Vyplísní i prezidenta. Ukrajinský velvyslanec v Německu kašle na diplomacii

„Vážená německá spolková vládo, doporučuji vám přečíst si tyto zprávy o znásilněných a zavražděných ukrajinských dětech v Buči a Irpini, než nám znovu budete vykládat, proč není proveditelné okamžité embargo na ruský plyn, ropu a uhlí. Jak s tím bude Německo žít???“

Tímto příspěvkem na twitteru si do německé vlády nerýpl žádný anonymní čtenář, komentátor ani opoziční politik, ale ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk. A byl to přitom ještě slabší odvar toho, co ambasador někdy na sociálních sítích nebo v médiích předvádí.

Díky svému přímému až neomalenému vystupování je Melnyk považován za extravagantní osobu, která se naprosto vymyká formálním pravidlům, jež patří k profesi diplomata. V Německu, kde je politická debata tradičně spořádaná až sešněrovaná, vyniká jeho řízný styl vyjadřování o to více. Pokud by Melnyk nezastupoval právě Ukrajinu, těžko by mu vládní místa takové způsoby tolerovala.

„Jako ukrajinský velvyslanec v Německu je Andrij Melnyk všechno, jen ne zdvořile diplomatický. Pro spolkovou vládu je to často nepříjemné. Přitom říká to, co si mnozí ve východní Evropě myslí,“ popsala velvyslancovo zvláštní postavení televize ARD. Týdeník Spiegel ho nezval „nediplomatem“, někteří ho mají přímo za kverulanta.

Není divu, německý éter bombarduje Melnyk ostrými výroky takřka denně. Často se objevuje v televizních diskusích, ochotně se vyjadřuje pro novináře nebo aspoň apeluje s vykřičníky na sociálních sítích.

Konvence jdou při tom stranou. V minulosti už prohlásil na adresu spolkové vlády, že její přístup k dovozu ropy a plynu je „nožem v zádech Ukrajiny“. O šéfovi koaliční FDP Christianu Lindnerovi zase řekl, že jsou pro něj důležitější finanční bilance než utrpení Ukrajinců.

Servítky si prostořeký velvyslanec nebere ani vůči ostatním. Když politolog Johannes Varwick z Halle začátkem března navrhl, aby se ukrajinská vláda raději odebrala do exilu, protože ruský prezident Putin určitě dosáhne svých cílů, Melnyk mu vzkázal, že je „skutečný sr..“ (echtes Ar…).

Občas vyvolává kritiku svým vyhraněným vlastenectvím. Například když před několika lety v Mnichově položil květy ke hrobu bývalého ukrajinského nacionalistického vůdce Stěpana Bandery, který určitou dobu spolupracoval s wehrmachtem.

Hranice neslýchaného Melnyk znovu otestoval koncem minulého týdne, když se v novinách otevřeně pustil do prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

„Pro Steinmeiera vztah k Rusku byl a zůstává něčím zásadním, ba posvátným, bez ohledu na to, co se děje. Ani útočná válka nehraje velkou roli,“ prohlásil Melnyk v rozhovoru pro list Tagesspiegel. A ještě si přisadil srovnáním, že Steinmeier přemýšlí jako ruský prezident Vladimir Putin a stejně jako on nepovažuje Ukrajince za skutečný národ.

Ještě překvapivější ale bylo, že se Steinmeier po Melnykových výrocích pomyslně chytil za nos a přiznal, že jeho postoje k Rusku byly chybné. „Předpokládal jsem, že Vladimir Putin by svému imperiálnímu šílenství neobětoval úplnou ekonomickou, politickou a morální zkázu své země. Stejně jako ostatní jsem se v tom mýlil,“ řekl spolkový prezident v pondělí.

Německou hlavu státu neváhal Melnyk ostře zkritizovat už před rokem. Steinmeier tehdy pochválil chystaný druhý plynovod z Ruska Nord Stream 2 jako jeden z „mostů“ do Ruska a připomněl sovětské oběti německé agrese během 2. světové války. Pro velvyslance to byla urážka padlých z Ukrajiny a Běloruska, navíc s vazbou na plynovod, který cíleně obchází Ukrajinu. O několik měsíců později pak odmítl prezidentovo pozvání na výstavu o sovětských válečných zajatcích.

Proslýchá se, že když byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v létě na návštěvě v Berlíně, Steinmeier si na Melnykovo vystupování dost stěžoval. Velvyslanec pak od Zelenského údajně dostal vyhubováno.

Melnyk se netají tím, že na sebe účelově strhává pozornost. Za svůj prvořadý úkol považuje burcovat německé politiky a veřejnost k tomu, aby přitvrdili směrem k Rusku. Kromě zřeknutí se ruských energií to podle něj znamená také mnohem vyšší německou podporu pro dodávky zbraní pro ukrajinské vojenské jednotky.

Rodákovi ze západoukrajinského Lvova hraje do karet, že Němci prochází od začátku války na Ukrajině bolestivým procesem sebezpytování. Útok ruských jednotek na Ukrajinu berlínské politiky probral z dlouhodobého přeludu o tom, že s Kremlem je třeba udržovat vřelé politické a hlavně ekonomické vztahy. Vědomí tohoto selhání německým politikům brání, aby se proti výpadům ukrajinského velvyslance ohradili.

Občas to některý z nich nevydrží a přeci jen se ozve. „Tento ‚velvyslanec‘ mi už přijde nesnesitelný,“ napsal 16. března na twitteru státní tajemník na ministerstvu výstavby za sociální demokracii (SPD) Sören Bartol. Později ale příspěvek smazal a za zpochybňující uvozovky se omluvil.

Právě s lidmi z SPD, která v německých vládách dlouho reprezentovala proruské postoje, má Melnyk napjaté vztahy. Se šéfem poslanecké frakce Rolfem Mützenichem se po někdejší přestřelce v médiích prý ani nezdraví.