Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
Online

Putinova popularita po invazi vzrostla

Foto: ApostolisBril, Shutterstock.com

„Domníváme se, že Putina klamou jeho poradci ohledně toho, jak špatně si ruská armáda vede a jak je ruská ekonomika zasažena sankcemi,“ uvedl americký činitel.

Reklama

30. 3. 4:00
aktualizováno • 31. 3. 0:57

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace

  • Popularita Vladimira Putina v březnu vzrostla na úroveň, jaká nebyla zaznamenána za posledních pět let, vyplývá z průzkumu ruské nezávislé organizace Levada Center. Putinovy kroky nyní schvaluje 83 % Rusů, v únoru se přitom jednalo o 71 %.
  • Ruského prezidenta klamali jeho vlastní poradci ohledně toho, jak špatně se daří Rusku s jeho invazí na Ukrajinu, a také ohledně negativních dopadů sankcí na ekonomiku, uvedl nejmenovaný americký činitel.
  • V obléhaném přístavním městě Mariupol zemřely tisíce lidí, odhaduje Úřad vysoké komisařky pro lidská práva OSN. Rozsah škod ve městě ukazují nové satelitní snímky.
  • USA uvedly, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Aktuální zprávy z bojiště zde.
  • Rusko a Čína se dohodly na dalším posílení spolupráce „v nynější složité mezinárodní situaci“, oznámila po schůzce ministrů zahraničí obou zemí ruská diplomacie. Podle Číny touha států po spolupráci zesílila, jsou připravené ji posunout na vyšší úroveň.
  • Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Více zde.
  • Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Situaci na Ukrajině jsme sledovali také v úterý 29. března.

  • Rusové zasáhli ropný sklad v Dnipru a sklad Červeného kříže v Mariupolu

    Podle ukrajinské samosprávy ruské rakety v noci na dnešek zcela zničily sklad ropy v ukrajinském městě Dnipro, další dvě cisterny poškodily úlomky raket. Zasažený sklad byl zcela plný, při útoku nebyl nikdo zraněn. Ruské rakety dnes v noci rovněž zasáhly opuštěné skladiště Červeného kříže v okupovaném Mariupolu na jihu země. O útocích informovaly zpravodajské portály The Kyiv Independent a Ukrajinska pravda.

    Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová uvedla, že sklad organizace byl zasažen ruskými nálety a dělostřelectvem, přestože jeho střecha je označena symbolem Červeného kříže, „což značí přítomnost zraněných osob nebo civilního či humanitárního nákladu“.

  • Ruské jednotky se začínají stahovat z jaderné elektrárny v Černobylu

    Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na americký Pentagon.

    Vysoce postavený americký představitel uvedl, že ruské jednotky „odcházejí“ z elektrárny a míří do Běloruska.

  • Ukrajina navrhla Rusku vytvoření 97 humanitárních koridorů

    Ukrajinská delegace ruským vyjednavačům při úterním jednání v Istanbulu navrhla vytvoření 97 humanitárních koridorů vedoucích z měst a oblastí, které jsou nejvíce zasažené nynější válkou na Ukrajině. Na sociální síti Telegram to dnes oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková, podle níž se dnes třemi koridory podařilo evakuovat 1530 lidí.

    Humanitární koridory mají vést z měst a vesnic v Charkovské, Kyjevské, Chersonské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Doněcké, Luhanské a Mykolajivské oblasti. Na schválení ruskými úřady Kyjev čeká, píše list Ukrajinska pravda.

    Dnes byly zprovozněny tři humanitární koridory v Záporoží. Jeden byl vytvořen k evakuaci obyvatel z obléhaného Mariupolu a pro dodávky humanitární pomoci do nedalekého Berďansku, další vedly z Melitopolu a Enerhodaru. Vereščuková dnes večer podle televize Ukrajina 24 uvedla, že těmito koridory bylo evakuováno 1530 lidí, z toho 812 z Mariupolu. Vicepremiérka rovněž obvinila ruské síly, že u města Vasylivka v Záporožské oblasti blokovaly jak autobusy určené pro evakuaci lidí, tak nákladní automobily s humanitární pomocí.

    „Požadujeme, aby okupační síly dodržely své závazky a umožnily humanitárním konvojům průjezd kontrolními stanovišti,“ prohlásila Vereščuková.

  • Putinova popularita v Rusku se zvýšila, vyplývá z průzkumu

    Putinova popularita v Rusku v březnu vzrostla na úroveň, jaká nebyla zaznamenána za posledních pět let, vyplývá z průzkumu ruské nezávislé organizace Levada Center. Upozornila na něj na Twitteru běloruská novinářka Hanna Ljubakova.

    Putinovy kroky nyní schvaluje 83 % Rusů, v únoru se přitom jednalo o 71 %. Podobného hodnocení dosáhl Putin naposledy v roce 2017, před zavedením nepopulární důchodové reformy, která zvýšila věk odchodu do důchodu.

    Od začátku invaze se také výrazně zvýšil počet těch, kteří se domnívají, že se Rusko ubírá správným směrem.

  • Video: Vaše srdce osleplo. Ruští umělci protestují proti válce

    Ruská umělkyně Jevgenija Isajevová na protest proti válce na Ukrajině uspořádala v centru Petrohradu protestní happening. Důvody svého protestu vysvětlila na látce, která ležela na zemi u jejích nohou.

  • Gruzínský separatistický region Jižní Osetie se hodlá připojit k Rusku

    Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

    „Věřím, že sjednocení s Ruskem je náš strategický cíl. Naše cesta, touha lidu. A touto cestou půjdeme. V nejbližší době podnikneme příslušné právní kroky. Republika Jižní Osetie bude součástí své historické vlasti – Ruska,“ uvádí se v Bibilovově prohlášení zveřejněném na webu Jednotného Ruska.

    Podle agentury TASS předseda parlamentu Jižní Osetie Alan Tadtajev v této souvislosti řekl, že se k připojení k Rusku již brzy uskuteční referendum. Konkrétní termín jeho uspořádání však nezmínil.

  • Před válkou z Ukrajiny uprchly už dva miliony dětí

    Od začátku války na Ukrajině zemi opustilo více než čtyři miliony lidí, uvedla dnes Organizace spojených národů.

    Dětský fond OSN (Unicef) nyní uvedl, že dva miliony z toho jsou děti.

    V kombinaci s dalšími 2,5 miliony dětí, které byly vysídleny uvnitř země, to znamená, že až 60 % dětí na Ukrajině bylo nuceno opustit své domovy, uvedl Unicef.

  • EK: Ekonomická nálada v EU se v březnu zhoršila kvůli válce na Ukrajině

    Ekonomická nálada v Evropské unii se v březnu výrazně zhoršila, zvýšily se obavy z negativních dopadů války na Ukrajině na budoucí ekonomickou situaci spotřebitelů i podniků. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise. Index ekonomické nálady v EU se v březnu podle zprávy meziměsíčně snížil o 5,3 bodu na 107,5 bodu. V samotné České republice klesl o 8,3 bodu na 91 bodů.

    Ke zhoršení ekonomické nálady v EU velkou měrou přispěla slabší spotřebitelská důvěra. V České republice se index spotřebitelské důvěry podle údajů EK propadl na minus 25,4 bodu z únorových minus 14,7 bodu. Nálada se v Česku zhoršila také v průmyslu a ve stavebnictví, zlepšila se nicméně ve službách i v maloobchodě.

  • Putin jen tak nezastaví to, co na Ukrajině začal, řekl čečenský vůdce Kadyrov

    Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov prohlásil, že Moskva ve válce na Ukrajině nehodlá dělat žádné ústupky. Informovala o tom agentura Reuters.

    V prohlášení, které se zřejmě odchyluje od oficiálního ruského stanoviska, Kadyrov uvedl, že ruský vyjednavač Vladimir Medinskij se mýlil, když naznačoval opak.

    „Vladimir Putin jen tak nezastaví to, co na Ukrajině začal,“ varoval Kadyrov.

  • Banka Gazpromu bude platby za plyn měnit na rubly, řekl Putin Scholzovi

    Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. V dnešním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.

  • Biden Ukrajině slíbil pomoc ve výši 500 milionů dolarů

    Americký prezident Joe Biden během dnešního telefonického hovoru ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému sdělil, že USA mají v úmyslu poskytnout Ukrajině přímou rozpočtovou pomoc ve výši 500 milionů dolarů.

    „Vedoucí představitelé diskutovali o tom, jak Spojené státy nepřetržitě pracují na plnění hlavních žádostí Ukrajiny o bezpečnostní pomoc, o kritických účincích těchto zbraní na konflikt a o pokračujícím úsilí Spojených států a jejich spojenců a partnerů identifikovat další kapacity, které by pomohly ukrajinské armádě bránit svou zemi,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.

  • Rusko dál usiluje o Kyjev a Černihiv, tvrdí ukrajinské ministerstvo obrany

    Rusko má dál v plánu dobýt či zablokovat ukrajinské hlavní město Kyjev a také Černihiv na severu země, uvedl podle agentury Unian mluvčí ukrajinského ministerstva obrany. Hromadné stahování ruských sil z Kyjevské a Černihivské oblasti podle něj ministerstvo nezaznamenalo. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury RIA Novosti sdělilo, že ruská vojska se u obou jmenovaných ukrajinských měst přeskupují, aby mohlo být završeno „osvobození“ Donbasu na východě Ukrajiny.

    „Nepřítel se ještě plně nevzdal snah dobýt či alespoň obklíčit mimo jiné hlavní město a Černihiv,“ sdělil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk. Doplnil, že o hromadném stahování vojsk z Kyjevské a Černihivské oblasti by bylo předčasné hovořit.

  • Putina klamali poradci o průběhu války i dopadech sankcí, řekl americký činitel

    Ruského prezidenta Vladimira Putina klamali jeho vlastní poradci ohledně toho, jak špatně se daří Rusku s jeho invazí na Ukrajinu, a také ohledně negativních dopadů sankcí na ruskou ekonomiku. Agentuře Reuters to dnes řekl nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb.

    „Máme informace o tom, že Putin měl pocit, že je klamán ruskou armádou,“ řekl americký činitel, podle nějž proto prezident přestal plně důvěřovat svému vojenskému vedení. „Putin ani nevěděl, že jeho armáda na Ukrajině využívá a přichází o brance, což poukazuje na jasné přerušení toku přesných informací směrem k ruskému prezidentovi,“ dodal.

    Podle vojenských expertů se Rusku nepodařilo na Ukrajině splnit předem stanovený plán a přimět zemi k rychlé kapitulaci bleskovým útokem. Kreml nyní podle odborníků prezentuje svoje válečné cíle novým způsobem, aby Putin mohl tvrdit, že zvítězil, a zachránil si tak tvář. Ruská kampaň se od začátku potýká s velkými logistickými problémy, rozbitou technikou, špatnou morálkou a silnější ukrajinskou obranou, než očekávala.

    „Domníváme se, že Putina klamou jeho poradci ohledně toho, jak špatně si ruská armáda vede a jak je ruská ekonomika zasažena sankcemi, protože jeho blízcí poradci se příliš obávají říci mu pravdu,“ dodal americký činitel.

  • Zelenskyj telefonoval s Bidenem. Řešili další pomoc i sankce

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před chvílí ukončil hodinový rozhovor se svým americkým protějškem Joe Bidenem.

    „Hovořili jsme o konkrétní obranné podpoře, novém balíčku posílených sankcí, makrofinanční a humanitární pomoci,“ uvedl na twitteru Zelenskyj.

  • Putin a Scholz se dohodli, že o dodávkách plynu za rubly budou jednat experti

    Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Dnes o výsledku telefonátu hlav obou států informovala agentura TASS. Podle ní jednal Putin o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim. Úhrady v rublech nesmí „zhoršit“ smlouvy evropských zákazníků, řekl podle AFP šéf Kremlu.

    Ruská vláda, centrální banka a energetický gigant Gazprom mají do čtvrtka na pokyn prezidenta Vladimira Putina předložit návrhy, jak budou „nikoli přátelské“ země za ruský plyn platit už ne v eurech a dolarech jako dosud, ale právě v rublech. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru. Evropské státy tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy a skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu.

  • Euro vystoupilo na měsíční maximum díky optimismu ohledně mírových jednání

    Euro se během dnešního obchodování vyšplhalo na měsíční maximum vůči americkému dolaru, nadále těží z optimismu ohledně mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Kolem 17:30 SELČ si jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,7 procenta na 1,1165 USD.

    Rusko v úterý oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva. Podle analytiků ze společnosti JPMorgan jde o „překvapivou a důležitou změnu tónu“, napsala agentura Reuters.

  • Johnson: Západ by měl zpřísňovat sankce až do odchodu ruských vojsk

    Západní země by měly zpřísňovat sankce, dokud z Ukrajiny neodejdou všichni ruští vojáci, řekl dnes britský premiér Boris Johnson, podle nějž by postihy neměly polevit ani v případě vyhlášení klidu zbraní. Britská vláda však podle Johnsona neusiluje o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, chce jen pomoci Ukrajincům bránit se před válkou.

    „Nemůžeme od (zemí skupiny) G7 očekávat uvolnění sankcí jen kvůli tomu, že bude vyhlášen klid zbraní,“ řekl Johnson na zasedání jednoho z výboru britského parlamentu. „Musíme pokračovat ve vyostřování sankcí dokud nebude každý ruský voják mimo Ukrajinu,“ dodal.

    „Chápu frustraci, kterou lidé cítí ohledně Putina – toužit po změně vlády není samo o sobě opovrženíhodnou věcí, takový je cíl demokratické politiky,“ řekl rovněž Johnson. „Ale musím zcela jasně říct, že to (svržení Putina) není cílem britské vlády a je velmi, velmi důležité, aby to všichni pochopili. Jednoduše se snažíme pomoci s ochranou obyvatel Ukrajiny a bránit je proti absolutně barbarskému a nesmyslnému násilí,“ dodal.

  • Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob

    Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo zahraničí, nový maximální počet ruských diplomatů neuvedlo. V uplynulých dvou letech Bratislava vyhostila dohromady devět zaměstnanců ruského velvyslanectví.

  • Norsko pošle Ukrajině další protitankové rakety

Sdílejte článek

Hlavní zprávy