Hlavní obsah

Zamrazilová živě: Co reálně znamená zvýšení důchodů o 300 korun

Foto: Adam Maršál, Seznam Zprávy

Respektovaná ekonomka Eva Zamrazilová před rozhovorem pro Seznam Zprávy.

Reklama

30. 7. 13:09
aktualizováno • 30. 7. 14:27
Článek

Sněmovna schválila důchodovou novelu, která na základě vládního návrhu počítá s navýšením starobních penzí o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Jde o nutnost, nebo jen o další volební vábničku pro seniory?

Prošel i další návrh z dílny ČSSD: příspěvek 500 korun za každé vychované dítě od roku 2023. Dodatečné rozpočtové výdaje odhadli autoři návrhů na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025. Tedy téměř 57 miliard korun v příštích třech letech.

Mohou tři stokoruny skutečně něco vyřešit? A co může do budoucna znamenat, že Česko stále čeká na zásadní reformu penzí? Vláda s ní za celé funkční období nepřišla, byť ve Sněmovně měla sílu systémovou změnu prohlašovat. Není nášup jen další volební vábničkou na důchodce, kteří představují velkou a spořádanou volební skupinu? A kdo to zaplatí? Nejen na to odpovídala v podcastu Ptám se já předsedkyně Národní rozpočtové rady, ekonomka Eva Zamrazilová.

Respektovaná ekonomka se nijak netajila s tím, že s podobnými návrhy nesouhlasí. Protože jsou plošné, podle ní neúčinné a znamenají pro státní finance zátěž desítek miliard korun.

„Je to už pátý nebo šestý rok po sobě, kdy je prolomeno zákonné valorizační schéma. To od roku 2018 zohledňuje takzvanou důchodcovskou inflaci – náklady domácností starobních důchodců, které mají trochu jinou strukturu než běžná domácnost. A k tomu se přičítá polovina růstu reálné mzdy. Byla dohoda napříč politickým spektrem a všemi zaměstnavatelskými svazy, odbory a tak dále, že toto valorizační schéma udrží kupní sílu důchodců. Teď je toto schéma prolamováno do rozpočtu. Tím pádem přicházejí výdaje v desítkách miliard korun, které se nabalují. Můžeme odhadnout, že to, co se několik let děje, nedodržení valorizačního schématu, se už promítá do velkých desítek miliard korun. A zřejmě to půjde dál,“ uvedla Zamrazilová.

Podle Zamrazilové je nezbytné znovu otevřít debatu o celém schématu, aby podobné návrhy už nepřicházely.

Odmítá přitom argumenty ministryně financí Aleny Schillerové, která tvrdí, že důchody je nezbytné zvednout, protože valorizace vychází v důsledku pandemie nejníže za posledních pět let. Jinými slovy: Že 300 korun je nutný výdaj, aby se nesnížila životní úroveň seniorů.

„Proto mluvím o důchodcovské inflaci. Statistický úřad by měl říci, jestli je měřena špatně. Poslouchala jsem argumenty. A ty, co se uvádějí, nejsou poctivé,“ namítla šéfka Národní rozpočtové rady. „Hovoří se třeba o zdražujících potravinách. Ale poslední, červnová čísla o inflaci ukazují, že potraviny zlevnily oproti minulému roku o celé jedno procento. Takže argument dražších potravin tady není.“

Pokud vím, senioři jsou na dávky v hmotné nouzi testováni stejně jako ostatní občané každé tři měsíce. To považuji za naprostý nesmysl. Senior si asi dosti těžko – kromě toho, že by vyhrál ve sportce – zásadně zlepší finanční situaci. Testování by stačilo jednou za dva roky a pomoc by měla být adresná.
Eva Zamrazilová, ekonomka

Zamrazilová uznává, že jdou nahoru ceny nájmů, bydlení. „Ale to by se nemělo řešit v rámci plošného přidání. Mně na tom vadí ta plošnost – 300 korun. Protože seniorovi, který bydlí v drahém nájemním bytě, 300 korun nepomůže. Pro seniory by mělo být speciální schéma pomoci v hmotné nouzi, konkrétně především s bydlením. Pokud vím, senioři jsou na dávky v hmotné nouzi testováni stejně jako ostatní občané každé tři měsíce. To považuji za naprostý nesmysl. Senior si asi dosti těžko – kromě toho, že by vyhrál ve sportce – zásadně zlepší finanční situaci. Testování by stačilo jednou za dva roky a pomoc by měla být adresná. Tak, aby pomohla lidem v těžkých problémech, kterým 300 korun situaci nevyřeší.“

Na dávky v hmotné nouzi se nyní podle Zamrazilové dává mezi pěti až šesti miliardami korun. „I kdyby se tato dávka zdvojnásobila, což by pomohlo vyřešit situaci mnoha seniorů, tak by to bylo mnohem levnější a efektivnější, než navyšovat plošně.“ Důchodcům, kteří mají důchod na úrovni průměru (15 351 Kč), tři sta korun podle ní nepomůže, nijak zvlášť to nepocítí.

Zamrazilová se pozastavila i nad tím, kdo přišel s tím, že se seniorům má přidat zrovna 300 korun. „Já vůbec netuším, kdo to vypočítal. Proč konkrétně 300 korun. Pak přijde nový návrh, který by chtěl 400 korun, někdo řekne 500… Je to naprosto náhodný proces. Žijeme v právním státě a pravidla by dodržována být měla. Včetně valorizace. Je to zákon.“

Jaký dopad mají v dlouhodobém horizontu podobné kroky na státní rozpočet. A proč je podle Zamrazilové už teď možné stanovit datum, ke kterému budeme mít nejvyšší deficit z celé Evropské unie? Kudy z toho ven a proč projídáme budoucnost. Zjistíte v rozhovoru s Evou Zamrazilovou, šéfkou Národní rozpočtové rady v úvodním videu.

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu:

Ptám se já: S předsedkyní Národní rozpočtové rady, ekonomkou Evou Zamrazilovou. (Video: Seznam Zprávy)

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové, Veroniky Sedláčkové a Kristiny Cirokové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované