Článek
Ve vesnici Kafari poblíž Šírázu na jihu Íránu byly podle íránských médií nasazeny americké protitankové miny BLU-91/B. Incident si podle íránských zpráv vyžádal několik obětí, autenticitu informací však nelze nezávisle ověřit.
Snímky min zveřejnil na videoportálu YouTube například kanadský nezávislý novinář Dimitri Lascaris, aktuálně působící v Íránu, íránská státní stanice Islamic Republic of Iran Broadcasting nebo tamní agentura Tasním. Ze západních médií o nasazení informují například americký deník The Washington Post (WP) a investigativní skupina Bellingcat.
Expert na munici a ředitel společnosti Armament Research Services N. R. Jenzen-Jones pro Bellingcat potvrdil, že snímky pravděpodobně zobrazují americké protitankové pozemní miny i zmíněný typ.
Miny BLU-91/B jsou určené proti obrněným vozidlům a jsou vybavené aerobalistickým adaptérem umožňujícím jejich shazování z letadel. Shozy se provádějí s pomocí zbraňového systému Gator.
Miny se aktivují dvě minuty po rozmístění, mohou explodovat i při manipulaci a mají samodestrukční mechanismus, který lze nastavit na čtyři hodiny, 48 hodin nebo 15 dní, shrnuje odborný server The War Zone (TWZ).
Amael Kotlarski, vedoucí týmu pro zbraně v analytické společnosti Janes, upozornil, že na zveřejněných snímcích se neobjevily protipěchotní miny BLU-92/B. To může znamenat, že byly nasazeny pouze protitankové miny s cílem snížit riziko pro civilisty, uvádí Bellingcat.
U Širázu, kde měly být miny nasazené, se nachází jedno z tzv. íránských raketových měst. Účelem min je tak podle všech zmíněných médií ztížit mobilním odpalovačům balistických raket a těžké technice přístup do této oblasti, aby nemohly obnovit provoz objektů zničených při americko-izraelském bombardování.
Shiraz south missile base targeted and several launchers destroyed
— Sam Lair (@sam_lair) March 2, 2026
One missile was damaged and leaking propellant. Several other launchers were destroyed, exploding and lighting a fire which spread throughout the canyon
Thanks again to our friends @planet pic.twitter.com/R9FMwVW6R8
Nicole Grajewskiová z pařížské univerzity Sciences Po pro WP doplnila, že íránské mobilní odpalovače balistických raket operovaly během konfliktu v těsné blízkosti základen.
Rizika pro civilisty
Brian Castner z lidskoprávní organizace Amnesty International upozornil, že ačkoliv jsou miny určeny k ničení obrněných vozidel, mohou být stále extrémně nebezpečné pro civilisty. Podle íránských médií byl zabit alespoň jeden člověk a další byli zraněni při kontaktu s minami.
„Pokud se to potvrdí, použití systému Gator z strany americké armády a následné civilní oběti ukazují, proč se desítky let práce na zákazu těchto zbraní nedají zvrátit, aniž by to vedlo k závažným škodám,“ dodala pro WP Sarah Yagerová z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Miny s pomocí systému Gator Spojené státy naposledy použily během války v Zálivu v roce 1991. Poslední známé použití americké protipěchotní miny je hlášené z Afghánistánu z roku 2002, kdy je jednotky speciálních operací nasadily při čekání na evakuaci vrtulníkem, shrnuje WP a TWZ.
Spojené státy jsou jediným známým vlastníkem tohoto systému. BLU-91/B nejsou zakázány mezinárodní Ottawskou úmluvou, která omezuje protipěchotní miny. Podle americké armády jsou miny určeny k „narušení, zablokování nebo zastavení pohybu nepřátelských jednotek“.
Organizace pro lidská práva dlouhodobě volají po celosvětovém zákazu protipěchotních min kvůli jejich schopnosti zabíjet, zmrzačit nebo oslepit civilisty, často i roky po skončení konfliktu.
Loni administrativa Donalda Trumpa zrušila politiku z doby Joea Bidena, která zakazovala používání protipěchotních min mimo Korejský poloostrov. Memorandum podepsané ministrem obrany Petem Hegsethem stanovilo, že omezení použití min bude určováno případ od případu a zároveň budou přijata opatření ke snížení rizika pro civilisty.
Bellingcat se obrátil s dotazy na počty min a účel nasazení na americké regionální velení Centcom a ministerstvo obrany. Obě instituce na dotazy nereagovaly.
