Hlavní obsah

Zelené peníze. Investice dostanou štítek podle toho, jak ničí planetu

Foto: Shutterstock.com

budova ekologie

Reklama

10. 3. 9:03

Dosud musely fondy, banky a pojišťovny investory povinně informovat o míře rizika, které s sebou investice do konkrétního fondu nese. Teď přibude povinná informace o tom, nakolik je daná investice „zelená“.

Článek

Nezelená, světle zelená, tmavě zelená. Čím víc zelené barvy, tím udržitelněji jsou vaše peníze investovány.

Dnes vstoupilo v platnost evropské nařízení, podle kterého musí investiční a penzijní společnosti, banky, které radí s investicemi, i pojišťovny, které nabízejí investiční životní pojištění, označovat investiční nástroje, které nabízejí. Kategorie jsou tři (viz tabulka níže). Sleduje se ekologická, sociální a podniková udržitelnost a odpovědnost – používá se pro ni anglická zkratka ESG, tedy Environmental, Social, Governance.

Téma trvalé udržitelnosti získává stále větší význam, a to i v oblasti kapitálových investic. „Udržitelný rozvoj dalece přesahuje čistě ekologické pojetí, jako jsou snižování emisí CO2, produkovaného odpadu či spotřeby vody a energií. Zahrnuje rovněž sociální a ekonomické aspekty, jako je důraz na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, na jejich vzdělávání či existenci nezávislých kontrolních orgánů ve firmách a přísné antikorupční předpisy,“ popisuje Jaromír Sladkovský, ředitel Raiffeisen investiční společnosti.

„Uvědoměle vynakládané investice zároveň mohou podpořit firmy, které se snaží chovat zodpovědně vůči svému okolí, a přimět ty, které příliš udržitelně nejednají, aby začaly přemýšlet nad změnou svého chování,“ doplnil.

Co nové nařízení znamená v praxi? Dosud musely fondy a banky investory povinně informovat o míře rizika, které s sebou investice do konkrétního fondu nese. Teď k tomu ještě přibude informace o tom, nakolik je daná investice „zelená“.

„Tuto informaci musí fondy poskytnout jak velkým, institucionálním, investorům, tak i investorům drobným,“ vysvětluje Vincent Santamaria, odborník na finanční sektor a udržitelnost z poradenské společnosti PwC.

Správci investičních produktů musí též měřit a zveřejnit, jaký mají aktiva fondů dopad na životní prostředí. Mezi zelená aktiva se řadí například ekologické nemovitosti, obnovitelné zdroje energie nebo takzvané zelené dluhopisy.

„Do některé ze zelených tříd by patřila i investice do dluhopisů například cementárny, pokud se daný podnik za výnos z těchto dluhopisů zavazuje například udělat úpravy, které sníží emise oxidu uhličitého, nebo výrobu prokazatelným způsobem zekologizuje,“ dává příklad Santamaria.

Nařízení SFDR o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností investičních produktů

Světle zelené fondy dle čl. 8 nařízení

– musí mít environmentální nebo sociální vlastnosti, které správce je povinen sledovat,

– příklady: určitý podíl zelených investic v portfoliu nebo investice výhradně do firem s certifikací ESG.

Tmavě zelené fondy dle čl. 9 nařízení

– musí mít jasně definovaný udržitelný investiční záměr a správci těchto fondů musí zavést kontrolní mechanismy, které zajistí dosažení tohoto záměru, a pravidelně o něm reportovat investorům.

Základní (nezelené) fondy

– většina investičních nástrojů,

– nemají žádný environmentální efekt a nespadají ani do jedné ze dvou zelených kategorií.

Zdroj: PwC

Zároveň správci mají novou povinnost sledovat případná rizika týkající se udržitelnosti, která mohou finanční výkon investice ovlivnit. Očekává se, že světle a tmavě zelené fondy budou spíše vznikat nově. Největší a nejstarší investiční instrumenty se nejspíš budou muset smířit s nálepkou „základní“.

I když nařízení SFRD nyní vstupuje v platnost 10. března, nejsou na něj podle Santamarii fondy a banky zatím příliš připraveny a je otázkou, jak bude fungovat. Pro banky a spol. bude velkým skokem.

„Investiční společnosti doposud běžně nesledovaly rizika týkající se udržitelnosti svých produktů, často ani nebraly v potaz ukazatele udržitelnosti aktiv a firem, do kterých fondy investují. Bohužel je zároveň dostupnost ESG údajů ve středoevropských trzích ještě poměrně nízká a nejednotná a snahy investičních společností zavést v praxi povinnosti SFDR komplikuje,“ tvrdí Vincent Santamaria z PwC.

Šéfka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani říká, že investiční společnosti jsou připraveny v rámci možností, které přináší chybějící detaily regulace. Samotná regulace může podle ní přinést větší propagaci udržitelných investičních produktů.

„Na rozdíl od západní Evropy v České republice není tak velká poptávka investorů po udržitelných produktech, proto nejsou ani tolik propagovány. To by se právě mělo s novou regulací změnit,“ uvedla.

„Klienti si budou moci lépe vybrat správce penzijních úspor i podle toho, jakým způsobem jsou zhodnocovány z pohledu dopadů na životní prostředí, klimatické změny nebo na sociální a další oblasti tzv. ESG,“ uvedl za Asociaci penzijních společností jejich prezident Aleš Poklop.

Hlavní dopady nařízení budou podle Jany Brodani vidět koncem letošního roku. „Rizikem jsou samozřejmě náklady, jako vždy obzvlášť náklady na úpravu IT systémů,“ podotkla. Přizpůsobení IT, ale také právní poradenství a změny povinné dokumentace přijdou jednu společnost podle šéfky AKAT řádově na stovky tisíc korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované