Hlavní obsah

Ukrajina mění taktiku, proto chce tanky, vysvětluje expert

Foto: Profimedia.cz

Fotografie torza ruského tanku. Mnohé z nich Ukrajinci zničili především protitankovými střelami, které do země ve velkém posílají západní státy. Ty už ale pro další fázi války stačit nebudou.

Reklama

8. 4. 15:25

Už týdny Ukrajina, západní státy a ostatně i Rusko deklarují, že válka přechází do nové fáze boje. Teď půjde o jihovýchod země. Pro Ukrajinu to znamená výzvu, kterou už bez těžké techniky zvládne těžko, říká analytik Jiří Vojáček.

Článek

O těžké zbraně žádá Ukrajina Západ v podstatě od začátku ruské invaze. Její volání je však čím dál hlasitější a v posledních dnech ho navíc i první státy – mezi nimi i Česko – vyslyšely.

Částečně může jít o důsledek přibývajících svědectví o zločinech páchaných ruskou armádou na civilním obyvatelstvu, která motivuje ostatní k posílení pomoci, zároveň je ale nesporné, že Ukrajina nyní skutečně těžkou techniku potřebuje. A potřebovat ji bude víc než dřív.

„Zbraně, zbraně a zbraně,“ vyjmenoval novinářům při čtvrteční návštěvě Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tři věci, o které na jednání se zástupci NATO přišel požádat. Dodal k tomu, že Ukrajina potřebuje zejména letadla, protitankové střely, protivzdušné systémy a vojenská vozidla. A že „čím rychleji dorazí, tím víc to zachrání životů“.

Proč už Javeliny a Stingery prostě nestačí

Hlavní důvod, proč teď Ukrajina potřebuje těžkou vojenskou techniku, je nasnadě: Už se nebude jen bránit, ale potřebuje jít do protiútoku, což se jen s pěchotou dělá těžko.

„První fáze války spočívala v tom, že se Ukrajinci bránili, na což jim stačily protitankové a protiletadlové střely. To jsou ale všechno ryze defenzivní zbraně. Když potřebujete mezi dvěma městy přesunout bojovou sílu, která má jedno z těch měst dobýt nebo na něj útočit, na to vám 500 mužů s protitankovými střelami nestačí,“ podotkl v rozhovoru pro Seznam Zprávy vojenský analytik Jiří Vojáček. „Ukrajina je nížina a není se tam kde skrýt, defenzivní prvek v protiútocích je tedy hlavně pancíř. To znamená, že Ukrajinci potřebují tanky, bojová vozidla pěchoty a dělostřelectvo,“ dodal expert, který na to, že Ukrajina teď potřebuje těžkou techniku „víc než kdy jindy“, upozorňuje už od minulého měsíce.

Že chce Ukrajina jít na východě i do protiútoku, přitom není jen spekulací analytiků. Otevřeně o tom mluví i ukrajinští představitelé včetně například Michajla Podoljaka, poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Když chceme odblokovat východ a Cherson a zahnat Rusy zpět co nejdál, definitivně to nemůžeme udělat bez těžkých zbraní,“ řekl Podoljak o víkendu s tím, že partneři Ukrajiny musí „konečně pochopit, že k ‚afghanizaci‘ (tedy vysílení Ruska dlouhotrvající spíše guerillovou válkou, pozn. red.), kterou chtěli, nedojde“.

Jak se hýbou ledy: Na Ukrajinu zamířila první těžká technika

O snaze pomoct zprostředkovat dodávky starších sovětských tanků na Ukrajinu informoval s odkazem na nejmenovaný zdroj blízký administrativě amerického prezidenta Joea Bidena už minulý týden deník The New York Times.

Současně s tím odsouhlasila německá vláda dodávku 56 obrněných vozidel typu PbV-501, jež sice vlastní česká firma, ale pochází z výzbroje bývalé NDR a bez souhlasu Německa je nebylo možné poslat.

První zemí, která poslala na Ukrajinu tanky, se nicméně nyní už téměř jistě stalo Česko. O dodávce čítající víc než desítku sovětských tanků T-72M informoval deník The Wall Street Journal s odkazem na představitele českého ministerstva obrany. Ministerstvo to sice nepotvrdilo, následně se však v českých médiích objevily fotky vlaků naložených těmito tanky a pásovými obrněnci zveřejněné serverem OSINTdefender.

Snímky pak na sítích veřejně a s pochvalou sdíleli i poslanci vládních stran Ondřej Benešík (KDU-ČSL) a Marek Ženíšek (TOP 09).

Detailnější informace přinesl server Echo24, podle kterého Česko poslalo několik desítek tanků a bojových vozidel pěchoty, jež nicméně nejsou součástí dodávky obrněnců PbV-501, kterou minulý týden posvětila německá vláda.

Jak velkou pomocí jsou české tanky?

„Tank T-72 byl ve vývoji už v 60. letech, má čtyři hlavní základní generace a Česko posílá tu druhou nejstarší. Rusové T-72 používají taky, ale mají nejmodernější generaci,“ odpověděl Vojáček na otázku, co za tanky vlastně Česko poslalo.

Staré tanky podle něj ještě měly odvést svou práci, pro efektivní použití je ale Ukrajina bude muset použít s ohledem na jejich slabiny. „Největší problém je, že nemají žádnou technologii pro noční boj. Ruské tanky jsou také obecně víc vybaveny další elektronikou, což znamená, že vidí dál, mají vyšší přesnost a tak dále,“ řekl Vojáček s tím, že pokud se stará generace T-72 potká s novou, bude to „rychlý proces“ a Ukrajina by se takovému použití měla vyhnout.

To podle Vojáčka zároveň vůbec neznamená, že by byly tanky k ničemu. Hodit se budou pro boj s pěchotou nebo prostě kdekoliv, kde zrovna ruská armáda nebude mít své tanky k dispozici. A takových příležitostí nemusí být vůbec málo.

„Hodně lidí má představu, že tanky většinou bojují proti jiným tankům. To ale tak úplně není pravda,“ upozornil expert. „Když si Američané po druhé světové válce udělali velkou studii, která analyzovala tisíce bojových hlášení, zjistilo se, že tanky proti tankům bojují jen asi ve 14 % případů. Zbývající procenta připadla na útoky proti opevněným postavením nepřítele, ničení budov a další akce,“ vysvětlil.

Velmi důležitá je česká zásilka podle Vojáčka i čistě z principu. „Je to první dodávka tanků ze státu NATO na Ukrajinu. Dokážu si představit, že třeba v Polsku tato informace zafunguje a Poláci začnou posílat tanky – včetně modernizovanějších verzí – ve velkém. Mají jich stovky,“ vypíchl analytik.

Co nabídnout má řada dalších zemí

Právě Polsko je jednou z dalších zemí, která je pro poslání tanků na Ukrajinu v dobré pozici. Polská armáda má sovětských tanků, s nimiž Ukrajinci umí bojovat, hodně. Polsko navíc zrovna tento týden oznámilo podepsání dohody na nákup 250 moderních amerických tanků Abrams, takže se dá předpokládat, že staré sovětské tanky jsou pro Poláky o to víc postradatelné.

Dalšími zeměmi, které tyto tanky mají, jsou podle Vojáčka například Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko (jež ale kvůli politice premiéra Orbána téměř jistě nepřichází v úvahu), Slovensko a překvapivě i Spojené státy. „Málo se to ví, ale Američané mají víc než stovku těchto tanků pro výcvikové účely,“ řekl s tím, že je sice nemají v evropském skladu, ale doprava z vlastního území by trvala jen dny.

Naprosto zásadní pro další vývoj války bude postoj ostatních zemí k této záležitosti i podle bývalého náčelníka britské obranné zpravodajské služby Phila Osborna. Deník The Guardian k tomu dodal, že podle serveru Oryx, na němž nezávislí váleční analytici mimo jiné mapují ztráty na obou stranách, Ukrajinci od začátku invaze přišli už asi o stovku tanků. Je tak jasné, že dodávka pár desítek tanků a obrněnců z Česka je nespasí.

Nejsou ale jen tanky, obrněnce, letadla a vrtulníky, o které si Ukrajina říká a které nyní potřebuje. Podle Vojáčka mohou výrazně pomoci i dodávky děl. Těžkou artilerii ostatně dali ukrajinští odborníci, kteří spravují veřejný seznam toho, co Ukrajina potřebuje, aby vyhrála, rovnou na první místo.

„Dělostřelectvu se už dlouho přezdívá bůh války. Rusové ho používají velmi masivně a ví se, že Ukrajinci dostali ze Západu tzv. radary na protibateriový boj. Ty jsou schopny zachytit letící projektil a podle křivky letu vypočítat, odkud přesně byl vystřelen,“ řekl Vojáček. Tyto radary jsou samozřejmě efektivní jen za předpokladu, že jejich majitelé zároveň vlastní silné dělostřelectvo připravené k zasažení zaměřených cílů.

Co se týče dalších zásilek techniky, tak Slovensko v pátek potvrdilo, že Ukrajině dodalo systém protivzdušné obrany S-300. Tento systém vyvinutý Sovětským svazem se skládá z vícero vozidel zahrnujících kromě odpalovacích zařízení i radary a slouží k likvidaci letadel i střel. Při návštěvě Kyjeva o dodávce informoval slovenský premiér Eduard Heger s tím, že už proběhla a Bratislava za to dostala záruku, že NATO na území Slovenska umístí o jeden systém protivzdušné obrany Patriot navíc.

Příslib těžké techniky ještě předtím přišel také z Austrálie, která uvedla, že pošle transportní obrněné vozy Bushmaster. Velká Británie avizovala, že zvažuje zásilku těžké artilerie a střel proti lodím.

Foto: Profimedia.cz

Fotografie transportního obrněného vozu Bushmaster.

Jaký je ruský cíl?

Odpovědět na otázku, co Rusko zamýšlí dál, je samozřejmě nemožné. Představa o nejpravděpodobnějším scénáři už je ale velmi jasná a lze na ní popsat, nač se nyní Ukrajinci připravují.

Ukrajinští představitelé, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, americké tajné služby a například i britský ministr obrany Ben Wallace počítají s tím, že po stažení ruských vojsk z blízkosti Kyjeva a dalších oblastí přijde silný útok na východě země. Tam se Rusko pokusí obsadit další území a získat velký pás jihovýchodní Ukrajiny.

Shromažďování techniky ruské armády na jihovýchodě Ukrajiny podle Vojáčka doprovází i další signály. „Na Sibiři probíhají doplňující odvody do armády, Rusko stahuje i své jednotky ze zahraničních misí v Gruzii, Náhorním Karabachu a Sýrii. Připravují se na velký útok, protože Vladimir Putin potřebuje na vojenské přehlídce 9. května ukázat nějaký výsledek,“ zmínil expert další faktor, o kterém se mluví v posledních týdnech.

Rusové tak podle Vojáčka nyní pravděpodobně budou útočit „od Charkova směrem na Záporoží a Dnipro tak, aby obsadili velký obdélník jihovýchodního území Ukrajiny mezi Krymem, povstaleckými republikami, jednotkami, co mají u Charkova, až k řece Dněpr, což odpovídá asi rozloze území České republiky“.

Cílem Ukrajinců nyní samozřejmě bude tomuto zamezit a zároveň vyhnat Rusy co nejdál z dosud obsazených oblastí.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv a jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované