Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Realizace plánu izraelského ministra obrany Jisraela Kace na přesunutí obyvatel Gazy do obřího „humanitárního města“ by trvala celé měsíce a mohla by ohrozit jednání o propuštění rukojmích Hamásu. Myslí si to představitelé izraelské armády, kteří to podle informací izraelské stanice Channel 12 měli politikům sdělit na nedělním zasedání bezpečnostního kabinetu.
Na schůzce svolané premiérem Benjaminem Netanjahuem se očekávalo, že vojáci představí plán na výstavbu „humanitárního města“ a potvrdí plnění rozkazů. Kromě toho ale také z jejich strany zaznělo varování – výstavba tábora má podle jejich vyjádření trvat tři až pět měsíců.
Do tábora by se podle vládních plánů mělo přesunout nejprve 600 tisíc Palestinců z oblasti Mavásí na pobřeží, později i všichni zbývající, tedy více než dva miliony lidí.
Povzbuzování k emigraci
Vojáci ale soudí, že by realizace plánu mohla zmařit probíhající jednání o propuštění rukojmích – hnutí Hamás by si totiž mohlo plán vysvětlit jako znamení, že Izrael chce po 60denním příměří obnovit válečné operace.
Netanjahu přitom trvá na tom, že pokud se Izraeli nepodaří diplomatickou cestou během chystaného příměří splnit své cíle, nechá si možnost ve válce pokračovat.
Podrobnosti o izraelském plánu:
Hnutí Hamás drží po teroristickém útoku ze 7. října 2023, při němž bylo zabito na 1200 lidí, stále pět desítek rukojmích, z toho asi dvacítka zůstává naživu.
Kritika „humanitárního města“ vychází mimo jiné i z faktu, že z něj nebudou Palestinci moci odejít – pouze budou podle Kace „povzbuzováni k emigraci“.
Podle opozičního vůdce Jaira Lapida je plán jen „divokou fantazií“ extremistických ministrů Itamara Ben Gvira a Becalela Smotriče. S poukazem na jeho cenu 4,5 miliardy dolarů Lapid napsal, že tyto peníze by se daly využít například na vzdělání nebo snížení životních nákladů v zemi.
„Netanjahu nechává Smotriče a Ben Gvira bláznit s těmito extrémními bludy jen proto, aby si udržel koalici. Místo plýtvání penězi střední třídy by měli ukončit válku a vrátit rukojmí,“ citoval ho server The Times of Israel.
Kdo jsou Itamar Ben Gvir a Becalel Smotrič:
V rozhovoru pro armádní rádio Lapid také řekl: „Co je tohle ‚humanitární město‘? Bude možné z něj odejít? Pokud ne, jak to bude vymáháno? Bude tam 600 000 lidí obehnáno plotem. Opravdu se mi nelíbí, když lidé říkají ‚koncentrační tábor‘ – jsou srovnání, která nelze dělat –, ale pokud lidé nemohou odejít, je to detenční tábor, a pokud lidé nemohou odejít, není to žádné humanitární město.“
Nezachraňují je, ale vyhánějí
To bývalý premiér Ehud Olmert, který nyní vede mírové iniciativy s představitelem Palestinské národní rady Násirem Kidvou, si příliš nebral servítky. „Promiňte, to je koncentrační tábor,“ řekl deníku The Guardian s tím, že pokud tam budou Palestinci deportováni, půjde o etnickou čistku.
Olmert se domnívá, že se armáda dívá stranou, když dochází k zabíjení civilistů. „Proto se nemohu zdržet obvinění této vlády z odpovědnosti za spáchané válečné zločiny,“ prohlásil.
„Když postaví tábor, kde (plánují) ‚vyčistit‘ více než polovinu Gazy, pak Palestince nezachraňují. Jde o jejich deportaci, vytlačování a vyhánění,“ dodal Olmert, který vedl izraelskou vládu v letech 2006 až 2009 a později byl i ve vězení kvůli korupci.
O deportaci nemluví Olmert a další kritici náhodou. Izraelská vláda se svým plánem na „dobrovolnou emigraci“ netají a administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná s různými zeměmi, zda by Palestince přijaly. Nutno ale dodat, že by si v takovém případě emigrací příliš nepomohli – jednání probíhala například se Somálskem, válkou rozvrácenou zemí, v níž tamní vláda ani nekontroluje celé území státu.
