Hlavní obsah

Selhali jsme, kají se Němci. Šance na dodání tanků Leopard Ukrajině ale trvá

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Německé tanky řady Leopard 2, o které usiluje Ukrajina, loni získala česká armáda. Náhradou za to, že Kyjevu předá zbrojní techniku ze sovětské éry. Snímek z převzetí prvního tanku Leopard 2A4 českou armádou v prosinci.

Reklama

Komunikaci spolkového kancléře Olafa Scholze v záležitosti tanků označila přední politička německé vládní koalice za „katastrofu“.

Článek

Od jednání zástupců pěti desítek zemí na americké základně Ramstein v Německu se obecně očekávalo, že vyústí do souhlasu hostitelské země s vývozem žádaných tanků typu Leopard na Ukrajinu. Z toho, že vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze povolení stále nedala, zůstali rozčarováni i mnozí němečtí politici a komentátoři.

„Historie se na nás dívá a Německo bohužel právě selhalo,“ posteskla si předsedkyně parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová, která přitom zastupuje jednu ze třech vládních stran, liberální FDP.

Politička, která si už dříve nebrala při kritice vlastní koalice příliš servítky, označila komunikaci kancléře Scholze v této věci za „katastrofu“. Německo na jedné straně masivně podporuje Ukrajinu, ale chybějící rozhodnutí o bitevních tancích vytváří jiný dojem, zdůraznila ve zpravodajském pořadu televizní stanice ZDF.

O dodání leopardů úpěnlivě žádá jak Ukrajina, která v posledních dnech čelí masivnímu tlaku ruských vojsk v Donbasu, tak i další státy, které je chtějí Kyjevu poskytnout, jmenovitě Polsko a Finsko. Vzhledem k platným pravidlům je však nemohou vyvézt bez souhlasu Německa jakožto země, kde se obrněnci vyrábějí.

Nový německý ministr obrany Boris Pistorius, který nastoupil krátce před summitem, v pátek oznámil, že rozhodnutí o tancích ještě učiněno nebylo, ale že přijde v nadcházejících dnech. Řekl také, že pro případ kladného postoje chce být připraven, proto nařídil prověřit, jaké typy a zásoby leopardů mají německá armáda a německý zbrojní průmysl k dispozici.

Podle komentátora berlínského deníku Der Tagesspiegel Německo před konferencí v Ramsteinu vytvářelo téměř dojem, že se v rámci NATO bude chovat podobně svérázně jako Turecko.

„Německo se jistě může rozhodnout, že nebude některé zbraně dodávat, pokud to bude považovat za špatné nebo dokonce nebezpečné. Především by ale nemělo bránit spojencům v jednání. A za druhé by mělo mít velmi dobré důvody, proč se chtít odchýlit od konsenzu většiny,“ uvedl list.

Předložit takové důvody se podle deníku kancléři Scholzovi úplně nepodařilo. Krátce před jednáním v Ramsteinu naznačoval, že chce uzavřít dohodu o předání německých tanků Leopard v závislosti na dodávce amerických, značky Abrams. Ty jsou však pro Ukrajinu z řady důvodů nevhodné.

„Propojení obou dodávek skončilo pro Německo rozpačitě. Vypadalo to jako výmluva. USA se cítily nuceny žádost veřejně odmítnout,“ dodal Tagesspiegel. Kancléř Scholz podle něj zavedl Německo v Alianci do osamělého kouta. I když brzy od zdrženlivého postoje ustoupí, budou škody citelné ještě dlouho po Ramsteinu, uvedl deník.

Americký ministr obrany Lloyd Austin po schůzce v Ramsteinu varoval, že možný čas na dodávky vyspělých zbraní Ukrajině se krátí, protože na jaře se očekává rozsáhlá ruská ofenziva. „Máme příležitost od nynějška do jara, kdy mohou kdykoli zahájit svoji operaci, protiofenzivu, a to není dlouhá doba,“ řekl podle agentury Bloomberg Austin o ruských záměrech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v Kyjevě prohlásil, že chce o dodávky leopardů do své země dál usilovat. Během rozhovorů v Ramsteinu prý slyšel v tomto směru mnoho pochopení pro potřeby své bránící se země. „Každý den dáváme najevo, že neexistuje žádná alternativa k výběru tanků,“ řekl ve svém videoprojevu.

Reklama

Doporučované