Hlavní obsah

Ukončete tu ostudu! Volají Japonci v den státního pohřbu. Nechtějí platit

Foto: Profimedia.cz

Jeden z protestujících proti státnímu pohřbu Šinzó Abeho. „Trump, Putin a Moonies – Abeho nejbližší přátelé,“ stojí na plakátu.

Reklama

27. 9. 2022 18:01

Ani dva měsíce po své smrti nedává Šinzó Abe Japoncům spát. Velkolepý pohřeb byl rozporuplný stejně jako postava bývalého premiéra.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obřad to byl velkolepý. Kolona s Abeho ostatky vyrazila z domu jeho vdovy v hlavním městě kolem řady ozbrojených vojáků v bílých uniformách, kteří stáli v pozoru. Vdova Akie přenesla urnu s Abeho popelem do sálu Nippon Budokan v centru Tokia za zvuků hudby vojenské kapely a salvy z děl.

V tokijské aréně Nippon Budokan se sešlo více než 4300 hostů, včetně zahraničních hodnostářů, jako je americká viceprezidentka Kamala Harrisová a indický premiér Naréndra Módí. Uvnitř Budokanu, který je známý spíše jako koncertní sál, nad záplavou zelených, bílých a žlutých květin visel obrovský Abeho portrét převázaný černou stuhou. Na fotografiích vedle visel Šinzó Abe po boku představitelů zemí G7, chudých dětí a obětí z oblastí postižených přírodními katastrofami.

Foto: Profimedia.cz

Účastníci pohřbu při státní hymně.

Japonci zažili první státní pohřeb po 55 letech. Tisíce lidí stály i před Budokanem, kde čekaly, až budou moct bývalému premiérovi naposledy vzdát hold a pomodlit se ve smutečních stanech.

Abe přišel o život v červenci během předvolebního projevu. Tetsuja Jamagami, nezaměstnaný 41letý Japonec, Šinzóa Abeho postřelil podomácku vyrobenou pistolí. Trestné činy se střelnou zbraní jsou přitom v Japonsku velmi vzácné.

Pokud si místní chce zbraň koupit, musí projít přísnými zkouškami a psychologickým testem. I v tomto případě si může pořídit pouze vzduchovku či airsoftovou zbraň, píše BBC. A tak si Jamagami zbraň vyrobil.

Zastřelen během proslovu

Atentát na Šinzóa Abeho znovu oprášil diskuze o propojení japonských konzervativců a jihokorejské církve. Útočník nabyl dojmu, že Abe propagoval náboženskou skupinu, která jeho matku přivedla na mizinu.

O to vzácnější jsou pak atentáty na japonské politiky. Přestože mají vysocí činitelé ochranku, často se pohybují v bezprostřední blízkosti občanů. Především pak v době předvolebních kampaní, kdy se politici setkávají a zdraví se svými příznivci.

Reuters zmiňuje z japonské historie dva podobné případy. V roce 2007 došlo v Nagasaki k zastřelení tamního starosty Iccha Ita příslušníkem tradiční zločinecké organizace Jakuza a v roce 1960 byl při projevu zavražděn příznivcem pravice lídr japonských socialistů Inejiro Asanuma, a to samurajským mečem.

Avšak rozhodnutí připravit Šinzó Abemu státní pohřeb vyvolalo pobouření. Proti bylo téměř 60 procent Japonců – v době, kdy řeší ekonomickou krizi, zaplatili za Abeho pohřeb asi 12 milionů dolarů (asi 307 milionů korun) ze státní kasy. Nesouhlas se přelil v protesty. Minulý týden se pak poblíž premiérovy kanceláře na protest proti pohřbu upálil muž. Pohřeb zcela ignorovali i někteří zákonodárci.

Klid nebyl ani v den pohřbu. Japonsko do ulic nasadilo asi 20 tisíc policistů, kteří dohlíželi na pořádek a tisíce protestujících, kteří se postavili hned vedle truchlících. Davy skandovaly hesla a mávaly transparenty, které vyzývaly k zastavení obřadu.

„Že byl Abe zastřelen a zemřel, byla tragédie. Ale neměli bychom z něj dělat hrdinu,“ řekl CNN jeden z protestujících Šinsaku Nohira. „Trump, Putin a Moonies – Abeho nejbližší přátelé. Státní pohřeb je pro Japonsko ostuda!“ hlásá pak banner v davu protestujících. Výrazem Moonies se myslí stoupenci Církve sjednocení, kterou mnozí považují za sektu.

Truchlící a protestující na jednom místě jen dokazují, jakou rozporuplnou osobností Šinzó Abe byl.

Jedna věc je samotná cena pohřbu v době, kdy Japonci stresují kvůli zdražování. Někteří současnou nespokojenost dávají za vinu právě Abeho politice.

Rozhodnutí zaplatit pohřeb ze státní kasy prý navíc současný premiér Fumio Kišida neprodiskutoval s parlamentem. Kišida se snažil uklidnit veřejnost a prohlásil, že státní pohřeb pro Abeho je „vhodný“ vzhledem k jeho úspěchům jako bývalého vůdce. Obřad nemá „nutit lidi truchlit“ ani být „politickou záležitostí“, řekl v srpnu. Ani tak si vlastní popularitu nezachránil – momentálně je na rekordním minimu.

Foto: Profimedia.cz

Zatímco v hale truchlily tisíce lidí a důležitých státníků, Japonci venku dávali najevo nesouhlas se státním pohřeb.

Moonies

Abeho smrt pak vrhla světlo na další problém, o kterém se dlouho veřejně nediskutovalo – napojení vládnoucí Liberálně demokratické strany (LDP) na Církev sjednocení, organizaci, kterou kritici označují za sektu. Církev sjednocení je nechvalně známá i pro praktiky při získávání finančních prostředků. A právě toto náboženské uskupení mělo být motivem i pro Abeho vraždu.

Tetsuja Jamagami atentátem mstil svou rodinu. Jamagami nabyl dojmu, že bývalý premiér propagoval Církev sjednocení, které jeho matka před lety poskytla tak velký dar, že jeho rodinu přivedla k bankrotu.

Církev sjednocení založil v roce 1954 v Jižní Koreji Sun-myung Moon, samozvaný mesiáš a zarytý antikomunista. Právě jeho odmítavý přístup ke komunismu ho spojil s konzervativci po celém světě.

Moon říkával, že měl v 15 letech vidění, ve kterém ho Ježíš nabádal k dokončení jeho nesplněného poslání obnovit lidstvo do stavu „bezhříšné čistoty“. Na počest zakladatele se stoupencům Církve sjednocení říká Moonies.

Propojení církve s Japonskem je pevné zejména od poválečné éry, kdy se konzervativní politici snažili budovat spojenectví, o nichž věřili, že zabrání zemi sklouznout ke komunismu.

Mezi takovými politiky byl také Abeho dědeček Nobusuke Kiši, který údajně založil organizaci s vazbami na církev a měl údajně rozhodnout o spolupráci s Moonem. To bylo pro Jamagamiho dostatečným důvodem, proč se chtěl zbavit jeho vnuka.

Loni v září navíc Abe natočil videozdravici a blahopřání na akci pořádané přidruženou společností Universal Peace Federation. Mezi známými politiky, kteří se k církvi připojili podobně jako Abe, patří například bývalý americký prezident Donald Trump.

Podle Tomoakiho Iwaie, emeritního profesora Nihonské univerzity a odborníka na japonskou politiku, mohl Kišidu, který patří k liberálnějšímu křídlu LDP, k prosazení státního pohřbu přimět strach, že si členy církve znepřátelí.

„Od atentátu se objevilo tolik informací o vazbách na Církev sjednocení, že je jasné, že byl Abe součástí tohoto problému,“ řekl Iwai. „Myslím, že se ještě ukáže, jak velký to byl přešlap.“

Abe byl nejdéle sloužícím japonským premiérem. V čele vlády stál v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 do září 2020, kdy odstoupil. O měsíc dříve ohlásil, že kvůli zdravotnímu stavu hodlá podat demisi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované