Hlavní obsah

Třaskavý spor jaderných velmocí. Indie se bojí, že Čína staví cesty k útoku

Foto: Profimedia.cz

Armádní konvoj projíždí směrem k Ladaku. Snímek z roku 2020.

Reklama

20. 6. 15:35

V „nejkrvavější konflikt v dějinách“ i „jadernou válku“ by podle analytiků časem mohl vyústit konflikt mezi Čínou a Indií. Peking vztahy vyostřuje stavbou mostů ve sporném území. Podle Indie přes ně může přejít čínská armáda.

Článek

Jezero Pangong Tso obklopují kopce Himálají. Vegetace v okolí je sice téměř nulová, ale život tam rozhodně nechybí – oblast je po desetiletí předmětem sporů mezi Indií a Čínou. Tentokrát se tu nikdo nepomlátil holýma rukama. Předmětem dalšího vyostření nálady mezi dvěma mocnostmi je most, který Čína přes jezero staví.

Za letošní rok jde už o druhý čínský most přes jezero Pangong Tso. První má být 400 metrů dlouhý a 8 metrů široký. Druhý most pak podle odborníků vydrží i přejezd tanků a obrněných vozidel, což je jeden z důvodů, proč se má Indie na pozoru. Peking si dle ní neláme hlavu s tím, že most překračuje takzvanou linii aktuální kontroly.

Linie aktuální kontroly je de facto hranice mezi Indií a Čínskou lidovou republikou. Odděluje území pod čínskou kontrolou od teritoria pod indickou kontrolou v těch místech, kde neexistuje oboustranně uznaná hranice. Přesné umístění linie, zejména v západní části Ladaku, je podle obou velmocí sporné.

Z jakékoli výstavby na tomto území se tak stává provokativní hra s ohněm. Analytik Alexandr Romancov potenciální spor Indie a Číny označil za „nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva.“ „Snadno by mohl zastínit počty mrtvých v obou světových válkách,“ varoval na Twitteru.

Znepokojení dávají najevo i američtí odborníci. „Stažení Britského impéria z indického subkontinentu v roce 1947 zanechalo nevyřešené otázky státnosti a hranic – a himálajské hranice Číny, Indie a Pákistánu od té doby vytvořily přetrvávající, nezahojenou ránu,“ píše americký Institute of Peace a varuje před rostoucím rizikem vypuknutí jaderné války.

Analytici institutu by navzdory varování některých svých kolegů nespoléhali na to, že se Čína poučila z války na Ukrajině. „Byl bych opatrný předpokládat, že si Čína vzala lekci. Doufám v to. Nicméně je pravděpodobnější, že Čína si jen myslí, že se Rusové nedostatečně připravili, což se jí nestane,“ uvedl specialista na zahraniční vztahy Andrew Scobell.

Ilegální zkratka

Jezero Pangong Tso se rozprostírá v regionech spravovaných oběma zeměmi, v indickém regionu Ladak a Čínou kontrolovaném Aksai Čin. Třetina jezera spadá pod Indii, dvě třetiny jsou pod kontrolou Číny.

Foto: Profimedia.cz

Jezero Pangong Tso je nejvýše položené slanovodní jezero světa. Postavením mostu si čínští vojáci zkrátí cestu na základnu až o devět hodin.

Podle vojenských generálů, kteří v této oblasti sloužili, nejnovější most čínským jednotkám umožní rychlý přesun vojenské techniky přes jezero, které je dlouhé přes 130 kilometrů a široké 2 až 6 kilometrů.

Čínští vojáci tak na cestě do vojenské základny v Žu-tungu nebudou muset objíždět celý východní oblouk jezera. Podle analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia si díky mostu ukrátí cestu z 12 na 3 až 4 hodiny.

Silný argument v podobě ušetření času však Indii nezajímá. Most prý leží jen kilometry od ostře zpochybňované linie skutečné kontroly a indičtí analytici se obávají, že by mohl být dalším v sérii politických sporů vedoucích ke zvýšené militarizaci regionu.

Podle Indie Čína území „od 60. let nezákonně okupuje“, uvedl Arindam Bagchi, mluvčí indického ministerstva zahraničních věcí. „Nikdy jsme s takovou nezákonnou okupací našeho území nesouhlasili, ani jsme nepřijali neoprávněný čínský nárok nebo takové stavební aktivity. Při několika příležitostech jsme dali jasně najevo, že území Unie Džammú a Kašmír a Ladak jsou nedílnou součástí Indie a očekáváme, že ostatní země budou respektovat suverenitu Indie a její územní celistvost,“ řekl pro Nikkei Asia.

Indický ministr zahraničních věcí Subrahmanyam Jaishankar vztahy své země s Čínou označil za „nenormální“. „Dali jsme jasně najevo, že stav našich vztahů nelze oddělit od situace na hranicích,“ řekl Jaishankar minulý měsíc.

„Obě strany měly stáhnout své vojáky rozmístěné podél nejasné hranice. Čínská strana je ale ponechala v oblastech kolem Pangong Tso,“ uvedl pro SCMP bývalý generálporučík Rakesh Sharma, který dříve velel severní armádě Indie kolem Ladaku.

„Tato skutečnost spolu s tímto novým mostem může mnohé v Dillí vést k přesvědčení, že tady existuje možnost příchodu jednotek Lidové osvobozenecké armády na indické území,“ dodal.

Mosty Číňané budují méně než 20 kilometrů od takzvané oblasti „prstů“ – výběžků na severním břehu Pangong Tso, které jsou součástí sporného regionu. „Je to jasná známka nebezpečí, kterému Indie čelí,“ řekl Konchok Stanzin, místní zákonodárce.

Od ledna by dle vzájemné dohody neměla být jediná hlídka či dělostřelectvo mezi čtvrtým a osmým „prstem“. Nově vznikající čínské mosty však doposud dodržovanou dohodu ohrožují a hrozí tak, že po úspěšném diplomatickém kroku vpřed přijdou dva zpátky.

Podle odborníků se navíc Číňané sice z okolí jezer Pangong Tso a Gogra stáhli, obsadili však jiné sporné oblasti.

O holý život holýma rukama

Nejasně definovaná hranice, dlouhá více než tři tisíce kilometrů, byla svědkem krvavých potyček už několikrát.

Jsou tomu už dva roky, kdy se do sebe v údolí Galwan pustili indičtí a čínští vojáci holýma rukama. Přestože dodrželi zákaz střelných zbraní, zůstaly po bitce desítky mrtvých. Indie oznámila nejméně 20 zabitých vojáků a 76 zraněných.

Ztráty na čínské straně zůstávají tajemstvím, podle šéfredaktora čínského serveru Global Times totiž Čína „nechce, aby si obě země navzájem počty obětí porovnávaly“. Neoficiální indické zprávy o čínských ztrátách ale hovořily nejméně o 40 mrtvých.

Zákaz z roku 1966 říká, že ani jedna strana nesmí zahájit palbu nebo zahajovat operace se zbraněmi nebo výbušninami v oblasti Linie aktuální kontroly.

Vojáci si však poradili i tak. V únoru minulého roku se na svět dostaly záběry z jiné potyčky v oblasti jezera Pangong Tso. Dle všeho se vojáci mezi sebou mlátili za použití po domácku vyrobených zbraní odpovídajících výbavě středověkého válečníka.

Záběry publikovala přímo Čína a jejich záměr byl zjevný – státní sdělovací prostředky zpropagovaly oddanost a obětavost čínských vojáků a označily je za hrdiny. Za viníka a toho, kdo porušil hraniční dohodu, označily Indii.

Výstřel zazněl v září roku 2020. Nikdo se k němu však nepřiznal.

Potyčky z pohraničních oblastí měly dohru ještě během letošních olympijských her v Pekingu. Štafetu olympijské pochodně vedle čínské basketbalové superstar a bývalého hráče NBA Jao Minga a astronauta Ťing Chaj-pchenga nesl také velitel Čínské lidové osvobozenecké armády Čchi Fa-pao.

Toho v zemi oslavují jako hrdinu za účast na krvavé potyčce mezi Indií a Čínou z roku 2020. „Čchi, velitel pluku Čínské lidové osvobozenecké armády, který utrpěl vážné zranění hlavy při statečném boji v údolí Galwan, převzal plamen od Wang Meng, čtyřnásobné čínské olympioničky. Wang a Čchi si při předávání vojensky zasalutovali,“ napsalo státní médium Global Times v samostatném článku věnovaném účasti čínského velitele.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované