Hlavní obsah
Online

Rusko pozastaví dodávky elektřiny do Finska

Foto: Profimedia.cz

Ruská společnost dle vlastního vyjádření neobdržela za elektřinu adekvátní platby.

Reklama

13. 5. 6:06
aktualizováno • 13. 5. 22:53

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 13. května

  • Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by jejich přijetí bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací". V minulosti Ankara kritizovala Stockholm například za některé protesty namířené proti muslimům.
  • Ukrajinské síly poškodily v Černém moři moderní logistickou loď ruského námořnictva, uvedl ve čtvrtek podle agentury Reuters mluvčí regionální vojenské správy v Oděse. Mluvčí Serhij Bratčuk uvedl, že plavidlo Vsevolod Bobrov bylo zasaženo poblíž Hadího ostrova.
  • Britské ministerstvo obrany informovalo, že ruské síly soustředí své úsilí v oblasti Izjumu a Severodoněcku a jejich cílem je probojovat se ke Kramatorsku a Slovjansku a odříznout tak ukrajinské jednotky.
  • Rusko raději používá střely s plochou dráhou letu k ostřelování ukrajinských cílů, než aby nasadilo letectvo. Jedním z důvodů této taktiky mohou být vysoké ztráty, které ruské letectvo utrpělo, upozornil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
  • Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun). Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I VE ČTVRTEK

  • Ruští vyšetřovatelé se zabývají zraněním novinářů RT na Ukrajině

    Při ostřelování ukrajinskými silami v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny utrpěli zranění dva novináři ruské stanice RT (dříve Russia Today), oznámila podle agentury AFP tato televize. Událostí se podle agentury TASS zabývá ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny.

    Tým válečného zpravodaje Valentina Goršenina se dostal pod ukrajinskou raketovou palbu u Dokučajivsku," uvedla stanice RT na sociální síti Telegram. Goršeninovi se podle tohoto oznámení nic nestalo, střepiny ale zasáhly dva kameramany, kteří museli být s poraněním zad a nohou odvezeni do nemocnice. Dokučajivsk leží na území ovládaném proruskými separatisty na ukrajinském Donbasu.

  • Obtížná vyjednávání o záchranu obránců Azovstalu stále probíhají

    Stále probíhají obtížná vyjednávání za účelem záchrany ukrajinských vojáků z mariupolských oceláren Azovstal, uvedl oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.

    „Obtížná vyjednávání s cílem zachránit obránce v tuto chvíli stále probíhají. Ruská federace se snaží klást komplikované podmínky. V prvé řadě však jde o vážně zraněné vojáky,“ řekl.

    Kyrylenko poté odmítl další komentář. „Budeme o tom mluvit až budou ti lidé v bezpečí. Do té doby nebudeme věc dále komentovat,“ dodal.

  • Ukrajinci a Francouzi identifikovali díky DNA první nerozpoznané oběti z Buče

    Ukrajinští a francouzští experti identifikovali díky analýze DNA prvních pět dříve nerozpoznaných těl, která byla nalezena v Buči u Kyjeva po stažení ruských vojáků. Na Facebooku o tom podle agentury Unian informovala ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová.

    „Francouzská mise společně s ukrajinskými experty zpracovala část profilů DNA nerozpoznaných těl a odhalila mezi nimi pět shod s rodinnými příslušníky, kteří hledají své blízké,“ napsala Venediktovová.

    Prokurátorka upřesnila, že dohromady vzorky svého DNA francouzské misi poskytlo 74 příbuzných lidí, kteří se pohřešují. Specialisté ve zkoumání profilů DNA pokračují a je možné, že najdou další shody, dodala prokurátorka.

    „Děkujeme francouzským kolegům za pomoc. Mise přijela původně na dva týdny a je tu s námi už měsíc. Mezinárodní podpora je nejdůležitější faktor pro dosažení vítězství na právním bitevním poli,“ napsala Venediktovová.

  • Referendum o připojení Jižní Osetie k Rusku se má konat 17. července

    Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom dnes rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, který o záměru tento krok učinit po vzoru předáků proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny informoval koncem března.

    „Centrální volební komise jednomyslně podpořila iniciativu o začlenění Jižní Osetie do Ruska. Dokumenty byly předány soudu. Čekáme na jeho rozhodnutí a už velmi brzy se uskuteční náš velký sen,“ prohlásil dnes podle listu Kommersant Bibilov.

    Deník připomněl, že Bibilov v čele Jižní Osetie skončí poté, co uplynulý víkend prohrál v prezidentských volbách. Jeho vítězný sok Alan Gaglojev k tomu ve středu řekl, že v Jižní Osetii se referendum o vstupu do Ruské federace uskuteční, jakmile „nadejde čas a Moskva k tomu dá odpovídající signál“.

  • Meziroční inflace v Rusku v dubnu stoupla na dvacetileté maximum 17,83 procenta

    Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v dubnu zrychlil na 17,83  procenta z březnových 16,69 procenta. Meziroční míra inflace se tak nacházela na nejvyšší úrovni od ledna 2002.

    Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského statistického úřadu. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní i další země.

  • Zelenskyj: Macron se zbytečně snaží pomoci Putinovi, aby si zachoval tvář

    Francouzský prezident Emmanuel Macron coby prostředník v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajině selhal. V rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1 to podle ukrajinského webu Jevropejska pravda řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

    Ukrajinský lídr také kritizoval, že Macron se ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.

    „Chtěl dosáhnout určitých výsledků jako prostředník. Nenašel je z naší strany, ale pouze ze strany Ruska,“ uvedl Zelenskyj.

    Ukrajinský lídr také podle ukrajinských médií jako zbytečnou odsoudil Macronovu snahu pomoci Putinovi v tom, aby si za cenu ústupků ze strany Ukrajiny „zachoval tvář“. „Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času,“ prohlásil Zelenskyj.

  • Rusko od soboty pozastaví dodávky elektřiny do Finska

    Ruská energetická společnost Inter RAO pozastaví od zítřka dodávky elektřiny do Finska, oznámila dnes dle agentury Reuters finská distribuční společnost.

    Obchod s elektřinou z Ruska bude „prozatím“ pozastaven kvůli potížím s přijímáním plateb za elektřinu, uvedla společnost v prohlášení s odkazem na Inter RAO.

    „Spolehlivost dodávek elektřiny ve Finsku není ohrožena,“ uvedla dále společnost a dodala, že elektřina z Ruska představuje asi 10 % celkové spotřeby energie Finska.

  • Ministři obrany Ruska a USA spolu dnes mluvili poprvé od začátku ruské invaze

    Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes mluvil se svým americkým protějškem Lloyed Austinem poprvé od 18. února, dne kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

    Podle prohlášení Pentagonu Austin naléhal na okamžité příměří na Ukrajině a využil hovor také ke zdůraznění důležitosti zachování komunikačních linek.

  • Biden se spojil s lídry Švédska a Finska, mluvilo se o Rusku a členství v NATO

    Americký prezident Joe Biden dnes po telefonu hovořil s prezidentem Finska Saulim Niinistöm a premiérkou Švédska Magdalenou Anderssonovou, a to v době, kdy dvě severské země dávají najevo zájem o vstup do Severoatlantické aliance.

    Podle vyjádření finské hlavy státu se mluvilo o obavách kolem ruské války na Ukrajině a dalších krocích spojených s potenciálním členstvím v NATO. Vysoce postavená americká diplomatka Karen Donfriedová zároveň sdělila médiím, že Washington se snaží pochopit pozici Turecka, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes vyslovil proti přijetí Švédska a Finska do aliance.

    Telefonát Bidena s Anderssonovou a Niinistöm trval něco málo přes půl hodiny, uvedl Bílý dům podle agentury AFP. Přišel den před cestou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Evropy, při níž šéf diplomacie USA absolvuje jednání s ministry dalších členských zemí NATO.

  • Žďárská firma pošle na Ukrajinu vzorky betonových zátarasů vyrobených 3D tiskem

    Společnost ICE Industrial Services ve Žďáru nad Sázavou jednala tento týden s ukrajinskou delegací o využití technologie 3D tisku z betonu při ochraně lidí a strategických objektů. V nejbližších dnech tam pošle vzorky ochranných zátarasů pro další balistické zkoušky. Zároveň jedná o založení dceřiné firmy na Ukrajině, která by vyráběla ochranné prvky co nejblíž místu jejich instalace.

    „Jednalo by se o jednu z prvních, možná i úplně první západní investici na Ukrajinu od začátku války,“ uvedl Hacker. ICE Industrial Services patří do skupiny MTX.

    Majitel skupiny Petr Otava podle firmy zvažuje spojení s některou významnou ukrajinskou stavební společností, s níž by bylo možné využít 3D tisk i při následné obnově země.

  • Ruský soud dal pokutu Rádiu Svobodná Evropa za „lživé“ zprávy o ruské agresi

    Ruský soud dnes uložil rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) pokutu ve výši 12,8 milionu rublů (4,7 milionu korun) za to, že odmítla odstranit ze svého webu zprávy, které jsou v Rusku zakázané. Informovala o tom agentura TASS. Mezi zprávy nepřípustné v Rusku patří informace o ruské agresi na Ukrajině, které Moskva označuje za lživé.

    Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už začátkem března zablokoval přístup na stránky RFE/RL. Stanice podle něj šířila „společensky významné falešné informace o údajném ruském útoku na ukrajinském území“.

    Stejný krok úřad současně učinil proti dalším médiím – ruskojazyčné službě BBC News, informačnímu portálu Meduza sídlícímu v Rize a stanicím Deutsche Welle a Voice of America. „Potrestal“ je za údajné „výzvy k masovým nepokojům, k extremismu a k účasti na nezákonných hromadných akcích“.

  • Kyjev kritizuje amerického senátora, který oddálil novou podporu

    Ukrajina už mohla používat prostředky z nové várky americké pomoci na záchranu životů svých obyvatel, kdyby vyčlenění necelých 40 miliard dolarů (955 miliard Kč) neoddálil senátor Rand Paul.

    Napsal to dnes na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poté, co republikánský zákonodárce ve čtvrtek zablokoval schválení balíku ve zrychleném režimu. Konečné hlasování o návrhu o vojenské a humanitární pomoci, jehož přijetí je takřka jisté, tak odsunul na příští týden.

  • Vstup Finska a Švédska do NATO by posílil i českou bezpečnost, říká velvyslanec

    Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety.

    Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

  • Ukrajinská ombudsmanka: Rusko deportovalo přes 210 000 ukrajinských dětí

    Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová oznámila, že mezi 1,2 milionu Ukrajinců, kteří byli podle Kyjeva deportováni proti své vůli, bylo více než 210 000 dětí, píše The Guardian. Informace nelze nezávisle ověřit.

    „Když nám odebírají naše děti, tak ničí národní identitu a připravují naši zemi o budoucnost. Učí tam naše děti v ruštině historii, kterou (ruský prezident Vladimir) Putin všem vyprávěl,“ řekla Denisovová ve vysílání ukrajinské televize.

  • Kyjev požádal státy G7, aby zabavily ruský majetek a daly ho na obnovu Ukrajiny

    Kyjev dnes požádal státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Novinářům to na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

    „Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit,“ řekl Kuleba. Takové opatření podpořil v dnešním rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.

    Kuleba vyzval Evropskou unii, aby na Rusko uvalila ropné embargo. Ukončení dovozu ruské ropy do konce roku je součástí šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, který navrhla Evropská komise.

    Šéf ukrajinské diplomacie také apeloval na země G7, aby urychlily dodávky zbraní. Při boji nepomůže, když jsou k němu potřebné zbraně stále „na cestě“, prohlásil Kuleba. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dopoledne oznámil další vojenskou podporu Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun).

  • Německo trénuje ukrajinské vojáky v používání dělostřeleckého systému PzH 2000

    Německo oznámilo, že tento týden zahájilo trénink ukrajinských vojáků v používání dělostřeleckého systému Panzerhaubitze (PzH) 2000. Tato houfnice je jednou z nejsilnějších zbraní tohoto typu v inventáři Bundeswehru a dokáže zasáhnout cíle na vzdálenost až 40 km.

    „Dodávka dvanácti těchto zbraňových systémů je v současné době koordinována a organizována s Nizozemskem,“ napsalo Německo na Twitter.

  • Dodávat zbraně na obranu Ukrajiny je ospravedlnitelné, tvrdí dvojka ve Vatikánu

    Dodávat zbraně na obranu Ukrajiny je za dodržení některých podmínek morálně ospravedlnitelné. Uvedl to druhý nejvýše postavený muž ve Vatikánu, šéf diplomacie, kardinál Pietro Parolin. Podle něj ale musí být obrana přiměřená a nesmí přinést větší škodu než samotná agrese, uvedla agentura AP. V minulosti dodávky zbraní kritizoval papež František.

    Podle Parolina katolická nauka počítá s „právem na ozbrojenou obranu v případě agrese“. Nutné je však dodržet některé podmínky, například přiměřenost. Samotná odezva by tak neměla vyvolat větší škody než útok. „Otázka dodávek zbraní je zasazena do tohoto rámce,“ uvedl Parolin. Podle něj není vždy jednoduché určit parametry, kdy je ozbrojená obrana ještě ospravedlnitelná.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy