Podpis smluv online a konec focení dokladů. Banky sjednotí ověření totožnosti

Banky urovnaly spory ohledně digitální identity, díky tomu se sjednotí ověřování identity při komunikaci klientů bank s firmami. Air Bank, Equa bank, Fio banka, mBank, Moneta Money Bank, Raiffeisenbank a UniCredit Bank se rozhodly, že budou spolupracovat na sjednocení standardu bankovní identity se společností Bankovní identita, a.s., jejímiž dosavadními akcionáři jsou Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Práce na konkurenčním projektu menších bank s názvem Aliance pro bankovní identitu tak končí.

Šéf Monety Tomáš Spurný v lednovém rozhovoru pro SZ Byznys konkretizoval požadavky, které měly menší banky na Bankovní identitu: „Požadujeme, aby minimálně 40 procent akcií té nově vzniklé společnosti bylo nabídnuto bankám, které nebyly u jejího zakládání. Dále chceme, aby správní rada nebo dozorčí rada té společnosti měla namísto tří členů pět. Aby malé banky měly proporcionální reprezentaci ve vztahu k počtu členů v dozorčí radě. Minimálně dva členové rady by tedy měli být navrhováni menšími a středními bankami. Dále bychom chtěli dosáhnout toho, že zásadní rozhodnutí, která se budou činit, ať už je to v managementu, investicích, směru té společnosti, musí být učiněna 75% většinou.“

Mluvčí Monety Zuzana Filipová ve čtvrtek potvrdila, že na ně Bankovní identita kývla. „Jsme velmi rádi, že naše požadavky byly vyslyšeny,“ uvedla.

Díky dohodě, kterou musí banky ještě podepsat, si nebudou muset firmy, které budou chtít své zákazníky bankovní identitou ztotožnit, vybírat, které řešení využijí, případně přistupovat k oběma. „Služba bude v průběhu letošního roku dostupná až pro 5,5 milionu lidí, kteří mohou odkudkoliv bezpečně a bezplatně přistupovat k on-line službám,“ uvedla mluvčí Bankovní identity Jana Zajíčková.

Letošek je pro banky přelomový. Lidé totiž mohou díky tzv. bankovní identitě komunikovat s úřady a soukromými společnostmi na dálku. V poskytování digitální totožnosti svým klientům jsou nejdál velké banky. Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka založily společnou firmu Bankovní identita a. s., přes kterou budou moct lidé digitálně přistupovat na do soukromých firem.

Menší banky v čele s Monetou, Air Bank a Fio bankou založily konkurenční Alianci pro bankovní identitu. Nelíbilo se jim, že zakládající banky Bankovní identity chtěly ve firmě držet 81procentní podíl a že měly mít víc hlasovacích práv. Velké banky pak ale svou nabídku upravily tak, aby se všechny členské banky cítily komfortně.

Celou dobu šlo jen o digitální identitu, kterou se lidé budou identifikovat u soukromých firem, například telefonních operátorů, dodavatelů energií, sázkových kanceláří apod.

U státního sektoru je to jinak. Aby mohli klienti konkrétní banky s online ověřenou totožností komunikovat s úřady, musí každá banka individuálně získat akreditaci ministerstva vnitra.

Proč by měl existovat jen jeden poskytovatel identity? Kvůli důvěře, bezpečnosti a pravděpodobnosti, že se novinka ujme, upozorňuje Margus Simson, člen představenstva Komerční banky odpovědný mimo jiné za digitalizaci.

„Ve většině zemí, kde je digitální identita velmi úspěšná, existuje jen jedno řešení. Můžete argumentovat, že konkurence je užitečná, ale v tomto případě jsou důležitější dvě věci: důvěra a bezpečnost,“ uvedl pro SZ Byznys Margus Simson.

„Pokud například budeme my dva mezi sebou chtít uzavřít nějakou smlouvu, ale každý budeme mít podpis zaručený jinou digitální identitou, nemusím mít jistotu, že vy jste vy. Přijde mi od vás e-mail s nějakým dokumentem, v životě jsem vás ale neviděl, neznám vás a poskytovateli vaší digitální identity nemusím věřit. Potřebuju mít stoprocentní jistotu, že vy jste ta osoba, o které si myslím, že jste, a že ten podpis je váš. Dnes je možné podvrhnout e-maily a spoustu dalších věcí, ale aby digitální ekonomika fungovala, celá společnost musí digitální identitě důvěřovat. A v tomto smyslu je mnohem snadnější věřit jednotnému řešení,“ pokračuje.

Simson pochází z Estonska, kde je jen málo věcí, které nejdou vyřídit na dálku díky digitálnímu ověření totožnosti.

„Digitální identitu by neměla používat polovina lidí, ale cílem je přesvědčit 90 až 95 procent lidí k jejímu aktivnímu využívání. A pokud existuje jen jedna, kterou používá stát, všechny banky i poskytovatelé služeb, je budování důvěry snazší. Z toho důvodu je i následná adopce technologie pravděpodobnější a vyšší. Když bude mít každá banka, soukromá firma nebo úřady jiný způsob identifikace, zákazník nebo občan to prostě vzdá a nebude chtít digitální identitu používat,“ míní bankéř.

Jedná se o digitální ověření totožnosti osoby jak před státem, tak v komerčním sektoru pomocí bezpečnostních metod, které nabízí její elektronické bankovnictví. Identifikace bankovní identitou je stejně bezpečná jako přihlášení do internetového bankovnictví.

Zatím pouze klienti České spořitelny a ČSOB plně, klienti Komerční banky v ověřovacím provozu.

Podobné projekty spočívající ve spolupráci bank a státu již mnoho let úspěšně usnadňují každodenní činnosti lidem v dalších zemích (Dánsko, Švédsko, Kanada, Indie, SAE a další).

Lidé budou moci využít BankID při komunikaci se soukromými firmami (např. dodavatelé plynu, elektřiny, telco apod.). Kromě toho umožní i elektronicky podepisovat dokumenty, automaticky předvyplňovat formuláře na webech nebo v aplikacích firem poskytujících e-služby. Pro občany to znamená bezplatnou, bezpečnou službu z pohodlí domova, která mu ušetří čas, nemusí si pamatovat hesla do portálu.

Pro občany je BankID zdarma. Pokud jej chce poskytovatel onlinových služeb nabídnout svým zákazníkům, tedy občanům, tato služba je placená.