Zprávy z bojiště: Ruské ztráty byly rekordní. Kyjev v mrazech kope další linii

Ruskem spuštěná válka proti Ukrajině pokračuje v kulisách pokračujících mrazů, které komplikují jak akce na frontě, tak život civilistů především právě v napadené zemi.

Rusko využilo nejchladnější zimy od začátku invaze k zesílení útoků na ukrajinskou energetiku. Kyjevský energetický systém se stále vzpamatovává z rozsáhlých ruských útoků z 9. a 20. ledna.

Pokusy o opravu poškozených zařízení v hlavním městě komplikuje realita války. Jak poznamenal ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, zatímco opravářské čety večer pracovaly na obnovení dodávek elektřiny postiženým rodinám, Kyjev zažil 2 000 leteckých poplachů.

Ačkoli se během útoku 20. ledna nepodařilo Rusům odpojit rozvodny ukrajinských jaderných elektráren, útok měl i tak vážné dopady, a to především na obyvatele Kyjeva. Útok zanechal 5 635 budov bez vytápění – téměř 50 % bytového fondu města.

Předpověď počasí přitom předpokládá, že po krátkém oteplení budou mrazy na začátku února pokračovat, a tak utrpení civilního obyvatelstva nejspíše bude pokračovat. Kumulované škody se během zimy nepochybně nepodaří opravit.

Bojeschopnost ukrajinské armády degradace energetiky a teplárenství pochopitelně nijak vážně neohrozí, protože důležité provozy i její řízení jsou budovány tak, aby nebyly závislé na dodávkách elektřiny či tepla z veřejných sítí.

Mrazy nezastavily ani přímé střety na frontě. Přispěly sice k tomu, že pohyby frontové linie jsou snad ještě menší než obvykle, dynamika opotřebovávací války pokračuje. Podmínky ovšem příliš nepřejí ruské taktice.

Data z přelomu roku ukazují, že ruská armáda ve snaze o územní zisky v prosinci obětovala rekordní množství vojáků, což se následně projevilo v nutné lednové změně taktiky.

Analýza vizuálně potvrzených ztrát, kterou dlouhodobě zpracovává analytik Andrew Perpetua, ukazuje, že prosinec 2025 byl pro ruské invazní síly statisticky nejhorším měsícem celé války. Jeho tým jen během tohoto měsíce na základě videí z dronů a bojiště identifikoval 5 724 zabitých ruských vojáků. To představuje průměr téměř 185 denně, což výrazně převyšuje celoroční průměr, který se pohyboval okolo 134 potvrzených úmrtí denně.

Je třeba zdůraznit, že jde pouze o přímé vizuálně potvrzené ztráty zachycené přímo na kameru ze zveřejněných záběrů, reálná čísla jsou nepochybně vyšší.

Tento trend potvrzují i data analytické skupiny SBS Group, podle nichž byl počet eliminovaných vojáků v prosinci nejvyšší od června 2025. Data korelují i se zvýšeným výskytem nekrologů v ruských regionálních médiích.

Vysoká míra opotřebení ruských jednotek na konci roku vedla v lednu k určitému zpomalení tempa pěchotních útoků.

Velitel ukrajinské jednotky dronů „Madyarovi ptáci“ Robert Brovdi, známý pod volacím znakem Maďar, ve své svodce z poloviny ledna upozornil, že počet drony zabitých ruských vojáků klesl oproti prosinci přibližně o třetinu. Podle jeho hodnocení to není dáno sníženou efektivitou ukrajinských obránců, ale změnou chování protivníka.

Ruské velení po prosincových ztrátách nasazuje pěchotu opatrněji a méně riskuje čelní útoky. Zároveň však Brovdi upozorňuje, že intenzita útoků na techniku a logistiku v zázemí neklesá.

Současné relativní zpomalení ruského postupu má nejspíše důvody organizační (ruské velení střídá jednotky za čerstvé), ale také prozaickou meteorologickou příčinu.

Zima sice umožňuje pohyb těžké techniky po zmrzlé půdě, ale pro pěchotu, na kterou ruská taktika spoléhá především, vytváří smrtící prostředí. Bez listí na stromech a keřích se skryté přesuny a infiltrace malých skupin, které byly klíčem k ruským úspěchům v předchozích měsících, stávají výrazně obtížnějšími. Na bílém sněhu je každý pohyb okamžitě detekován průzkumnými drony.

Vojenský analytik Rob Lee v této souvislosti varuje před falešným optimismem. Ačkoliv se civilistům v zázemí po zimě uleví, na frontě lze s příchodem jara a vegetace očekávat opětovné zrychlení ruských operací, podobně jako se to stalo v minulém roce. Infiltrační taktika, která je v zimě obtížně proveditelná, bude opět efektivnější. Rusko navíc i přes vysoké ztráty nadále zvládá plnit své náborové cíle a doplňovat stavy.

Ukrajinské velení si je rizika jarní ofenzivy vědomo. Reakcí na materiální převahu Ruska a vlastní personální krizi je definitivní odklon od snah o rozsáhlé útočné operace a přechod na strategickou obranu.

Prioritou, kterou stanovil i nový ministr obrany Mychajlo Fedorov, je maximalizace ruských ztrát při minimalizaci vlastních. Prostředkem k tomu má být nová, masivně budovaná síť opevnění.

Výstavba nových obranných linií probíhá s vysokou intenzitou navzdory extrémním klimatickým podmínkám. Francouzský analytik Clément Molin, který dlouhodobě mapuje fortifikační práce pomocí satelitních snímků, upozorňuje, že ukrajinské ženijní jednotky pokračují v hloubení zákopů a budování překážek i při teplotách klesajících k –20 °C.

Změnil se přitom samotný koncept obrany. Zatímco v letech 2014 až 2023 se spoléhalo na klasické lineární zákopové systémy, současná strategie je založena na hloubkově provázaných obranných uzlech.

Podle dostupných analýz již nejsou klíčové obranné body izolovány, ale jsou zasazeny do širší sítě opevnění. V praxi to znamená vytváření „uzavřených obdélníků“ či sektorů o velikosti pěti až deseti kilometrů, které jsou obehnány pásy ostnatého drátu a minových polí.

Cílem těchto překážek není útočníka na místě absolutně zastavit – to v moderní válce plné dělostřelectva a klouzavých bomb prakticky nelze –, ale zpomalit jeho postup a „nasměrovat“ jeho pohyb do předem připravených prostorů, kam se může soustředit palba děl, dronů a dalších zbraní.

V těchto zónách je pak protivník vystaven soustředěné palbě, aniž by se ukrajinská pěchota musela vystavovat přímému kontaktu v první linii. Tento systém dává obráncům operační hloubku a snižuje riziko, že prolomení jedné linie povede ke zhroucení celé fronty.

Při pohledu na satelitní snímky je zřejmé, že se nejedná o lokální iniciativu, ale o systematickou snahu po celé délce fronty. V Donbasu vznikají nové linie západně od Kramatorsku a Pokrovsku, přičemž každá z těchto linií je protnuta paralelními překážkami.

Dochází také k propojování obranných systémů na východě s těmi na jihu v Záporožské oblasti. U Pavlohradu se připravuje již třetí obranná linie a nová opevnění vznikají i na severu u Černihivu, kde se zatím nebojuje.

Tato aktivita potvrzuje, že Kyjev pro rok 2026 nepočítá s rychlým ukončením války ani s masivním osvobozováním území, ale připravuje se na dlouhodobou a vyčerpávající obranu. Úspěch této strategie bude záviset na tom, zda se podaří tyto linie dokončit a personálně obsadit dříve, než jarní počasí umožní ruské armádě opět zvýšit tlak.

Na závěr se alespoň krátce podívejme na konkrétní vývoj na klíčových místech fronty v uplynulém týdnu. Společným jmenovatelem většiny problémů ukrajinské obrany v současné době snad ještě častěji, než převaha v pěchotě, je spíše neschopnost udržet bezpečné zásobovací trasy pod neustálým dohledem ruských dronů.

Na severním úseku fronty se situace příliš nezměnila. V Kupjansku ruské síly nadále drží izolované pozice v centru města, kam jim zásoby dopravují drony, ale o čelní útoky se nepokoušejí. Podobná situace panuje u Lymanu, kde je však ruská snaha o odříznutí města pokročilejší a obráncům hrozí přerušení zásobování dříve, než začne boj o samotnou zástavbu.

Mnohem dynamičtější je situace v Doněcké oblasti, konkrétně jihozápadně od Kosťantynivky. Ruské jednotky, pravděpodobně 103. motostřelecký pluk, zde využívají mezer v obraně a útočí v prostoru vesnic Illinivka a Berestok.

Podle polského analytika vystupujícího pod přezdívkou Thorkill se ruské průzkumné skupiny snaží infiltrovat ukrajinský týl a proniknout k silnici H-20. Ta představuje hlavní logistickou tepnu pro celou oblast a její ohrožení by pro obránce města znamenalo vážný problém.

U Pokrovsku došlo na ruské straně k zajímavé personální změně. Podle dostupných informací byl odvolán generálporučík Suchrab Achmedov, jehož agresivní styl velení vedl k neúměrně vysokým ztrátám při útocích mechanizovaných kolon.

Ani změna velení však ruský tlak nezastavila. Ukrajinská obrana na linii Svitle–Rodynske–Nykanorivka sice drží, ale pod náporem přesily postupně, byť pomalu, ustupuje. Ruský postup se daří zpomalovat, nikoliv však zcela zastavit.

Nepříliš dobré zprávy přicházejí z jihu, od Huljajpole. Zde se ukazuje, jak devastující může být kombinace vyčerpaných jednotek a ztráty kontroly nad přístupovými cestami.

Zásobování jednotek 108. brigády teritoriální obrany se fakticky zhroutilo poté, co ruské FPV drony ovládly poslední přístupové cesty. Vojáci hlásí kritický nedostatek munice i potravin – v některých případech jsou odkázáni na zmrzlé brambory – a nemožnost evakuace raněných. To již vedlo k případům opuštění pozic.

Deník Financial Times v této souvislosti upozorňuje na systémový problém ukrajinské armády. Zatímco do Kupjansku byly převeleny elitní a dobře vybavené jednotky, které situaci stabilizovaly, Huljajpole brání podstavové a hůře vycvičené brigády teritoriální obrany

Strategie „hašení požárů“ pomocí několika málo elitních svazků naráží na své limity – když se elitní síly soustředí na jednom úseku, fronta začne praskat jinde, kde chybí zkušení vojáci.