Článek
/Od naší spolupracovnice na Slovensku/
„Kodifikace slovenského jazyka byla prvním úspěšným příběhem slovenských startupistů. Kdybychom se zeptali tehdejších štúrovců, nejeden z nich by určitě řekl: ‚Ano, jsem startupista.‘ Byli mladí, vzdělaní, ambiciózní. Ano, někdy měli i přehnaně ambiciózní a nerealistické plány, ale to patří k tomu duchu kreativního myšlení,“ prohlásil v úterý Andrej Mongiello.
„První věc, co si myslím, že by měla být základem toho muzea, je vystavovat takovéto bannery komiksového charakteru, které by prezentovaly štúrovce jako startupisty,“ dodal spolupracovník slovenského ministerstva kultury na konferenci k představení konceptu nového Muzea národního obrození.
To má podle garanta Michala Zajdena mít deset místností, které chronologicky zobrazí dobu od konce 18. století do poloviny 19. století.
Sídlit by mělo v budově lycea v bratislavské Konventní ulici. Ministerstvo v adrese vidí symboliku, o budovu se však vedou soudní spory a ani resortu, ani jeho podřízeným organizacím nepatří.
„V její bezprostřední blízkosti započal svou činnost Ľudovít Štúr. Už samotný prostor a okolní ulice mohou vhodně doplňovat historické události, které se udály – vznik slovenské hymny, první redakce slovenských novin,“ vysvětloval Zajden.
Muzeum za čtvrt miliardy
Muzeum přijde podle předpokladů na deset milionů eur, tedy v přepočtu bezmála čtvrt miliardy korun, a první návštěvníky má přivítat v roce 2027.
Vláda jeho vznik odsouhlasila už před rokem, první představu o tom, co má vystavovat, představil resort kultury právě tento týden na půdě Slovenské národní galerie (SNG).
Z programu, který před týdnem ohlásilo ministerstvo kultury vedené nominantkou SNS Martinou Šimkovičovou, vyplývalo, že se konference zúčastní sama ministryně i její italský protějšek Alessandro Giuli. Ani jeden z nich ale nakonec nedorazil.
Změnil se také seznam řečníků. Na poslední chvíli mezi přednášejícími přibyl bývalý poradce premiéra Roberta Fica Eduard Chmelár. Vystoupili rovněž zaměstnanci ministerstva kultury, například Martin Šugár z odboru kulturního dědictví a státního jazyka a spolupracovník Andrej Mongiello.
Všichni tři obdrželi za svůj projev od ministerstva kultury 1000 eur, jak ukazuje smlouva dostupná v Centrálním registru smluv.
Konference se zúčastnil i současný šéf SNG Juraj Králik, který byl donedávna jednatelem ve firmě Rabbit & Sons. Ta získala bez soutěže od ministerstva zakázku na tvorbu vizuální identity tohoto plánovaného muzea za necelých 60 tisíc eur.
Pálenka jako sbírkový předmět
Nejvíce o představě fungování mluvil Andrej Mongiello, který spolu s Michalem Zajdenem pracoval na koncepci nového muzea. Inspirací je podle něj sbírka v Turíně, kterou letos navštívila ministerská delegace.
Muzeum by podle Mongiella mělo „obsahovat jakousi myšlenkovou mapu“, kde budou jednotlivé části barevně odlišeny. „Řekněme, že empatie bude mít modrou, tak budu sledovat ty modré sály. Každý modrý sál bude řešit hledání otázek, na které bychom měli hledat odpovědi. Potom interakce, tam bude přehled sbírkových předmětů,“ líčil.
Zatímco v jedné z prvních místností bude klíčovým sbírkovým předmětem vlajka, v jiné to prý bude lahev pálenky coby předmět denní spotřeby. „Mohli bychom se podívat na státotvorné dokumenty. Potom přijde třetí fáze, tam budou dějiny každodennosti, tam máme třeba tu pálenku,“ vysvětlil ve své prezentaci.
Muzeum si však podle připravované strategie klade za cíl odpovídat i na kurióznější otázky z minulosti. „Chci vědět, co štúrovci řešili. Já jim nerozumím. Oni asi nevěděli, co chtějí dělat, asi neměli dost sexu, já nevím. Tak pokračuju a jdu trochu hlouběji,“ řekl také.
Prezentace nového muzea.
Přiblížit historii mladým
Zatím není jasné, na jakou cílovou skupinu se má nové muzeum zaměřit. Mongiello nastínil, že mladší návštěvníky chce zaujmout digitálními prvky výstavy.
Například Milan Rastislav Štefánik by k návštěvníkům mohl promlouvat jako digitální avatar. Pokud by žil dnes, Mongiello si představuje, že „by byl influencer, který by natáčel podcasty a byl aktivní na sociálních sítích“. „Zaměřme se i na to, vytvářejme profily, které by připomínaly tyto osobnosti a udělaly z nich živé účastníky diskuze mezi mladými a historickými postavami,“ pravil.
Na druhé straně ve své prezentaci zdůraznil, že v muzeu chtějí k návštěvníkům přistupovat jako ke klientům. „Přináší nám peníze. Máme se mu věnovat, očekává zážitky.“
U státních sbírkotvorných institucí však není zvykem, aby bylo cílem vytváření zisku. Státní muzea a galerie plní spíše roli institucí, které shromažďují a uchovávají důležité předměty a vzdělávají o jejich významu.
Politický pomníček či čekající problém
Prezentace se zúčastnila i poslankyně opozičního Progresivního Slovenska Dana Kleinert. Ta upozornila, že prvním problémem je, že stát nemůže investovat do budovy, kterou nevlastní.
Podle ní si na dům činí nárok i Evangelický sbor ve Starém Městě, „který už vlastní pozemek pod budovou“. „I právník církevního sboru uvedl, že v tomto sporu budou pokračovat,“ uvedla.
Projekt přitom počítá s nákladnou rekonstrukcí. Ve státním rozpočtu je na roky 2025 až 2027 vyčleněno 1,7 milionu eur. Peter Lukáč, vedoucí odboru kulturního dědictví na ministerstvu, dodal, že se pro projekt pokusili s ministerstvem financí dohodnout více peněz. „Nejprve to bylo asi jeden a půl milionu na několik let, ale to by nestačilo na rozjezd a dokončení,“ nastínil.
Podle exministryně kultury Ľubice Laššákové (tehdy nominantky Směru, nyní poslankyně koaličního Hlasu) může tímto projektem Martina Šimkovičová ukázat, že po ní něco zůstalo. „Bylo by to i dobré. Mnohé instituce už v rámci konsolidace nezvládají fungování, ministryně by tak měla svůj politický pomníček,“ řekla.
Za budování politických pomníčků byli politici SNS v minulosti kritizováni, například předseda strany Andrej Danko při výstavbě 30metrového stožáru s vlajkou přímo před budovou parlamentu.
