Článek
O Andrew Tateovi a podobných figurách, které budí obavy z radikalizace mladých mužů, je v poslední době hodně slyšet.
V souvislosti s nárůstem podpory krajní pravice napříč Evropou i ve Spojených státech se čím dál častěji mluví o manosféře - internetovém prostoru, kde se propagování tradiční maskulinity mísí s odporem vůči feminismu a mnohdy i ženám samotným.
Vedle toho ale existuje také podobná potenciálně riziková sféra i pro ženy. Vžilo se pro ni označení „womenosféra“ nebo také „femosféra“.
Pod názvem, který zpopularizovala britská expertka na feministická média a kulturní studia Jilly Kay, se skrývá řada odlišných skupin, které sledují různorodé zájmy. Pojí je ovšem jedno - touha vrátit se k tradičnímu pohledu na společenské role, kdy jsou ženy v domácnosti a muži živiteli rodin.
Rozvoj womenosféry do určité míry odpovídá na hnutí Me Too a vášnivé debaty, které po něm následovaly, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy psycholožka Genavee Brownová z Northumbria University v britském Newcastlu.
Jak se zrodilo hnutí Me Too
Harvey Weinstein ještě jako vlivný producent v roce 2015 na filmovém festivalu ve francouzském Cannes.
Proti filmovému producentovi Harveymu Weinsteinovi, který má na svém kontě snímek Předčítač, Pulp Fiction i Terapie láskou, vystoupily v roce 2017 desítky žen z branže a obvinily ho ze sexuálního obtěžování. Právě tento skandál byl zárodkem pro celosvětovou kampaň #MeToo, která se točila kolem negativních zkušeností žen i mužů se sexuálním násilím či obtěžováním.
Herečka Angelina Jolie podle britské BBC uvedla, že jí Weinstein dělal v roce 1998 návrhy v hotelovém pokoji. Její kolegyni Heather Graham měl zase Weinstein nabídnout soulož výměnou za roli ve filmu a herečka Salma Hayek uvedla, že jí vyhrožoval smrtí. „Zabiju tě, nemysli si, že nemůžu,“ řekl podle ní producent. Při natáčení filmu Frida v roce 2002 jí měl několikrát navrhnout sex.
„V té době vzniklo velmi silné feministické hnutí a ženy bojovaly za svou tělesnou autonomii. Pravicoví aktéři, z části spojeni s manosférou, na to reagovali, a když to některé ženy viděly, necítily se bezpečně a příjemně při vyjadřování jiných názorů, a tak se vrátily k tradičnějším rolím, aby ze sebe nedělaly terč,“ říká expertka, která se věnuje například tématu misogynie v online prostředí.
Přijetí určité formy sexismu může podle ní u některých žen hrát obrannou roli. Za další možnou příčinu návratu k tradičním rolím považuje snahu uniknout „vykořisťovatelskému prostředí“ moderních pracovišť. „Práce je dnes čím dál intenzivnější a náročnější a zároveň stále méně kompenzována,“ vysvětluje Brownová.
Extravagantní šaty a péče o domácnost
Sociální sítě v posledních letech zaplavil fenomén takzvaných tradwives, žen, které propagují návrat k tradičním genderovým rolím. Na svých profilech ukazují, jak dokonale upravené připravují pokrmy a starají se o domácnost, zatímco jejich muži chodí denně do práce a mají pod palcem rodinné finance.
„Tradwife nelze definovat jednoduše jako ženu, která zůstává doma. Jde o někoho, kdo si to romantizuje retro, nostalgickým způsobem, kdy se ohlížíme nejen za tím, jak věci fungovaly v 50. letech, ale i za hodnotami, které měly rodiny v 50. letech,“ charakterizovala trend sloupkařka deníku The Washington Post Monica Hesseová.
Mezi jedny z nejznámějších influencerek, které jsou označovány za tradwives, patří bývalá modelka Nara Smithová, která má ve třiadvaceti letech s manželem tři potomky a čtvrtého na cestě.
Na síti Instagram ji sleduje bezmála pět milionů lidí. Na videích se většinou nachází v kuchyni, kde v oděvech, za které by se nemusela stydět ani na červeném koberci, vaří pokrmy, do kterých si vlastnoručně připravuje ingredience, jež jsou mnozí další zvyklí si kupovat v obchodě.
„Můj manžel miluje tyčinky Snickers, a když na ně měl chuť, rozhodla jsem se, že mu jednu várku udělám sama,“ říká v jednom z příspěvků tlumeným, klidným hlasem. Z něj se stalo vedle extravagantních oděvů poznávací znamení jejích videí.
Psycholožka Brownová upozorňuje, že obsah tradwife influencerek je značně idealizovaný a k běžnému životu má daleko. Varuje, že i přes zdánlivou neškodnost s sebou videa můžou nést rizika, pokud je nekontrolovaně sledují například mladé dívky.
„Skutečné nebezpečí spočívá v tom, že ženy mnohdy tento tradiční lifestyle vezmou za vlastní dříve, než zažijí cokoliv jiného, a pak se mohou dostat do pasti těchto situací,“ vysvětluje.
„Množí se příběhy žen, které se vdaly hned po škole a přihlásily se k tomuto způsobu života. Pak se rozvedly a říkaly, jak to je těžké - neměly práci, mnohdy neuměly řídit, byly izolované od okolního světa,“ líčí své zkušenosti Brownová.
„Temně ženské“ influencerky
Jak zmiňují odborníci, womenosféra má řadu zákoutí. Protipólem tradwives jsou takzvané femcels, které jsou odrazem mužských incels - mužů, kteří jsou nedobrovolně sami a v online prostředí sdílí svou frustraci z nedostatku sexuálních a romantických vztahů a mnohdy i nenávist vůči ženám.
Influencerky, které se k této skupině řadí a bývají často označovány jako „temně ženské“, nabádají své sledující, aby se vzdaly genderové rovnosti a muže využívaly k finančnímu obohacení.
K získání partnera se často snaží využívat svůj vzhled. Usilují o dosažení konvenčních standardů krásy, jelikož mají za to, že neatraktivní ženy jsou ve vztazích znevýhodněny.
Mezi influencerky, které se řadí pod hlavičku femcels, patří například šestadvacetiletá youtuberka vystupující pod pseudonymem Thewizardliz.
Na svém youtubovém kanálu sdílí videa s názvem „Jak se stát krásnější“, „Jak zbohatnout“ nebo „Jak se stát extrémně svůdnou“. Svým ženským odběratelkám radí, že jestli chtějí být ve vztahu rozmazlovány, mají si říct o kapesné od svých partnerů.
Femcels, stejně jako po svém i tradwives, jsou reakcí na mainstreamový feminismus posledních několika dekád, který se mnohdy označuje také jako „girlboss feminism“ a staví na myšlence, že ženy mohou být stejně úspěšné jako muži a dosáhnout všeho, co oni.
Femcels samy o sobě sice většinou mluví jako o feministkách, zastávají ovšem opačný názor - tvrdí, že muži a ženy jsou fundamentálně odlišní.
Podle Brownové je obsah šířený femcels problematický v tom, že vnímá muže do jisté míry jako objekty svého vlastního obohacení, a šíří tak sexismus ve vztahu k mužům. „Vychází z rigidních genderových norem a očekávání, že muži mají být silní živitelé rodin, ale zároveň se nechat ovládat ženskými zbraněmi. Je to velmi omezující pohled na muže a nedává jim příliš možností,“ míní.
Boj konzervativců o ženské voličky
Zahraniční média a odborníci upozorňují, že womenosféra může stejně jako dříve manosféra sehrát klíčovou roli v politických procesech.
Podle deníku The Guardian už teď ve Spojených státech probíhají organizované snahy o to kultivovat pravicovou mediální a internetovou sféru, která má cílit na mladé ženy - jednu z mála voličských skupin, která dosud tíhla k podpoře tamní Demokratické strany.
Influenceři a magazíny, které se k tomu řadí, jsou stejně jako ty spojené s manosférou v ostré opozici vůči takzvané „woke“ kultuře a liberálním médiím i Hollywoodu, které podle nich propagují feministickou propagandu. Mají za to, že utlačovanou menšinou jsou ve skutečnosti lidé s konzervativními postoji.
V na první pohled nevinných videích a příspěvcích týkajících se módy a receptů se tak mnohdy objevují skrytá ideologická poselství. Například, že správná žena má být štíhlá, plodná, klasicky ženská, konvenčně atraktivní a s bílou barvou pleti, jak podotýká The Guardian.
„Je to politicky motivované,“ nepochybuje Brownová. „Konzervativní hnutí dlouhodobě usiluje o prosazování tradičních ženských rolí,“ tvrdí. Podle ní jsou tyto snahy, nejen ve Spojených státech, reakcí na zvětšující se propast mezi podporou konzervativních a mnohdy i radikálních stran mezi mladými muži v porovnání s mladými ženami.
Z průzkumu v rámci zemí Evropské unie vyplývá, že v roce 2024 vyjádřilo podporu krajně pravicovým stranám 21 % mužů, mezi ženami mezitím podpora dosahovala 14 % s tím, že rozdíl se začal prohlubovat po roce 2020.
