Hlavní obsah

Ukrajinci v boji využívají nestárnoucí taktiky. Včetně zaplavování vesnic

Bez komentáře: Záběry z dronu ze zaplavené vesnice Demydivka, které natočil tým deníku The New York Times. Video: twitter/nytimes, facebook/Oleksandr.Artem

 

Reklama

28. 4. 19:38

Kyjev využívá všemožné taktiky, jak se během ruské invaze, která trvá už déle než dva měsíce, co nejefektivněji bránit. Aby Rusům znesnadnila postup, přistoupila ukrajinská armáda i k zaplavení vlastního území. Obce Demydivka.

Článek

Obyvatelé vesnice Demydivka, která leží severně od Kyjeva, se potýkají s následky silných povodní. Ty by za normálních okolností byly pro místní velkým neštěstím, poznamenal na svém webu list The New York Times (NYT). Ale tentokrát šlo o taktické vítězství.

Ukrajinci záměrně zaplavili vesnici i rozsáhlá pole v okolí Demydivky a vytvořili tak bažinu, která zmařila ruský tankový útok na Kyjev a získala armádě drahocenný čas na přípravu obrany.

Zachránili jsme Kyjev!
Antonina Kosťučenková, obyvatelka Demydivky

Obyvatelé Demydivky na to doplatili řekami zelených vod tekoucích skrze město, které pohltily mnoho domů. A nemohli by být spokojenější.

„Všichni to chápou a nikdo ani na chvíli nelituje. Zachránili jsme Kyjev,“ řekla důchodkyně Antonina Kosťučenková, v jejímž obývacím pokoji je podle NYT alespoň metr páchnoucí vody.

To, co se stalo v Demydivce, není výjimkou. Od počátku války Ukrajina rychle a účinně ničila své vlastní území, přesněji infrastrukturu. Podle amerikého deníku tím ukrajinské síly chtěly zabránit v postupu ruské armádě, která má početní převahu.

Foto: Profimedia.cz

Vojáci a civilisté opravují zničený most v Demydivce.

Demydivka byla zaplavena, když vojáci uvolnili nedalekou přehradu a vypustili vodu do krajiny. Ani jinde na Ukrajině armáda neváhá a vyhazuje do povětří mosty, bombarduje silnice a vyřazuje z provozu železniční tratě a letiště.

Cílem těchto vojenských akcí bylo podle NYT zpomalit ruský postup, nasměrovat nepřátelské jednotky do pastí a vytlačit kolony tanků do méně příznivého terénu.

Podle ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bylo dosud na Ukrajině zničeno více než 300 mostů. Připomněl také událost z prvního dne invaze, kdy se Rusové pokusili obsadit klíčové letiště Hostomel u Kyjeva. Ukrajinské síly tehdy ostřelovaly přistávací dráhu, takže zůstala posetá krátery a letadla plná ruských speciálních jednotek nemohla přistát.

Kubrakov: Zaplavuje se od prvních dnů války

„Byla to jedna ze silných stránek, všichni si toho všímali. Naše vojsko velmi vhodně zareagovalo (na ruskou invazi, pozn. red.) a vyhodilo do povětří přehrady nebo mosty. Tím se zastavil postup okupačních vojsk. Dělalo se to všude v prvních dnech a děje se to i teď na Donbasu na východě Ukrajiny,“ řekl Kubrakov.

Ukrajinské síly oblast Demydivky zaplavily již 25. února, druhý den války. Podle ukrajinských představitelů a vojáků byl tento krok obzvláště účinný, neboť před ruskými obrněnými kolonami vytvořil rozlehlé mělké jezero.

Později ruské ostřelování poškodilo nedalekou přehradu, což nyní komplikuje snahy o vysušení oblasti.

Ještě o dva měsíce později se obyvatelé Demydivky městem pohybují na gumových člunech. Ze zaplavených zahrad se vynořovala opuštěná kukuřičná stébla. Jedna rodina chodila na svém dvoře přes rozbahněnou plochu lepkavého černého bahna, popisuje situaci na místě web NYT.

Přesto asi tucet obyvatel v rozhovorech uvedl, že strategický přínos zatopení oblasti převažuje nad jejich obtížemi. „Padesát zatopených domů není velká ztráta,“ řekl Volodymyr Artemčuk, dobrovolník, který pomáhá s pohonem čerpadel, jež nyní vesnici odvodňují.

Záplava také omezila možné přechody přes přítok Dněpru, řeku Irpiň. Ruské jednotky se nakonec několikrát neúspěšně pokusily překročit tuto řeku pomocí pontonového mostu a jízdou přes bažinatou oblast. Výsledek? Podle ukrajinského vojáka jménem Denys zůstaly na břehu řeky roztroušené ohořelé ruské tanky, které byly opakovaně zasaženy.

Když Ukrajina donutí ruské síly, aby se pokoušely o pontonové přechody přes řeky kolem zničených mostů, zpravidla z toho vychází lépe. Tato místa jsou totiž předem pečlivě vytyčena ukrajinskými dělostřeleckými týmy, což z pokusů o přejezd pontonových mostů dělá pro Rusy krvavou a nákladnou záležitost.

Existuje však mnoho variant hybridní války. Ukrajinská armáda mimo jiné zveřejnila video, na němž most vybuchuje právě v momentě, kdy po něm přejíždí obrněné vozidlo. To se následně zřítilo do řeky. Východně od Kyjeva byly mosty vyhozeny do povětří způsobem, který zatlačil oddíl ruských tanků do rašeliniště.

Povodeň ochránila Kyjev, ale také pomáhala chránit Demydivku, která byla na Rusy obsazené straně zaplavených polí. Přestože vesnici hlídali ruští vojáci, nikdy se nestala frontovou linií bitvy a byla ušetřena chmurného osudu měst na jihu.

Taktika zabránila ruským silám dobýt Kyjev

Podle vojenských expertů hrála „politika spálené země“ důležitou roli v úspěchu Ukrajiny, která udržela ruské síly na severu a zabránila jim dobýt hlavní město Kyjev. „Ukrajinci jsou zjevně velmi kreativní, když se snaží Rusům velmi ztížit život. Má smysl zpomalit jakoukoli rychlou ofenzívu,“ řekl pro NYT Rob Lee, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute.

Deník The Washington Post (WP) nebyl schopen potvrdit, že zaplavení vesnice Demydivka bylo úmyslné. Web Planet Labs, který pořizuje satelitní snímky ukrajinské krajiny, nicméně uvedl, že hovořil s externími analytiky, kteří se domnívají, že šlo o záměr.

V každém případě můžeme příběh Demydivky připočíst k taktice známé po staletí.

Obranná strategie, která nestárne

  • Historicky bylo snad nejplodnějším tvůrcem strategických záplav Nizozemsko. Výzkumná práce z roku 2015 uvedla, že v letech 1500 až 2000 byla přibližně třetina povodní na jihozápadě země způsobena záměrně, a to v době války. Tato taktika byla podle studie často neúčinná a měla pro zemi a místní obyvatelstvo dalekosáhlé důsledky.
  • Voda byla během druhé světové války využívána jako přirozená obranná linie i jinde v Evropě, mimo jiné ve Finsku a Sovětském svazu. K nejznámějšímu příkladu strategického zaplavení došlo podle listu Washington Post v roce 1938, kdy čínská armáda protrhla hráze Žluté řeky, aby zpomalila postup japonských vojsk během druhé čínsko-japonské války. Povodeň zpustošila oblast a stala se známou jako „největší akt ekologické války v dějinách“.
  • „Tuto taktiku lze začlenit do plánování obrany státu, ale lze ji použít i jako poslední možnost, když se opravdu snažíte použít k obraně jakékoli možné prostředky,“ řekla vedoucí analytička obrany v instituci Rand Corporation Marta Kepeová.
  • Web Paměť národa připomněl i jednu z bitev závěrečné fáze druhé světové války, bitvu o severofrancouzský přístav Dunkerque. Německá posádka vedená admirálem Friedrichem Frisiusem tehdy zatopila značnou část okolí přístavu, čímž ztížila jeho dobytí a obsazení. Bojů se mezi lety 1944 a 1945 účastnila i Československá samostatná obrněná brigáda.

„Když se bráníte, snažíte se využít to, co máte,“ řekla v březnu Marta Kepeová, vedoucí analytička obrany v instituci Rand Corporation. „V historii máme řadu příkladů, kdy země nebo vojenské subjekty budovaly opevňovací linie – zdi, zákopy, pevnosti a bunkry. Často však zapomínáme, že lze využít i řeky, bažiny a obranné linie na vodní bázi.“

Ukrajina provádí obrannou operaci na svém vlastním území. Vzhledem k tomu bych předpokládala, že bude schopna využít lepší znalosti terénu ve svůj prospěch. Hydraulické operace hlubokou znalost terénu vyžadují.
Marta Kepeová, analytička

Záměrné zaplavení během boje je známé jako „hydraulická válka“ a často se používá jako doplněk obranné strategie, jak připomněla Kepeová. „Ukrajina provádí obrannou operaci na svém vlastním území. Vzhledem k tomu bych předpokládala, že bude schopna využít lepší znalosti terénu ve svůj prospěch. Hydraulické operace hlubokou znalost terénu vyžadují,“ dodala.

Tato strategie je totiž spojena s obrovskými náklady na civilní infrastrukturu země. Ruská armáda také vyhazuje do povětří mosty a útočí na železniční stanice, letiště, sklady pohonných hmot a další zařízení, čímž ještě navyšuje škody, které si Ukrajina způsobila sama.

Celkové škody na dopravní infrastruktuře se po dvou měsících války odhadují na 85 miliard dolarů, uvedla ukrajinská vláda.

Bez ohledu na to, která strana skutečně zničila konkrétní místo, ministr infrastruktury Kubrakov obvinil Rusko. „Kdyby válka nezačala, nevyhodili bychom do povětří vlastní mosty. Příčina je jedna a ta samá: agrese Ruské federace,“ řekl Kubrakov.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Demydivka

Doporučované