Hlavní obsah

V Evropě končí druhá nejteplejší zima v historii

Foto: Profimedia.cz

Snímek z 10.ledna z bavorské obce Ruhpolding. Místní mohli lyžovat jen díky umělému zasněžování.

Reklama

Evropa díky mírné zimě ušetřila za topení. Pro životní prostředí však druhá nejteplejší historicky zaznamenaná zima na kontinentu představuje problém.

Článek

Na území Evropy končí zima, která se podle vědců zapíše jako druhá nejteplejší v historii teplotního měření. Zprávu ve středu zveřejnil evropský program pro pozorování země Copernicus.

Vědci z programu C3S, který sleduje proměny klimatu, uvedli, že průměrná teplota na evropském kontinentu byla v rozmezí loňského prosince a letošního února o 1,4 stupňů Celsia vyšší než bylo běžné pro severní polokouli v letech 1991–2020, napsala agentura Reuters.

Nezvykle teplou vlnu na konci prosince a začátku ledna zažilo Německo, Itálie i Maďarsko. V některých horských lokalitách byla situace tak špatná, že zavřely horské resorty.

Evropská komise pak 2. ledna oznámila, že na celém kontinentu byly překonány stovky teplotních rekordů. Například ve švýcarské obci Altdorf, kde bylo naměřeno 19,2 stupňů Celsia, padl rekord platný od roku 1864.

Antarktida rekordně taje

Kolem antarktického kontinentu je nyní méně mořského ledu než kdykoli od konce 70. let 20. století, kdy se začaly k měření používat družice. Rekordní data překvapila i odborníky.

Teploty se pohybovaly nad průměrem především ve východní Evropě a na severu skandinávských zemí. Naopak tuhá zima svírala části Ruska i Grónska.

Zima byla také v průměru sušší než obvykle – především na území západní a jihovýchodní Evropy. Naopak větší vlhko zaznamenali vědci v oblasti Iberského poloostrova a na jihozápadě a severovýchodě Evropy.

Probouzí se dříve

Podle vědců stojí za mírnými zimami oteplující se planeta v důsledku globálních změn klimatu, kterou způsobuje lidská činnost.

Zvyšující se teploty mohou představovat riziko pro volně žijící zvířata i zemědělskou činnost. Výkyvy totiž způsobují, že rostliny začnou rašit předčasně. A dříve, než je běžné, se začnou ze zimního spánku probouzet i divoká zvířata. 

„Jedna, nebo několik teplých zim toho moc nezmění. Pokud to bude pokračovat delší dobu, bude docházet k pomalým změnám vegetace. Příroda sama o sobě většinou není moc zranitelná. Zranitelní jsme my, “ podotkl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy Christian Körner, bioklimatolog a člen Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Jde o to, že když dochází k tání ledovců, sesuvům půdy a všemu, co s tím souvisí, není to problém jen pro přírodu, ale pro všechny lidi, kteří žijí dolů po proudu, pro hydroelektrárny, pro lodní dopravu, pro pitnou vodu ve vesnicích a tak dále.“

Rozhovor

Neobyčejně teplý začátek roku v Alpách zasadil tvrdou ránu především turizmu a lyžařským rezortům. Pro přírodu však podle rakousko-švýcarského botanika Christiana Körnera jarní teploty uprostřed zimy velký problém nepředstavují.

Mírná zima nicméně letos poskytla velkou úlevu mnoha evropským zemím, které se v důsledku ruské agrese na Ukrajině potýkají s přerušením ruských dodávek plynu a vysokou cenou za tuto komoditu. Poptávka po plynu totiž byla kvůli neobvykle vysokým teplotám nižší, než je obvyklé, dodává Reuters.

Podle dat C3S panovala ta nejteplejší zima (podle dochovaných záznamů) na přelomu let 2019 a 2020.

Reklama

Doporučované