba přenášel zavazadla na druhé nádraží. Teď dělám seznamy lidí, kteří nabízejí uprchlíkům nocleh a zprostředkovávám ho,“ popisuje náplň práce. „Je to zvládání chaosu,“ dodává.

Fyzicky ani psychicky unavený se dvacátník Sebastian zatím necítí, i když se na nádraží setkává s dojemnými příběhy i smutnými osudy lidí. „Stávají se tu různé případy, matky propukají v pláč, jsou tu traumatizovaní lidé. My jako dobrovolníci tu máme možnost psychologické konzultace,“ podotýká.

Jeho samotného pomoc lidem nabíjí, ale přiznává, že dobrovolníci, kteří tu jsou častěji než on, už jsou unavení. „Někteří už jsou hodně přepracovaní,“ dodává Sebastian.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Dobrovolník Sebastian při práci na varšavském nádraží.

O vyčerpání a únavě mluvila už minulý týden Joanna Newczasová, koordinátorka pomoci ve sportovní hale Torwar, kam na nocleh míří uprchlíci právě z varšavských nádraží. „Dobrovolníci jsou na pokraji sil. Volají mi a pláčou. Přebrali na sebe odpovědnost koordinace přijímacích bodů a teď z psychických i morálních důvodů nemohou s pomocí skončit,“ řekla ve vysílání televize TVN Newczasová.

Poměry na varšavských nádražích a stížnosti na nedostatečné zapojení města, vojvodství a státu propírala média. „Na začátku to byl chaos, ale teď se to zlepšuje. My jsme mluvili se zástupci vojevody, města, železničářů i hasičů. Oni nevěděli, co potřebujeme a co přesně mají dělat, takže jsme jim to museli vysvětlit a situace se zlepšuje,“ vysvětluje Jacek Sobczyński ze Skupiny Centrum. Oceňuje také nezištnou podporu od malých i velkých firem.

Poslední dny počet příchozích uprchlíků v Polsku mírně slábnul ze 140 tisíc lidí denně na 80 tisíc. S raketami dopadajícími i na západ Ukrajiny a hlavně pokračující válkou se ale nedá očekávat, že se migrační vlna zastaví. Polsko dosud přijalo přes 1 800 000 uprchlíků. Podle odhadů na 60–70 procent z nich v zemi zatím zůstává a jen počet školou povinných dětí v Polsku během tří týdnů vzrostl až o 15 procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované