Článek
Amazonský prales na území Brazílie zaznamenal za rok 2021 nejvyšší úbytek za posledních deset let. Závěry o pokračující destrukci, která má dopady nejen na Brazílii, ale i celý svět, představil brazilský výzkumný institut pro ochranu amazonské oblasti (Imazon).
Od ledna do prosince 2021 tak ubylo 10 362 kilometrů čtverečních (rozloha srovnatelná s Jihočeským krajem) zalesněné půdy, což představuje oproti předchozímu roku (2020 – 8 096 kilometrů čtvereční) nárůst o 29 procent, ukazují satelitní snímky. K největší míře deforestace (4 037 kilometrů čtverečních) došlo v severobrazilském státě Pará. Rekordní úbytek ale zaznamenaly i další federální státy – Amazonas, Mato Grosso, Maranhão či Tocantins.
Ke kácení téměř z poloviny došlo ve federálních veřejných lesích (4 915 kilometrů čtverečních) včetně chráněných oblastí. Ty brazilská vláda již dříve ustanovila jako zóny pro ochranu biodiverzity a původních národů. Přesto i na těchto územích bylo loni vykáceno 507 kilometrů čtverečních, o deset procent více než v roce 2020.
Brazilský výzkumný institut, podobně jako další ochránci přírody, dlouhodobě varuje, že další odlesňování bude mít zásadní ekologické dopady nejen pro region, ale i celý svět. Pokračující kácení pralesa povede mimo jiné k narušení dešťového cyklu a snižující se rozmanitosti fauny a flóry a je hrozbou pro původní obyvatele, kteří zde žijí. Úbytek lesního porostu také znamená další ohřívání celé planety.
Ekologové dávají do souvislosti vysoké tempo ničení amazonského pralesa s nástupem k moci brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Ještě před začátkem jeho mandátu v lednu 2019 nezaznamenala brazilská Amazonie meziroční úbytek lesů přesahující 10 tisíc kilometrů čtverečních. V letech 2009 až 2018 bylo v průměru ročně vykáceno 6 500 kilometrů čtverečních pralesa. Od té doby ale roční průměr vyskočil na 11 405 kilometrů čtverečních.
S Bolsonarem ve funkci také vzrostl v největším tropickém deštném pralese světa počet požárů. Podle představitelky organizace Greenpeace Cristiane Mazzettiové dosáhl „nepředstavitelných výšin“. V srpnu v letech 2019 a 2020 zaznamenal Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) kolem 30 tisíc nových požárů. Oba roky byly v tomto ohledu nadprůměrné. Například v roce 2019 se počet skokově zvýšil z 10 400 ohňů v roce 2018 na bezmála 31 tisíc požárů.
Brazilský prezident se v minulosti opakovaně vyjádřil pro větší využití ekonomických zdrojů Amazonie a neskrývá svou náklonnost k zemědělskému byznysu, který se rozšiřuje právě často na úkor pralesa. V posledních měsících ale svou rétoriku zmírnil. Při jedné návštěvě rezervace prohlásil, že bude respektovat názory domorodého obyvatelstva ohledně hospodářských aktivit v chráněných územích. Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow se Brazílie přihlásila k větší ochraně amazonského pralesa.
Amazonie se rozkládá na území několika států, ze šedesáti procent je však v Brazílii. Dokáže pohltit významné množství uhlíku, čímž přispívá ke zpomalení globálního oteplování. Je domovem zhruba tří milionů rostlinných a živočišných druhů, stejně jako milionu původních amerických obyvatel.
