Hlavní obsah

Zavírá se nejsnadnější cesta do Evropy. Kypr končí se zlatými pasy

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

Reklama

20. 10. 5:59

Kypr po letech pozastaví svůj kontroverzní program „zlatých víz“. Mohl je získat kdokoliv, kdo zaplatil alespoň 2,5 milionu dolarů, tedy zhruba 55 milionů korun.

Článek

Kyperská vláda ke zrušení víz s počátkem letošního listopadu přistoupila poté, co arabská televizní stanice Al-Džazíra odvysílala informace, které dokazují, že země prodávala občanství „politicky exponovaným osobám“. Zlatá víza byla přitom už roky kritizována jako korupční praktika a způsob, jak zločincům poskytnout azyl.

Informace zveřejněné Al-Džazírou ukázala, že v posledních třech letech zlatý pas a s ním i kyperské občanství získalo hned několik politických představitelů různých zemí, včetně například bratra libanonského premiéra nebo několika členů představenstev státních firem.

2,5 milionu a čistý trestní rejstřík

Zlaté vízum může získat prakticky kdokoliv, kdo zaplatí alespoň 2,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu přibližně 55 milionů korun. Podle zveřejněných informací jdou tyto peníze nejčastěji do investic s nemovitostmi. Další podmínkou pro kyperské občanství je čistý trestní rejstřík. Na dokazování beztrestnosti žadatelů je ale trošku bizarní skutečnost, že dokumenty dodávají samotné osoby. Kyperské úřady sice tvrdí, že provádějí vlastní prověrky, z dokumentů získaných arabskou televizí to však nevyplývá.

Už loni v květnu přitom kyperské vláda v reakci na kritiku zavedla přísnější pravidla – vízum neměl získat nikdo, kdo byl aktuálně součástí policejního vyšetřování, stíhání nebo byl dokonce odsouzen. Navzdory tomu byl podle Al-Džazíry i rok 2019 v rámci vízové politiky na Kypru divoký a vláda se potýkala s několika skandály. Kyperští poslanci nakonec v červenci 2020 schválili zákon, který dává institucím pravomoc občanství také odebírat.

Parlamentem však neprošla snaha o zveřejnění jmen držitelů zlatých pasů. Kyperské úřady údajně všechna udělená občanství zpětně prověřují.

Vstupní brána pro Rusy a Číňany

Přiznávání kyperského občanství se obávají představitelé všech evropských zemí. Důvod nepřekvapí. Ve chvíli, kdy cizinec dostane zlatý pas, může se bez větších omezení pohybovat po všech evropských státech, ale zároveň může v členských státech EU bez problémů pracovat a vlastnit bankovní účty. Evropská unie proto program pro zahraniční investory kritizuje od jeho spuštění v roce 2013.

Kypr tyto služby poskytoval nejen osobám navázaným na politiku – a tedy možným korupčníkům, ale i usvědčeným zločincům a uprchlíkům před zákonem. Pro policejní složky ze států Evropské unie je totiž ostrov mnohdy nedosažitelnou zemí.

Nejvíce žádostí o kyperská zlatá víza podle Al-Džazíry pochází z Ruska, Číny a z Ukrajiny. Podle arabského média sídlícího v Kataru bylo v seznamu více než tisíc „bohatých Rusů“. Mnoho z nich patřilo mezi „politicky exponované osoby“. Tedy ti, kteří pracují s vládami jednotlivých států nebo mají potenciální přístup k veřejným penězům.

Pět miliardářů, kteří v posledních dvou letech o vízum na Kypru žádali

Jang Chuej-jen, kypersko-čínská miliardářka a developerka, odhadovaný majetek v hodnotě 29 miliard USD

Oleg Tinkov, ruský podnikatel a zakladatel banky Tinkoff, odhadovaný majetek v hodnotě 2,7 miliardy USD

Vadim Moshkovich, ruský podnikatel v zemědělství a v rozvoji nemovitostí, odhadovaný majetek v hodnotě 2,1 miliardy USD

Čang Kche-čchiang, akcionář čínské společnosti Poly Real Estate Group, odhadovaný majetek v hodnotě 1,6 miliardy USD

Taha Mikati, libanonský miliardář, obchodník, odhadovaný majetek v hodnotě 2,3 miliardy USD

Zdroj: Forbes.com

Bude dost peněz na důchody?

Konec obchodování s občanstvím podle amerického Forbesu zasáhne ekonomiku Kypru na nejcitlivějším místě. Program hradí z velké části důchody tamním obyvatelům. Jde přibližně o 1,7 miliardy dolarů za rok, což podle zprávy organizace Transparency International z roku 2018 představuje 7,5 procent tamního HDP.

Až do minulého týdne proto země v době globální pandemie a možné nastupující recese pochopitelně váhala s odbouráním tolik potřebného příjmu. Vzhledem k nedávno zveřejněným informacím, které pro něj byly značně kompromitující, ale neměl Kypr jinou možnost.

Rozhodnutí sklidilo na mezinárodním poli kladný ohlas. Evropská komisařka pro spravedlnost Didier Reyndersová se například o rozhodnutí pochvalně zmínila na svém twitterovém účtu. Vyjádřila se i česká politička Věra Jourová, která zastává funkci místopředsedkyně Evropské komise. „Pas EU není na prodej a nikdy nelze podceňovat boj proti trestné činnosti jakéhokoli druhu,“ uvedla na Twitteru.

Velký byznys

Ministerstvo financí Kyperské republiky již dříve tvrdilo, že zlaté pasy dostali „skuteční investoři, kteří si v zemi vybudují obchodní základnu a získají tam zároveň trvalé bydliště“. Podle zprávy britského Guardianu vygeneroval tento program pro Kypr od založení – tedy od roku 2013 – přes osm miliard dolarů.

Zlaté pasy zůstávají pro firmy orientované na přistěhovalecké investice zajímavým byznysem. Luke Hexter, generální ředitel Knightsbridge Capital Partners, v červenci 2019 pro Forbes řekl, že jejich program European Passport vedl k 70% meziročnímu růstu firmy. „Pokud máte několik miliard, mnoho z těchto klientů bude mít občanství v jedné zemi, pasy v jiné a pobyt někde jinde jako způsob, jak zmírnit riziko,“ řekl Hexter.

Poté, co Kypr v listopadu ukončí svůj program, budou existovat pouze dvě země, které stále nabízejí obdobně nízkou cenu za občanství prostřednictvím investičních programů: Malta a Bulharsko. Odborníci z oboru investorských víz očekávají, že země budou v dalších měsících vystaveny rostoucímu tlaku, aby program „zlatých pasů“ úplně vyřadily.

Zlaté vízum v Česku? Stojí příliš

Program investorských víz byl v červenci 2017 spuštěn i v Česku. S příliš velkým zájmem se ale zatím nesetkal. Podle serveru investigace.cz byly od té doby podány pouze dvě žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem investování. „Žádosti byly podané občanem Ukrajiny a občanem USA,“ sdělil serveru odbor Ministerstva vnitra v loňském lednu.

Žádosti o investorská víza mohou cizinci podat nejen na Ministerstvu vnitra, ale i na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. Prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí bylo schváleno dosud jediné investorské vízum.

Podmínky pro získání investorské vstupenky do Česka je podle vládního nařízení třeba v zemi investovat alespoň 75 milionů korun a dále vytvořit minimálně 20 pracovních míst. Vzhledem k vysoké investici Česko na jednu stranu přichází o významné investice, na druhou stranu ale výše vstupní částky snižuje rizika, že by dlouhodobého pobytu za účelem investování mohli zneužít zločinci nebo zkorumpovaní úředníci a politici.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené