Hlavní obsah

Zelený plán von der Leyenové: Emise na nule a stovky miliard pro Česko

Foto: Profimedia.cz

Ursula von der Leyenová na jednání o Zelené dohodě pro Evropu.

11. 12. 2019 16:35

Zelený plán pro Evropu má konkrétnější obrysy. Europoslancům ho ve středu odpoledne představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový balíček má podle ní drasticky snížit emise uhlíku. O tématu ve středu jednal i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj bude potřeba eurokomisi přesvědčit, že je jádro bezemisním zdrojem. Bez toho prý Česko uhlíkové neutrality nedosáhne.

Článek

„Chystáme 50 taktických kroků na cestě k lepší Evropě do roku 2050. Bude to velice dlouhá a ne úplně hladká cesta. Je na nás, abychom si stanovili tempo a abychom nikoho nenechali pozadu. Jsme připraveni uspět v zájmu Evropy,“ uvedla von der Leyenová na samotný úvod svého středečního projevu v europarlamentu.

Šéfka nové Evropské komise slíbila, že se veškeré podmínky stihnou vyjednat do klimatického summitu, který proběhne příští rok ve skotském Glasgow.

„Budeme uplatňovat přeshraniční uhlíkový mechanismus plně v souladu se Světovou obchodní organizací. Nejde jen o emise, ale i o inovace, kvalitní potraviny, mobilitu. Zelená dohoda pro Evropu je nová strategie pro růst, který neznamená spotřebu, ale růst, jenž spíš vrací, než bere,“ řekla.

Princip nové ekologické dohody vysvětlila na příkladu přeměny polských Katovic, které se změnily v město plné kongresových a koncertních sálů a restaurací.

Zelená dohoda tak má podle předsedkyně přinést lepší a zdravější města a čistější životní prostředí pro Evropany. „Ale bude to chtít čas, podporu a solidaritu. Nestane se to přes noc,“ zdůraznila hned několikrát.

2,5 bilionu i pro Česko

Od příštího roku by měl začít fungovat takzvaný mechanismus spravedlivé transformace. Pod ním si komise představuje spojení soukromých a veřejných peněz, které zajistí 100 miliard euro (v přepočtu 2,5 bilionu korun) jako odrazový můstek pro regiony, včetně České republiky.

„Občas slyšíme, že cena této transformace je příliš vysoká. Nezapomínejme na to, jak vysoká by cena byla, kdybychom neudělali nic. Narůstá každým rokem. Záplavy a sucho stojí občany miliardy, největší cenu platí zemědělci. A je to jen začátek. Nemusí to tak být nadále, ještě není pozdě,” zakončila von der Leyenová svou řeč za potlesku europoslanců.

Cíl ekologické dohody výrazně snížit emise oxidu uhličitého do roku 2050 bude pro některé regiony dosažitelný obtížněji. Země jako Maďarsko, Polsko, ale také Česká republika jsou výzvě dekarbonizace vystavené výrazněji, proto by měly mít možnost čerpat z bilionového fondu.

Babiš: Nemáme na to

O dosažení uhlíkové neutrality jednal ve středu i český premiér Andrej Babiš s šéfem ČEZ Danielem Benešem a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Podle premiéra budou náklady na uhlíkovou neutralitu Česka 675 miliard korun. Babiš chce, aby Unie takové náklady zohlednila v příštím rozpočtovém období.

„Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit s pomocí Evropské komise,“ uvedl Babiš.

„Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard korun. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období,“ dodal premiér.

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková tvrdí, že se Česko k závazku uhlíkové neutrality do roku 2050 přihlásit nemůže. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které mají stejně jako ČR problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství.

Česko, Polsko a některé další státy společně zablokovaly plán na uhlíkovou neutralitu EU už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.

Celosvětově panují obavy z neudržitelných klimatických změn a že vlády nedělají dostatek pro to, aby dosáhly cílů Pařížské dohody. Von der Leyenová chce udělat z Evropy „světově první klimaticky neutrální kontinent“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené