Hlavní obsah

Začal mimořádný summit EU v reakci na Trumpovo úsilí získat Grónsko

Foto: Reuters

Emmanuel Macron na začátku mimořádného summitu EU, 22. ledna 2026

Začal mimořádný summit Evropské unie, který reaguje na dění ohledně Grónska, na nějž si klade nároky americký prezident Donald Trump. Někteří státníci před příchodem na summit ocenili nedávnou deeskalaci situace.

Článek

V Bruselu začal mimořádný summit Evropské unie, který se koná kvůli dění kolem Grónska a nárokům, jež si americký prezident Donald Trump dělá na toto poloautonomní území Dánska. O začátku schůzky informovala mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Beatriz Navarrová. Summitu, který narychlo svolal Costa, se za Česko účastní premiér Andrej Babiš. Lídři by měli během neformální večeře diskutovat o transatlantických vztazích a koordinovat své další kroky.

Před začátkem jednání Costa jménem všech účastníků vyjádřil soustrast španělskému premiérovi Pedru Sanchézovi v souvislosti s nedávnými tragickými nehodami vlaků ve Španělsku. Evropští představitelé následně drželi minutu ticha k uctění památky obětí.

Několik evropských politiků včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze při příchodu na summit uvítalo deeskalaci situace kolem Grónska poté, co Trump ve středu v Davosu prohlásil, že pro získání arktického ostrova nepoužije sílu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump uvedl, že vzniká rámcová dohoda o budoucnosti Grónska, podrobnosti však nejsou jasné.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na summit poděkovala evropským státům za podporu. Je podle ní důležité, že Evropa zůstala jednotná.

Trump ve středu rovněž upustil od rozhodnutí uvalit od 1. února dodatečná desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které s jeho plány na připojení Grónska k USA nesouhlasily. Jednalo se o Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii, Nizozemsko a z Finsko. Norsko a Británie nejsou členy EU.

Mnozí komentátoři od summitu před středečním posunem očekávali zásadní rozhodnutí a zadání pro Evropskou komisi ohledně toho, jaké má podniknout další kroky. Francie i Německo zmínily, že by EU mohla proti USA použít takzvanou ekonomickou bazuku, což je opatření proti ekonomickému nátlaku (ACI). Tento nástroj Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Vzhledem k odpadnutí hrozby dalších sankcí se tak ale podle všeho nestane.

Doporučované