Článek
„V této otázce jsem vychladl už dávno poté, co jsme pochopili… že NATO není připravené přijmout Ukrajinu.“ Takto odpověděl v pondělním rozhovoru pro stanici ABC News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na otázku o vstupu jeho země do Severoatlantické aliance.
NATO se podle Zelenského bojí kontroverzních kroků a střetu s Ruskem. Ukrajinský prezident tak dal najevo, že je ochoten ustoupit v jednom z hlavních požadavků Ruska – právě obavami z ukrajinského vstupu do Severoatlantické aliance totiž Kreml invazi vysvětluje.
Představitelé Izraele, který se díky svým dobrým vztahům s oběma stranami snaží zprostředkovat dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, hovoří ale i o ústupku Moskvy. Ta je už ochotná přijmout myšlenku nezávislé a suverénní Ukrajiny, pokud se tedy vzdá Donbasu, přestane si nárokovat ukradený Krym a nebude usilovat o vstup do Severoatlantické aliance.
Vzhledem k jistému posunu v posledních 24 hodinách proto izraelští představitelé serveru Axios řekli, že diplomatické řešení je možné. V úterý mluvil izraelský premiér Naftali Benet nejdříve se Zelenským, poté zavolal Putinovi a tlumočil mu postoj ukrajinského prezidenta. Moskva naopak informovala Beneta o průběhu jednání s Ukrajinci na běloruské půdě.
Benet o svých jednáních s oběma stranami zpravil i spojence v USA a Evropské unii, kteří podle izraelské vlády neznali přesné parametry Putinových požadavků. Jejich přijetí je podle Izraelců pro Zelenského těžké, ne ale tak, jak předpokládali. Kreml totiž už netrvá na změně režimu v Kyjevě a připouští, že by si Ukrajina ponechala svoji suverenitu.
Ukrajinci jsou bojovníci, jako Čečenci
Podle nejmenovaného izraelského představitele tak Zelenskyj stojí na křižovatce: buď přijme ruský návrh a definitivně ztratí část země výměnou za zastavení války, nebo ho odmítne a bude následovat eskalace z ruské strany, která může znamenat katastrofu pro Zelenského i celou zemi.
Válka na Ukrajině
.
Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.
- Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
- Podívejte se, kolik lidí našlo azyl ve vaší obci: UPRCHLÍCI V DATECH
- Satelitní záběry odhalují kulturní zkázu na Ukrajině: FOTKY
- Záběry ze sabotáže dvou bitevních vrtulníků v Rusku: VIDEO
- Rusko maří ukrajinskou ofenzivu vlastním útokem jinde: ZPRÁVY Z BOJIŠTĚ
- Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: UKRAJINA V DATECH
To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.
Kromě Izraele se jako zprostředkovatel mírových jednání prezentuje i Turecko, které domluvilo na čtvrtek setkání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s ukrajinským ministrem obrany Dmytro Kulebou.
Bývalý europoslanec Jaromír Štětina, který Ukrajinu a Rusko dlouhodobě sleduje, si nemyslí, že by Zelenskyj mohl ruský návrh přijmout. „Když mu padnou příbuzní nebo zahynou děti ve válce, těžko bude někdo z těch postižených lidí souhlasit s jiným řešením, než je ozbrojený odpor. Ukrajinci jsou prostě takoví, jsou to bojovníci, stejně jako Čečenci,“ myslí si.
O tom, že má Rusko kapacity konflikt ještě eskalovat, Štětina nepochybuje: „Jeho armáda je nesmírně silná. Proto je potřeba pomoci Ukrajině, aby válku vyhrála. A to tak, že jí dodáme těžké zbraně, jako jsou helikoptéry, lodě, děla. Například v Marjince na Donbase se vojáci a dobrovolníci brání pouze pomocí granátometů. Když jsem tam byl naposledy, říkali mi skoro s pláčem, že by potřebovali děla, s granátomety nelze mířit,“ dodává.
Nebudeme jako Chamberlain
Izrael zdůrazňuje, že jeho vláda ani západní spojenci nebudou ukrajinské vedení k ničemu nutit a že rozhodnutí je zcela na něm. „Nebudeme Nevillem Chamberlainem,“ řekl nejmenovaný diplomat serveru Ynetnews s odkazem na britského premiéra, který se podepsal pod Mnichovskou dohodu o zabrání Sudet hitlerovským Německem.
Na plynulý průběh Benetových jednání s Putinem měla vliv i přítomnost Zeeva Elkina, izraelského ministra pro záležitosti Jeruzaléma a rodáka z Charkova.
Izraelci soudí, že Putin má zájem ukončit válku, ale pouze podle svých podmínek. Mluví o něm jako o sebejistém a odhodlaném muži s jasnými ambicemi, paniku prý nepociťuje. Hodnocení izraelských diplomatů se tak značně liší od zpráv z amerických tajných služeb, které vesměs popisují Putina jako rozzuřeného a frustrovaného z pomalého vojenského pokroku ve válce.
Moskevský rodák Leon Aron, který nyní působí v think tanku American Enterprise Institute a píše knihu o Putinovi a Ukrajině, je přesvědčen, že současná válka ruskému vládci v každém případě ublíží, i kdyby dobyl Kyjev. Aron ve svém textu pro list The Washington Post píše, že nebezpečí přichází pro Putina hned ze tří stran: od oligarchů, armády i od „obyčejných Rusů“.
Rusové také podle Arona neodpouštějí vojenská selhání. Po každé velké porážce následovala změna režimu, připomíná analytik a uvádí příklady počínaje pádem Alexandra II. po krymské válce a konče Michailem Gorbačovem, jenž začal s reformami po válce v Afghánistánu. „Každý den, který se Ukrajina drží, podrývá Putinovu vládu. Následky mohou být dalekosáhlé,“ uzavírá svůj komentář.
