Hlavní obsah

Už chápeme, že Rusové nás chtějí zabít co nejvíc, říká starosta Mykolajivu

Foto: Profimedia.cz

Obyvatelé Mykolajivu se potýkají s nedostatkem pitné vody. Úřady k její distribuci po městě využívají cisterny. Město už od léta čelí ostřelování.

Reklama

6. 11. 2022 7:18

„Zůstaneme silní a zvítězíme, protože víme, za co bojujeme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy starosta ukrajinského Mykolajivu Oleksandr Sjenkevič. „Nyní chápeme, jaká je skutečná cena nezávislosti a svobody,“ dodává.

Článek

Mykolajiv je přístavní město na jihu Ukrajiny. V březnu se v rámci ruské invaze stalo cílem intenzivních útoků, rakety zničily letiště Kulbakino a poškodily budovu městské rady, stejně jako některé další veřejné budovy. Ruští vojáci se tehdy přiblížili až k městu.

Starosta Mykolajivu Oleksandr Sjenkevič v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že největším problémem pro obyvatele města je nedostatek pitné vody, zejména před začátkem topné sezony. Z kohoutků v Mykolajivu teď totiž teče voda slaná.

Bombardování v poslední době podle Sjenkeviče utichlo, Rusko ale začalo místo raket více využívat drony íránské výroby. Ty ovšem dokáže ukrajinská armáda lépe zneškodnit, jak říká starosta. Sjenkevič také kritizoval nejasná až lživá vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, stejně jako obyvatele Mykolajivu, kteří otevřeně spolupracují s ruským režimem.

Strávil jste osm měsíců v roli starosty města zatíženého válkou. S čím jste se musel nejvíce potýkat?

Během 250 dnů války jsme byli bombardováni téměř každý den. Díky bohu toto bombardování nemělo příliš mnoho obětí. Zahynulo 148 civilistů a z toho dvě děti. Asi 700 občanů, z toho 10 dětí, bylo velmi těžce zraněno. Lehce zraněné, kteří nejsou v nemocnici, nepočítáme.

V těchto dnech máme problémy, které musíme vyřešit, abychom mohli zahájit topnou sezónu. Jak možná víte, na začátku války, 12. dubna, jsme v našem městě přišli o vodu, kterou jsme brali z řeky Dněpr z Chersonské oblasti. Rusové vodovodní potrubí zničili.

Co se stalo v přístavu Sevastopol?

Sobotní útok ukrajinských dronů na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol byl největším od začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině. Uvedl to Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev.

Rozsah škod sobotního útoku na ruské lodě v Sevastopolu zatím zůstává v mlze. Už teď je ale jasné, že se akce silně zapíše do historie námořního válečnictví – plovoucí drony se stávají její nedílnou součástí.

Jak jste dokázali nedostatek pitné vody vyřešit?

Několik měsíců jsme neměli ve vodovodní síti vodu vůbec, pak jsme vybudovali nové potrubí a začali vodu brát z řeky Jižní Bug. Město leží na této řece, ale problém je, že tato řeka je přeregulovaná, na jejím toku jsou například vodní elektrárny. Voda z moře tam tak tlačí na vodu z řeky, a voda v Jižním Bugu je tím pádem trochu slaná.

Takže vám nyní z kohoutků teče slaná voda? (O ukrajinských problémech s vodou si můžete přečíst více zde - pozn. red.)

Ano, slaná voda přitéká do našich řek z Černého moře. My tuto vodu z řek odebíráme, čistíme a dodáváme do našeho vodovodního systému. Nefunguje to však stoprocentně.

V našem vodovodním systému máme prozatím slanou technickou vodu. Tuto vodu lze používat k mytí nádobí, nebo dokonce k mytí ovoce a zeleniny. Nelze v ní však vařit jídlo ani ji pít. Lidé tedy musejí pít vodu, k jejíž distribuci po městě využíváme cisterny.

Spolupracujeme s dánskou vládou, která nám poskytne 15 čisticích systémů, které si lidé umístí na vodovodní potrubí doma. Voda bude dostatečně čistá, aby ji lidé mohli pít. Je to důležité, protože v nejbližší době budeme mít nízké teploty a voda, kterou k lidem dopravujeme v cisternách, brzy začne zamrzat.

Také budeme tyto systémy používat k čištění vody v potrubích centrálního vytápění našeho města, v topné sezóně tam totiž z důvodu možného poškození nechceme slanou vodu vůbec pouštět.

Mění se situace ohledně bombardování? Je to nyní lepší než před měsícem, pokud to tak lze vůbec říci?

Ano, je to tak nějak lepší. Předtím na nás každý den dopadalo velké množství raket. Dnes jich je méně a chápeme, že je to pravděpodobně tím, že se naše jednotky přesouvají k Chersonu a zatlačují ruské jednotky zpět.

Rusko v bojích na Ukrajině používá íránské jednorázové drony

Bezpilotní letouny, kterým se v odkazu na japonské sebevražedné letce z druhé světové války přezdívá „kamikaze“, jsou považovány za levnou a vysoce účinnou alternativu raket.

Ukrajina i Západ žádají OSN, aby zahájila vyšetřování dodávek íránských dronů ruské armádě. Podle nich jde o porušení rezoluce Rady bezpečnosti. Generální tajemník OSN ovšem misi nenařídil, a ustoupil tak Moskvě. Alespoň prozatím.

Co se týče raket, na město dopadne zhruba 80 procent z nich, protože je náš protivzdušný systém nestíhá zachytit. Je to proto, že vzdálenost mezi naším městem a místem, odkud odpalují rakety, je asi jenom 40 až 50 km. Na reakci nemáme moc času, raketě zabere cesta od odpálení do výbuchu asi jednu minutu.

Teď máme v našem městě vtip: Když uslyšíte poplach, nebude žádné bombardování, ale když uslyšíte bombardování, bude poplach. Slýcháme totiž alarmy kvůli raketám, které létají do jiných měst, hlouběji na Ukrajině. Ta situace trochu utichá, ale v poslední době začala ruská armáda více používat íránské kamikadze drony. Ty ale nelétají tak rychle jako rakety, takže je snadné je zachytit a zničit.

Co si myslíte o tom, že Rusové bezostyšně popírají použití íránských dronů, i když existují důkazy o jejich použití?

Na začátku této války lidé nemohli pochopit, proč bombardují naši civilní infrastrukturu. Nyní chápeme, že chtějí zabít co nejvíce Ukrajinců, prostě chtějí provést genocidu.

Musíte číst mezi řádky u všeho, co (ruský prezident – pozn. red.) Putin říká. Když říká „my chceme demilitarizovat a zabíjet jenom vojáky“, tak to znamená, že chce zabíjet civilisty. Když řekne „neplánujeme provést mobilizaci“, znamená to, že plánuje provést mobilizaci. Momentálně chtějí nechat co nejvíce lidí na Ukrajině zmrznout.

Evropané a Američané nám posílají zbraně, munici, nákladní auta, ale nikdy nám nepošlou lidi. A v této válce ztrácíme to nejlepší, co v naší zemi máme, ztrácíme naše lidi.
Oleksandr Sjenkovič, starosta ukrajinského Mykolajivu

A bude to fungovat? Propadne ukrajinský lid mrazivé zimě? Nebo tyto snahy Ruska dokonce Ukrajinu posílí?

Víte, jaký je největší rozdíl mezi Rusy a Ukrajinci na bojišti? Rusové nevědí, za co bojují. Za co, za Putina a jeho ambice? Za ruský svět?

Bojují jen za peníze. Ukrajinci bojují za svobodu, za svou zemi, za lidi, za děti, za budoucnost. My jsme na Rusko nikdy nezaútočili. Určitě zůstaneme silní, za každého počasí. Zůstaneme silní a zvítězíme, protože víme, za co bojujeme. Nechceme být součástí tohoto ruského světa, který vypadá jako Sovětský svaz 2.0.

Myslíte, že jsou ve vašem městě lidé, kteří otevřeně spolupracují s ruským režimem? Pokud ano, co s tím lze dělat?

Určitě, máme tady takové lidi. Nedávno jsme dokonce zadrželi jednoho takového člověka pracujícího v podniku, který spadá pod městský úřad. Hlavní věcí je, že si tito lidé myslí, že Rusko je Sovětský svaz, a snaží se vrátit do těch sovětských časů.

Chci říct, že Mykolajiv, naše město, bylo za dob Sovětského svazu opravdu dobře rozvinuté. Byli jsme městem loďařů. Spousta sovětských válečných lodí. Válečná loď Moskva (potopená vlajková loď ruské Černomořské flotily – pozn. red.) byla také postavena v našem městě. Čína má dvě letadlové lodě a jedna z nich byla také postavena ve městě Mykolajiv.

Mykolajiv

  • Rakety v Mykolajivu od začátku války zničily letiště Kulbakino a poškodily budovu městské rady, stejně jako některé další veřejné budovy, včetně dvou největších univerzit.
  • V srpnu místní úřady vyhlásily nezvykle dlouhý zákaz vycházení. Ten měl posloužit úřadům k tomu, aby odhalily osoby kolaborující s Ruskem.
  • Ruští vojáci poprvé vstoupili do ukrajinského přístavu Mykolajiv již v březnu. Ruský pokus proniknout do města byl tehdy ale odražen.
  • Od začátku války ve městě kvůli raketovým útokům zahynulo 148 lidí.

Proto mají zdejší lidé pocit, že nám Rusko může pomoci se vrátit zpět do prosperujícího období z dob Sovětského svazu, proto posílají informace ruským speciálním službám.

Někdy může jeden člověk napáchat spoustu škody. Může například pomoci se zaměřováním raket a ty pak mohou ničit budovy a zabít spoustu lidí. Myslím, že všichni tito kolaboranti by měli být souzeni jako lidé, kteří se podílejí na masových vraždách.

Co si myslíte o podpoře Evropské unie a světa? Myslíte si, že Evropská unie toho dělá pro Ukrajinu dost?

Do konce války pomoci nebude nikdy dost. Každopádně, teď potřebujeme protiletadlové zbraně a různé typy těchto zbraní od NATO a od evropských zemí skutečně dostáváme. Také nám pomáhají s řešením situace našich uprchlíků. Ukrajinští uprchlíci nevypadají jako uprchlíci z Blízkého východu, chtějí se co nejdříve vrátit do své země.

Před válkou jsme měli 486 tisíc obyvatel. Nyní jich máme asi 220 tisíc. Více než polovina našich občanů město opustila. Ve městě nezůstaly žádné velké podniky, nefungují ani ty střední. Máme několik malých podniků a mikropodniků, jako jsou kavárny nebo malé bary.
Oleksandr Sjenkovič, starosta ukrajinského Mykolajivu

Jsem si jistý, že evropské země nám musí pomáhat, protože to není válka mezi Ruskem a Ukrajinou, je to válka mezi západní civilizací a civilizací ruského světa, který je hrdý na svoji minulost a nemá světu co nabídnout. Západní civilizace naopak chce nalézt lék na rakovinu, chce zabránit globálnímu oteplování, chce vytvořit plán udržitelného rozvoje atd.

Nechceme říkat, že nám Evropa a Spojené státy nepomáhají, ale určitě potřebujeme větší pomoc, abychom tuto válku co nejdříve ukončili. Evropané a Američané nám posílají zbraně, munici, nákladní auta, ale nikdy nám nepošlou lidi. A v této válce ztrácíme to nejlepší, co v naší zemi máme, ztrácíme naše lidi. Musíme to co nejdříve zastavit.

Od té doby, co se na Ukrajině rozjela protiofenzíva, situace vypadá o něco lépe… Je možné začít s obnovou a rekonstrukcemi hned teď, nebo se musí počkat na konec války?

Dokud nebudeme mít jistotu, že na naše město nebudou padat rakety, nebudeme moci provádět žádné opravy. Zatím nemluvíme o renovaci, ale o přežití. Až válka skončí, začneme s renovací. Budeme muset naše město znovu vybudovat z ruin.

Foto: Profimedia.cz

Starosta Mykolajivu Oleksandr Sjenkevič při rozhovoru se Seznam Zprávami.

Nechceme být chudým bratrem, který vždycky přijde za bohatým bratrem a žádá o peníze. Chceme být partnerem, chceme tady budovat podniky a závody a všechno, abychom si byli schopni sami vydělat peníze a nebudeme o ně muset žádat. Ukrajinci jsou připraveni tvrdě pracovat.

Tato válka sjednotila národ. Znovu jsme pochopili svou nezávislost a znovu a více ji ocenili. V roce 1991 jsme svobodu získali zdarma. Cena byla příliš nízká a vysokou cenu skutečně platíme až dnes. Nyní chápeme, jaká je skutečná cena nezávislosti a svobody.

Jak jste se choval, když válka začala? Očekával jste ji? Byly nějaké náznaky, že k ní dojde, a byli jste na ni připraveni, nebo to bylo úplné překvapení?

Válku tu máme od roku 2014, takže jsme se trochu připravovali, vybudovali jsme protiletecké kryty a tak podobně. Mysleli jsme si ale, že není možné, aby v 21. století začala taková válka. Nebyli jsme připraveni na takový útok v plném rozsahu. Nikdy jsme nebyli připraveni na takto silné a četné bombardování.

V první den války jsem požádal lidi, aby nechodili na městskou radu, tato budova totiž byla jedním z ruských cílů. Od 27. února nezasedáme na radnici, scházíme se na různých místech, někteří lidé pracují online, dokonce i z ciziny.

O evakuaci Chersonu

Ruská armáda vytváří zdání, že Cherson opouští. Ukrajinské zpravodajské služby jsou opačného názoru, podle nich Rusové posilují obranné pozice a připravují se na ukrajinský útok.

Všichni jsme od té doby vyzbrojeni automatickými zbraněmi, každý je připraven kdykoli bránit naše město a zemi. Rusové byli téměř ve městě, ale my jsme neutekli. Byli jsme připraveni o Mykolajiv bojovat, ale naše jednotky odsunuly Rusy zpět do Chersonu. Nyní důvod bojovat nemáme, ale jsme připraveni na jakýkoli scénář.

Změnilo se po začátku války vaše myšlení? Myslím, že lidé mají své sny, ale když se pak jejich životní situace takhle náhle změní, všechno jde stranou…

Souhlasím. Někdy používám citát od Al Caponeho. Kulka ti v hlavě hodně změní, i když tě trefí do zadku. Myslím, že lidem se změnil pohled na život. Spousta z nás přišla o příbuzné, manžele, otce a matky. V naší armádě slouží i spousta žen. Myslím, že cena, kterou jsme zaplatili za naši svobodu, změnila životy místních a bude jim dlouhodobě připomínat, jak je třeba budovat naše životy.

Mohou lidé v Mykolajivu chodit do práce? Je možné žít „normální život“?

Před válkou jsme měli 486 tisíc obyvatel. Nyní jich máme asi 220 tisíc. Více než polovina našich občanů město opustila. Ve městě nezůstaly žádné velké podniky, nefungují ani ty střední. Máme několik malých podniků a mikropodniků, jako jsou kavárny nebo malé bary.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Oleksandr Sjenkevič

Doporučované