Hlavní obsah

Zažívají 200 dní trvající lockdown. Nejvíce trpí psychika

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

23. 10. 2020 6:30

Zatímco se Češi zatím neshodli, zda v lockdownu jsou či nikoli, asi 13 milionů Argentinců v něm žije už 200 dní. Vláda bude muset řešit nejen zdevastovanou ekonomiku. Nejvážnější dopady má izolace na psychické zdraví místních.

Článek

Lockdown je pro hlavní město Argentiny stoprocentní realitou už 200 dní. 200 dní omezování života jednotlivců i celých podniků, finančních i soukromých katastrof – a přesto se Argentina v pondělí stala pátou zemí, která překročila milník milionu nakažených. Světlo na konci tunelu v podobě ukončení platných nařízení místní nevidí. Naopak. Obyvatelům pobřežního města se pod rukama sypou nejen vlastní životy a plány, ale také psychické zdraví jejich dětí.

Desetidenní lockdown vyhlásila argentinská vláda 20. března. Jeho ukončení ale začala odkládat, nejdřív o týdny, nakonec o měsíce. V červnu z něj byla osvobozená část země. Pro obyvatele Buenos Aires a jeho metropolitní oblast, která je domovem přibližně 40 procent Argentinců, se z původních 10 dnů stalo celých sedm měsíců.

Foto: Profimedia.cz

12. října. Argentinci protestují proti vládě a žádají ukončení lockdownu.

Ekonomické důsledky takového nekonečného života „pod zámkem“ jsou nedozírné. Jedni z nejhůře zasažených jsou malí podnikatelé. „Když přišla karanténa, musel jsem úplně ukončit podnikání. Nastalo období, kdy jsem dlužil sedm měsíců nájemného, šest měsíců elektřiny, šest měsíců plynu a poplatky za odborovou a účetní podporu,“ říká Daniel Aponte pro The Telegraph, jehož bar ve čtvrti Lanús je nyní částečně otevřený aspoň pro venkovní posezení. „Je to zoufalá situace, protože jsme velmi zadluženi, budeme muset ještě hodně pracovat a ještě déle čekat, abychom se vzpamatovali. Jenže my vůbec netušíme, co se bude dít dál. Co se týče mého psychického stavu, ta neskutečná nejistota na mě má obrovský vliv,“ říká pan Aponte. Není zdaleka jediný, kdo to takto cítí.

Před lockdownem v zemi fungovalo více než 600 tisíc malých podniků. Do července jich podle Argentinské obchodní komory skončilo více než 42 tisíc. Více než 20 procent Argentinců pracuje načerno. Ačkoli mají společnosti oficiálně zakázáno propouštění zaměstnanců kvůli covidu-19, podniky kolabují a zanechávají za sebou stovky tisíc lidí bez práce.

Společenská deprese

Podle studie psychologické observatoře univerzity v Buenos Aires se deprese napříč argentinskou populací zvýšila pětinásobně. Problémy se spánkem mají tři ze čtyř lidí. Každý druhý musel kvůli špatnému stavu ponechat běžných denních aktivit. „Prodlužování izolace vede k chronickému stresu, který souvisí s úzkostnými poruchami, depresemi a závislostmi,“ říká Dr. Patricio Cristóbal Rey, vedoucí oddělení výuky a výzkumu na oddělení duševního zdraví na univerzitě. „Z toho pak plynou problémy se spánkem a různá fyzická onemocnění,“ dodává.

Situaci nepomáhá ani ponurá ironie, že přestože je Argentina jednou ze zemí s nejvyšším počtem psychologů na světě, přístup k jejich pomoci má jen málokdo. „Existuje tady jistá propast mezi těmi, kdo si psychologickou pomoc mohou dovolit a kdo ne. Někteří ji potřebují a dostanou ji, a pak je tu obrovská skupina lidí, která k psychologům přístup nemá,“ říká Martin Agrest, klinický psycholog a koordinátor výzkumu společnosti Proyecto Suma, občanská organizace vytvořená za účelem poskytování pomoci v oblasti duševního zdraví. „V zemích s vysokými příjmy je to obvykle asi 50 procent lidí, kteří k pomoci nemají přístup, v Argentině je to téměř 70 procent,“ dodává.

Důsledky pro ty, kteří zůstávají zavření doma tak dlouho, mohou být vážné. „Kvůli celé této situaci se u mě objevila srdeční arytmie,“ říká teprve dvacetiletá Candela Robledo, která žije v centru hlavního města. „Mám také potíže se spánkem, které zase způsobují mé problémy s dýcháním.“ Zatímco přísná pravidla karantény v září trochu povolila, socializace je stále omezena na venkovní veřejné prostory a provoz podniků je časově omezen. Podle místních mají taková pravidla otupující efekt.

Ztráta motivace

„Žít více než 200 dní bez příjemných podnětů, jako jsou společenská setkání, výlety nebo cestování, všechno tohle ovlivňuje moji motivaci cokoli dělat. Navíc ještě vědomí, jaká ekonomická budoucnost mě čeká…,“ říká Azul Weimann, který třetím rokem studuje výživové poradenství. Kromě problémů se spánkem se u něj paradoxně rozjela také porucha příjmu potravy. „Ztratil jsem chuť k jídlu, jím jen jednou denně, ne proto, že nemám dost jídla, ale proto, že jíst nemůžu.“

Obzvláště velkým utrpením je karanténa pro ty, kteří měli zdravotní a psychické problémy už v minulosti.

„Byla jsem dost zoufalá, měla jsem několik záchvatů úzkosti a rozhodit mě dokázalo úplně cokoli. Terapii jsem zahájila před několika měsíci, podstoupit léčbu jsem se dlouho zdráhala,“ říká Julieta, která devět hodin denně tráví u počítače na home office. Její stav se zhoršil natolik, že začala mít potíže vstát z postele a najíst se. „Časem to bylo ještě horší. Úzkostné záchvaty se změnily v záchvaty paniky z myšlenek, že mi bude zle a mohla bych dostat záchvaty paniky,“ popisuje myšlenkovou smyčku.

Strach o blízké

Trpí také ti nejmladší. V širší metropolitní oblasti Buenos Aires mohou lidé mladší 15 let chodit nakupovat pouze se svými rodiči. V samotném městě, které je řízeno samostatně, jsou omezení jiná. Rodiče tam doprovázejí na nákupy děti dvakrát týdně, na omezenou dobu a přes víkendy. Kontakt mezi učiteli a spolužáky se po víc než půl roce vytrácí. „Mému synovi bylo právě 15 let. Býval dobrým studentem a kontakt se svými spolužáky se snaží udržovat. To nadšení už ale nemá,“ vysvětluje Gabriela Vianco. „Má strach, že já nebo jeho otec někam odejdeme. Minulý týden jsme začali chodit do práce na pár hodin denně a on mi poslal zprávu, že mu chybíme a doma to bez nás není ono. Rozhodli jsme se, že ho nebudeme nechávat samotného a v práci se s manželem střídáme po dni. Ani to se synovi nelíbí, má strach, že onemocníme.“

Argentinskou vládu tak čeká nelehký úkol. Nejen znovu nastartovat rozpadající se ekonomiku, ale také řešit psychické zdraví svého národa.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované