Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Známý anglický spisovatel a novinář Frederick Forsyth tento čtvrtek zemřel ve věku 86 let, uvedl jeho agent Jonathan Lloyd.
Forsyth poprvé výrazně zaujal románem Den pro Šakala, který byl také úspěšně zfilmovaný. Před lety autor překvapil, když přiznal spolupráci s tajnými službami. Celosvětově se prodalo 75 milionů výtisků jeho děl.
Jako reportér poznal Paříž, Brusel i Madrid. Pracoval coby korespondent agentury Reuters a reportér BBC. Podíval se i do někdejšího východního Berlína nebo Československa. Dostal se tak do míst, která pak ve svých knihách dokázal přesvědčivě popsat, vykreslit jejich typickou atmosféru a podělit se o dojmy či pocity. Dvanáct let žurnalistiky, z toho osm v zahraničí, přineslo Forsythovi spoustu kontaktů a seznámení s nejrůznějšími typy lidí. Novinářská práce ho rovněž naučila hledat informace.
Muž narozený roku 1938 v britském Ashfordu nejprve studoval na univerzitě ve španělské Granadě s úmyslem stát se toreadorem. Dva roky nato, jako devatenáctiletý, se stal nejmladším pilotem britského Královského letectva.
Až po novinařině se pustil do psaní. Schopnosti skvělého vypravěče prokázal už v prvním románu Příběh Biafry, vydaném roku 1969. A hned z následující knihy byl bestseller. Den pro Šakala z roku 1971 popisuje pokus o atentát na bývalého francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Forsyth zde dovedně využil zkušeností a tehdejší obliby literatury faktu.
Frederick Forsyth na fotografii z roku 1984.
Román, k jehož napsání mu prý stačilo pouhých 35 dní, se vyznačoval mistrnou kombinací faktu a fikce. Před čtenářem nic neskrýval, nekladl otázku, kdo je pachatel. Naopak jej nechal sledovat, co přesně atentátník činí. Podle hlavní postavy této knihy dostal také přezdívku mezinárodní terorista Carlos, kterého Forsyth označoval za psychopata a zbabělce.
Knihu roku 1973 úspěšně zfilmoval Fred Zinnemann s Edwardem Foxem v hlavní roli. V devadesátých letech vznikl také stejnojmenný akční film, v němž hlavní roli ztvárnil Bruce Willis. Ten však z Forsythovy předlohy vycházel jen volně. Nejnověji látku loni zpracovali tvůrci televizního seriálu Den Šakala v hlavní roli s Eddiem Redmaynem.
V románu Spis Odessa z roku 1972 se Forsyth zabýval poválečným vlivem nacistů a německým pocitem viny, v Žoldácích vylíčil – prý také z vlastní zkušenosti – přípravu převratu v jedné „banánové“ republice. Čtvrtý protokol publikovaný v 80. letech zase popisoval svět tajných služeb a kniha Vyjednavač z roku 1989 o fiktivním únosu syna amerického prezidenta se odehrávala ve světě terorismu a vydírání.
S válkou v Perském zálivu se Forsyth tvůrčím způsobem vypořádal románem Boží pěst. Na slavného Fantoma opery navázal Fantomem Manhattanu, v novém tisíciletí v románu Mstitel vytvořil koláž několika lidských osudů spojených s válkami 20. století.
K jeho novějším pracím patřil Afghánec z roku 2006 o plukovníkovi SAS ve výslužbě, který se pokusí proniknout přímo mezi vůdce arabských teroristů. A také Kobra z roku 2010, příběh o drogách a velkých penězích, případně The Fox z prostředí tajných služeb.
Forsyth donedávna psal sloupky pro britský list Daily Express. Podporoval odchod Británie z Evropské unie. V srpnu 2015 pak překvapil svět veřejným odhalením své činnosti v tajné službě, což uvedl v autobiografii nazvané The Outsider: My Life in Intrigue. Tajná služba jej prý poprvé kontaktovala na konci 60. let, když informoval z Nigérie o tamní občanské válce. Později se dle svého tvrzení zúčastnil misí například do bývalé britské kolonie Rhodésie, do Jižní Afriky či do někdejší Německé demokratické republiky. „Tehdy bylo celkem běžné, že dobrovolníci pro svou vlast dělali některé věci, nevnímali jsme to jako něco divného,“ uvedl Forsyth, jenž za tuto práci prý nedostával peníze.
