Zatkne JAR Putina? Hráli to na obě strany, teď se rozhodne, říká expert

Ruský prezident Vladimir Putin by se měl letos v srpnu zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje vedle Ruska i Brazílii, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku (JAR). A právě poslední zmíněná země má setkání hostit.

Překážkou účasti šéfa Kremlu by mohl být zatykač, který na něj před týdnem vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). JAR na rozdíl od Ruska tribunál uznává, ale zároveň se s Moskvou snaží udržovat dobré vztahy. Nedávno spolu například pořádaly námořní cvičení.

Jakmile Putin vstoupí na území JAR, měl by být podle mezinárodního práva zatčen. Jak se k tomu země postaví, nicméně jasné není. Jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandorová podle britské BBC uvedla, že se možným zatykačem bude zabývat tamní vláda. Rusko už na ni vyvíjí nátlak, když říká, že zatčení Putina by se rovnalo vyhlášení války.

JAR se už jednou ale autoritě ICC vzepřela. V roce 2015 umožnila odjet ze země tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umaru Bašírovi, který se tam vypravil na summit Africké unie. Vláda JAR tvrdila, že ho chránila diplomatická imunita, napsala ČTK.

Pohled JAR na chystanou Putinovu návštěvu Seznam Zprávy rozebraly s Ricardem Reboredem z Metropolitní univerzity Praha, který se Jihoafrickou republikou zabývá. „Přitahuje to pozornost k zahraniční politice JAR, což je špatně, pokud to chcete hrát na obě strany,“ připomněl Robredo jihoafrickou rozpolcenost. Teď se podle něj bude muset rozhodnout.

Dorazí podle vás ruský prezident Vladimir Putin na srpnový summit BRICS?

Nevím. Nicméně Jihoafrická republika i Rusko udělají všechno pro to, aby se neztrapnily. JAR navíc nechce ztrapnit Vladimira Putina nebo aby vypadal špatně. I kdyby přijel, rozhodně ho nezatknou, šance je nulová.

Proč by ho jihoafrické úřady nechtěly zatknout?

Tamní vláda to vidí tak, že by zatčení ruského lídra bylo velmi špatným politickým rozhodnutím. V rámci BRICS je JAR blízkým partnerem Číny a Ruska, což má počátek za vlády předchozího prezidenta Jacoba Zumy. On rozhodl, že se země místo vztahů s Evropou nebo Spojenými státy zaměří na Brazílii, Rusko, Čínu a Indii. Právě díky Zumovi se JAR stala součástí BRICS. Proto jihoafrická vláda nechce ohrozit vztahy s Ruskem.

Jihoafrická vláda vydala prohlášení, že si je svých závazků v rámci ICC vědoma. Mluvčí současného prezidenta Cyrila Ramaphosy Vincent Magwenya nicméně uvedl, že než summit začne, „budou i nadále spolupracovat s různými zainteresovanými stranami“. Co to podle vás znamená?

Přesnou odpověď neznám. Nicméně v rámci jihoafrické vlády existuje několik subjektů (ministerstva, odbory), které spolu ne vždy souhlasí. Někteří aktéři ve vládě navíc velmi souzní především s BRICS.

Prezident Cyril Ramaphosa se zároveň snaží udržet u moci vládnoucí stranu Africký národní kongres (ANC). Proto si myslím, že neudělá nic, čím by naštval ty, kteří mají třeba jiný pohled.

Co by se stalo, pokud by prezident Putin přeci jen na summit dorazil?

Znamenalo by to velký tlak na zahraniční politiku JAR, protože zatím se snažila být především neutrální a hrát to na obě strany. Ti největší příznivci BRICS v zemi totiž považují ruskou invazi na Ukrajinu za evropský problém. Stejně jako mnoho dalších rozvojových zemí.

Na druhou stranu JAR nedávno podepsala s EU, Spojenými státy a Japonskem dohodu o partnerství v oblasti energetické transformace a v rámci toho získá 8 miliard dolarů ve formě půjček a grantů, aby dekarbonizovala ekonomiku.

JAR se tak dostává do pozice, kdy hraje na obě strany, ale zároveň je na obou stranách závislá.

Jak by se podle vás daly kontroverze kolem summitu vyřešit?

Upřímně, těžko říct. Možná summit odloží nebo přesunou, pokud se proti přítomnosti Putina část vlády vymezí. Pokud by nepřijel, také to bude mít následky. Putin bude vypadat slabě a to je něco, co nechce.

JAR vůči ruské invazi na Ukrajině zaujímá neutrální postoj a apeluje především na mír na obou stranách. Rusko pak vnímá jako svého partnera. Proč tomu tak je?

Neexistuje jeden důvod. Někteří členové jihoafrické vlády poukazují především na vazbu s Ruskem, která začala už v době existence Sovětského svazu. Tehdy její představitelé bojovali proti apartheidu a Sověti aktivistům, kteří bojovali proti apartheidu, hodně pomohli. Vládnoucí strana si to pamatuje.

Zmiňoval jsem také Zumu, kterého mimochodem soudí za korupci, a ten změnil směřování zahraniční politiky a začal se soustředit právě na státy BRICS, a tudíž i Rusko.

Mnoho vládních členů z ANC navíc dává přednost vyjednávání s BRICS než se Západem. Mají pocit, že když s nimi mluví Evropané nebo Američané, mluví s nimi povýšeně.

Jak byste popsal současné vztahy Jihoafrické republiky a Ruska?

Řekl bych, že jsou vlažné. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například při nedávné návštěvě Pretorie řekl, že spolupráce mezi zeměmi bude růst.

Zároveň se ale prezident Ramaphosa účastnil loňské klimatické konference a v souvislosti s klimatickou změnou je v kontaktu s EU, USA, Kanadou nebo Austrálií. Navázané vztahy právě s těmito zeměmi má i v rámci ekonomického sektoru, financí, zemědělství a automobilismu skrze Zelenou dohodu pro Evropu.

Podle mě je tedy vztah JAR s Ruskem vlažný a podobně i s dalšími státy. Jak jsem již říkal, JAR se snaží být neutrální, nicméně těch rozporů začíná přibývat.

Znamená to tedy, že způsob, jakým JAR přistoupí k možné návštěvě prezidenta Putina, ukáže, na jaké je vlastně „straně“?

Ano. Doteď bylo snadné stát v pozadí a hrát to na obě strany. Pokud se nicméně Putin v zemi ukáže, vyvstane mnoho otázek, třeba čeho se snaží Jihoafričané dosáhnout.

Možná návštěva Putina je velmi viditelná věc, co přitahuje pozornost k zahraniční politice JAR, což je špatně, pokud to chcete hrát na obě strany.