Trump chce Putina motivovat rušením sankcí i těžbou nerostů, píší Britové

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Donald Trump plánuje při pátečním setkání s Vladimirem Putinem nabídnout Moskvě přístup k přírodním zdrojům, a to s cílem podpořit ukončení války na Ukrajině.

S odvoláním na zdroje obeznámené se záměry Američanů to napsal britský deník The Telegraph.

Podle dostupných informací zvažuje americký prezident otevření přístupu k nerostnému bohatství Aljašky a zrušení vybraných sankcí, které dopadly na ruský letecký průmysl. Mezi další návrhy patří možnost, že Rusko získá práva k těžbě vzácných zemin na ukrajinských územích, která aktuálně okupuje.

Ministr financí Scott Bessent se podle listu snaží najít kompromisy, jež by Moskvu přiměly k příměří.

Trump během středeční tiskové konference Putinovi pohrozil „tvrdými důsledky“, pokud nebude ochoten jednat o ukončení války. Zároveň naznačil možnost brzkého druhého kola jednání, tentokrát i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Co se nerostného bohatství týče, ve hře je podle Telegraphu oblast Beringova průlivu, kde se Aljaška přibližuje k ruskému území na vzdálenost necelých pěti kilometrů. Právě tam se může skrývat až 13 % světových zásob ropy a významně to přispívá k ruské produkci plynu.

Další zvažovanou pobídkou je obnovení vývozu náhradních dílů pro ruská letadla, na které Západ uvalil sankce po začátku invaze v roce 2022. 

Sankce přinutily ruské aerolinky i armádu „kanibalizovat“ staré stroje na díly. Zrušení by zároveň mohlo být výhodné i pro americké firmy, především Boeing, který dodával stroje do ruské flotily čítající přes 700 letadel.

Kromě údajné možnosti těžit v oblasti Aljašky, Spojené státy podle britského deníku připravují další finanční pobídky. Patří mezi ně například zajištění přístupu k nerostným surovinám v okupovaných oblastech Ukrajiny. Odhaduje se, že bránící se země drží až desetinu světových zásob lithia, klíčového materiálu pro výrobu baterií.

Teprve v dubnu přitom dlouhá jednání mezi Washingtonem a Kyjevem vyústila v podpis strategické dohody o nerostných surovinách. Dokument Spojeným státům zajišťuje využívání klíčového nerostného bohatství na ukrajinském území.

Ladění dokumentu přitom bylo velmi turbulentní a stalo se jedním z bodů rozepře mezi Trumpem a Zelenským.

Kromě lithia může Ukrajina nabídnout i titan, který je zásadní pro výrobu například motorů elektrických aut či větrných turbín. Dvě hlavní ložiska lithia se ovšem nacházejí v regionech ovládaných Ruskem.

Ukrajina by se mohla stát klíčovým dodavatelem cenných kovů a průmyslových nerostů. Země disponuje i zásobami berylia, manganu, gallia, zirkonia, grafitu, apatitu, fluoritu a niklu, jež by podle Ukrajinců mohly „významně přispět ke globálnímu dodavatelskému řetězci mnoha, ne-li všech“ klíčových průmyslových odvětví.

Připomeňme, že během zmíněných americko-ukrajinských rozhovorů o nerostech přišel Vladimir Putin s protinávrhem. Moskva by podle něj mohla Washingtonu nabídnout účast na těžebních projektech zaměřených na kovy vzácných zemin. Uvedl přitom, že by se těžba mohla odehrávat i na ukrajinských územích, která jsou aktuálně pod ruskou okupací.

„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil v únoru s tím, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci.

Pravil také, že rodící se dohoda mezi USA a Ukrajinou o vzácných nerostech není problémem a že Rusko „nepochybně má, chci zdůraznit, podstatně více zdrojů tohoto druhu než Ukrajina“.

Rusko je skutečně na seznamu největších producentů zdrojů vzácných zemin a jejich ložisek, jak upozornil ruský nezávislý list Novaja gazeta.

Šéfové Bílého domu a Kremlu se potkají v pátek v aljašském Anchorage, přičemž půjde o první osobní jednání po šesti letech.

Nadšení z konání summitu na Aljašce nesdílí všichni. Volbu místa na sociálních sítích kritizoval například bývalý americký velvyslanec v Rusku a profesor mezinárodních vztahů na Stratfordově univerzitě Michael McFaul. „Trump se rozhodl Putina pohostit v části bývalého ruského impéria. Zajímalo by mě, jestli ví, že ruští nacionalisté označují ztrátu Aljašky, podobně jako Ukrajiny, za křivdu, kterou je potřeba napravit,“ napsal.

Jako nepříznivé znamení vidí volbu Aljašky i profesor ruské politiky na King’s College v Londýně Sam Greene. „Symbolika konání summitu mezi Trumpem a Putinem na Aljašce je hrozná – jako by se tím snažili říct, že hranice se mohou měnit a území lze jednoduše kupovat a prodávat,“ citoval ho deník The Washington Post.