Hlavní obsah
Online

Ukrajinští obránci mají rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku

Foto: Profimedia.cz

Následky ruské invaze na Ukrajinu. Snímek pochází z města Severodoněck.

Reklama

24. 6. 6:09
aktualizováno • 24. 6. 22:39

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 24. června

  • Ukrajina se připojí k Evropské unii nejdříve v roce 2029, řekla dnes šéfka Úřadu pro evropskou a euroatlantickou integraci ukrajinské vlády Natalia Forsjuk.
  • Odminování celé Ukrajiny může trvat i deset let. „Jedná se optimistický předpoklad, protože zatím nevíme, co se děje v zónách, které jsou nepřátelské,“ uvedl dnes mluvčí státní pohotovostní služby na Ukrajině.
  • Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl dnes ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
  • Ukrajina u Evropského soudu pro lidská práva podala stížnost na Rusko. Jde ale pouze o symbolický krok, poněvadž Rusko uzákonilo, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva již nebude respektovat.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ VE ČTVRTEK:

  • Zaminovaného území na Ukrajině zůstává téměř 300 tisíc kilometrů čtverečních

    „Zaminovaného území na Ukrajině zůstává téměř 300 tisíc kilometrů čtverečních,“ uvedl Oleksandr Chorunžyj, mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS). To je rozloha zhruba poloviny ukrajinského území, poznamenal Reuters. Česká republika má rozlohu takřka 79 tisíc kilometrů čtverečních.

  • Ukrajinský poslanec podle tajné služby pomáhal Rusku

    Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že rozbila síť agentů pracujících pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU, do níž byl zapojen také ukrajinský poslanec Andrij Derkač. Tohoto ukrajinského zákonodárce dříve USA obvinily, že se coby ruský agent vměšoval do předloňských amerických prezidentských voleb, a uvalily na něj sankce. Napsal o tom portál Ukrajinska pravda.

    Derkač podle SBU vytvořil síť soukromých bezpečnostních firem, které měly pomáhat ruským silám ovládnout Ukrajinu po zahájení invaze v únoru letošního roku. SBU upřesnila, že se jí podařilo ruskou zpravodajskou síť rozbít na začátku současné války, když zadržela Derkačova poradce Ihora Kolesnikova. Poradce podle SBU uvedl, že Derkačovy firmy měly zajistit průjezd ruské vojenské techniky do ukrajinských měst.

    Poslanec pracoval pro GRU od roku 2016 a dostával od ní na vyplnění tohoto plánu každých několik měsíců tři až čtyři miliony dolarů (70 až 94 milionů korun), tvrdí SBU rovněž s odvoláním na Kolesnikova. Kde se nyní Derkač nachází, ukrajinská tajná služba neuvedla.

  • Itálie podle Draghiho snížila závislost na ruském plynu téměř o polovinu

    Itálii se podařilo snížit svou závislost na dovozu ruského plynu na 25 procent ze 40 procent v loňském roce. Uvedl to dnes italský premiér Mario Draghi po summitu Evropské unie. Ta se nyní potýká s omezováním dodávek plynu z Ruska, které přispívá k růstu cen energie.

    „Opatření, která (italská) vláda zavedla od začátku války (na Ukrajině), začínají přinášet výsledky,“ řekl Draghi. „Ruský plyn začínají nahrazovat jiní dodavatelé,“ dodal.

    Itálie v dubnu v rámci snahy o snížení závislosti na Rusku podepsala dohodu o zvyšování dodávek z Alžírska. O dodávkách plynu jednala také s Katarem, Angolou, Kongem či Mosambikem, napsala agentura AFP.

  • Zacharovová: EU chce ovládnout prostor SNS

    Mluvčí ruského ministerstva zahraničí dnes odsoudila čtvrteční rozhodnutí Evropské unie udělit Ukrajině a Moldavsku postavení kandidátů na členství v bloku. „Unie tím potvrdila, že pokračuje ve své politice aktivního geopolitického ovládnutí prostoru Společenství nezávislých států (SNS) s cílem ‚zadržovat‘ Rusko,“ napsala Marija Zacharovová v komentáři, který zveřejnila ruská diplomacie na svém webu.

    „O negativních důsledcích takového kroku se neuvažuje, stejně jako svého času nepřemýšleli na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008, když zapsali do rozhodnutí formulaci o tom, že ‚Gruzie a Ukrajina se stanou členy aliance‘,“ stojí dále v komentáři Zacharovové.

    Zacharovová dále viní EU, že „ve snaze rozšířit sféru svého vlivu používá cynicko-konzumní přístup“. „Hlavní je pro ně zajistit dlouhodobé upevnění vztahů s regiony ve svém ‚sousedství‘ podle principu ‚vůdce–otrok‘, aby euroaspiranti bezvýhradně souhlasili se všemi rozhodnutími Bruselu,“ píše dále mluvčí diplomacie země, která 24. února vojensky napadla Ukrajinu.

  • Ruští okupanti obnovili únosy obyvatel, tvrdí starosta

    Podle starosty města Melitopol Ivana Fedorova ruští okupanti minulý týden obnovili hromadné únosy místních. „Za uplynulé měsíce bylo uneseno přes 500 lidí,“ cituje slova starosty server The Kyiv Independent.

  • Německo chce Ukrajině poskytnout další houfnice na obranu

    Německá vláda se chystá Ukrajině přenechat další houfnice na obranu proti ruské agresi. Píše o tom dnes agentura DPA, která informaci získala od zdrojů z německého ministerstva obrany. Jednání o tom Berlín vede s Nizozemskem a jedním dalším evropským partnerem.

    Ukrajina dosud dostala sedm samohybných houfnic PzH 2000 z Německa a pět z Nizozemska. Kyjev však dal najevo, že by s 18 houfnicemi, tedy ještě šesti navíc, byl schopen vyzbrojit jeden kompletní dělostřelecký prapor. V Berlíně je vůle žádost splnit, pokud se na dodávkách budou podílet i další partneři, informuje DPA. Samotné Německo by tak dodalo tři nebo jen dva další systémy.

    Ukrajinská armáda se ocitá zejména na východě země stále více v defenzivě, především kvůli materiální převaze útočníka. Po několikatýdenních bojích dnes podle dostupných informací ukrajinští vojáci zahájili stahování ze strategicky důležitého města Severodoněck.

  • BBC se dopočítala více než 4 tisíc zabitých ruských vojáků

    Ruská redakce britské stanice BBC v otevřených zdrojích zjistila jména 4 010 ruských vojáků, kteří ve válce proti Ukrajině přišli o život. „Je to neúplný seznam ztrát, ale informace získané z otevřených zdrojů umožňují analyzovat, co se děje s ruskou armádou,“ poznamenala BBC.

    Rychle roste počet zabitých dobrovolníků. Každý týden se objevují informace o smrti 30–40 dobrovolníků; tak často se neinformuje o smrti v žádné jiné kategorii vojáků. Pětina z nich odjela do války ve věku 50 a více let.

    Nadále více než 17 procent zabitých jsou důstojníci (včetně přinejmenším čtyř generálů a 21 plukovníků). Tak vysoké ztráty souvisejí s tím, jak funguje systém velení v ruské armádě. Většinu funkcí při řízení jednotek v boji přebírají důstojníci, zatímco v armádách zemí NATO stejné úkoly smějí řešit poddůstojníci.

  • Od začátku války na Ukrajině zemřely v Černém moři tři tisíce delfínů

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřely v Černém moři tři tisíce delfínů. Podle environmentálního vědce Ivana Rusieva zvýšený hluk a užití zvukové navigace delfíny dezorientuje. Ti pak kvůli obtížím s hledáním potravy umírají hlady.

  • Ukrajina se připojí k EU nejdříve za sedm let

    „Ukrajina se připojí k Evropské unii nejdříve v roce 2029,“ řekla dnes šéfka Úřadu pro evropskou a euroatlantickou integraci ukrajinské vlády Natalia Forsjuk.

  • Odminování Ukrajiny bude proces na několik let, tvrdí státní pohotovostní služby

    Odminování celé Ukrajiny může trvat i deset let. „Jedná se optimistický předpoklad, protože zatím nevíme, co se děje v zónách, které jsou nepřátelské,“ uvedl dnes mluvčí státní pohotovostní služby na Ukrajině.

    Pyrotechnikům se podle něj podařilo odminovat přes 62 tisíc hektarů ukrajinského území a zneškodnit 45 tisíc kusů výbušnin.

  • Hlavní program festivalu Glastonbury zahájila řeč Zelenského

    V anglickém hrabství Somerset se dnes naplno rozjel dvakrát odložený ročník slavného festivalu Glastonbury, který se zpožděním způsobeným pandemií slaví 50 let existence. První den hlavního programu večer vyvrcholí vystoupením cenami ověnčené americké zpěvačky Billie Eilish. Při poledním otvírání největších pódií organizátoři pustili návštěvníkům apel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyzýval k podpoře Ukrajiny za pokračující agrese Ruska.

    „Glastonbury má v těchto dnech největší koncentraci svobody. A já vás žádám, abyste tuto náladu sdíleli se všemi, jejichž svoboda je teď terčem útoku,“ řekl Zelenskyj v krátkém projevu nahraném pro festival v Glastonbury, jeden z největších hudebních festivalů na světě. „Šiřte pravdu o ruské válce. Pomozte Ukrajincům, kteří jsou kvůli této válce nuceni prchat z domovů… A tlačte na všechny politiky, které znáte, abyste pomohli obnovit na Ukrajině mír,“ pokračoval.

  • Polsko získalo půjčku 450 milionů eur na pomoc migrantům z Ukrajiny

    Polsko získalo od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) půjčku ve výši 450 milionů eur (11,1 miliardy korun) na pomoc migrantům prchajícím před válkou na Ukrajině. Informují o tom polská média.

    Příslušnou smlouvu dnes ve Varšavě podepsal guvernér banky Carlo Monticelli a polská ministryně financí Magdalena Rzeczkowská.

    Do Polska od začátku invaze na Ukrajinu přišlo asi 4,3 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Polsko jim poskytuje ubytování, sociální a zdravotní péči, vzdělání a přístup na trh práce. Mnoho z nich se rozhodlo pokračovat do dalších zemí, nebo se vrátilo do vlasti, v Polsku jich zůstává odhadem polovina, uvádí agentura AP.

  • V Bavorsku v neděli začne summit G7, středobodem bude Ukrajina

    Ruská invaze na Ukrajinu bude středobodem třídenního summitu šéfů států a vlád zemí skupiny sedmi velkých ekonomik G7, který v neděli začne v bavorském alpském zámku Elmau. Německý kancléř Olaf Scholz, jenž kolegy z Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady a Spojených států letos hostí, pozval na jednání také zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Senegalu a Argentiny. Na G7 je tradičně zastoupena i Evropská unie.

    Přes telemost k účastníkům summitu promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země již čtyři měsíce vzdoruje ruské agresi.

  • Kreml: Útok v Chersonu není nic jiného než teroristický čin

    Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval na zprávu o útoku v okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, kde byl proveden atentát na místního činovníka Dmytrije Savlučenka, podle ukrajinských médií kolaboranta s Ruskem.

    „Nejde o nic jiného než o teroristické činy. A v souladu s tím s nimi (pachateli) může být zacházeno pouze tak,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

    Savlučenko byl funkcionářem mládežnického hnutí Nová Rus, připomněla Ukrajinska pravda. Býval také členem strany politika a oligarchy Viktora Medvedčuka, považovaného za blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Medvedčuk nyní čelí na Ukrajině obžalobě z vlastizrady.

  • Tok ruského plynu ze Srbska do Maďarska bude do 28. června stát kvůli údržbě

    Tok ruského plynu ze Srbska do Maďarska byl mezi 21. a 28. červnem zastaven kvůli plánované údržbě plynovodu Turkish Stream. Agentuře Reuters to dnes potvrdil maďarský provozovatel plynovodní sítě FGSZ. Rozhodnutí o údržbě na některých úsecích Turkish Streamu bylo přijato v prosinci 2021, dodala maďarská firma.

    Společnost FGSZ uvedla, že její srbský partner, společnost Gastrans, ji informoval, že „z důvodu plánované údržby budou v období od 21. do 28. června omezeny kapacity srbsko-maďarského propojovacího plynovodu a v tomto období nebude možné dodávat plyn do Maďarska ze směru od Srbska“.

    Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy z Kanady. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko podle něj snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.

  • NATO by mělo posílit jednotky v Pobaltí i zbrojní průmysl, míní The Times

    Severoatlantická aliance by měla posílit své jednotky v Pobaltí a jednotlivé členské země by měly navýšit kapacity vojenského průmyslu. Před nadcházejícím summitem NATO to dnes napsal list The Times, podle kterého jsou ve světle ruské invaze na Ukrajinu a ruských výhrůžek vůči Litvě znepokojivé zejména nevelké zásoby zbraní a vojenské techniky v členských zemích aliance.

    Na summitu v Madridu, kde se představitelé států NATO sejdou příští týden, budou pobaltské státy požadovat zvýšenou přítomnost aliančních jednotek v regionu – a po právu, píše The Times. Podle listu je právě teď, kdy je Rusko zaneprázdněno svou válkou na Ukrajině, příležitost v Estonsku, Litvě a Lotyšsku posílit síly NATO. Ty by v případě, že by Moskva zvažovala rozšíření své agrese dál na západ, mohly posloužit jako odstrašující prostředek.

    Samotné vojenské jednotky ale nestačí, pokud nemohou dlouhodobě bojovat. „Konflikt na Ukrajině ukázal jak na nedostatek vybavení a munice, tak na nedostatek výrobních kapacit v rámci NATO,“ píše The Times.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy