Hlavní obsah

Zemanovy požadavky na BIS? Kroužíme kolem velezrady, říká ústavní expert

Foto: tiskový mluvčí prezidenta

Prezident zadává úkoly zpravodajským službám s vědomím vlády, upozorňuje ústavní právník Jan Kysela.

Reklama

30. 11. 2020 22:06

„Máme-li pocit, že je tu komunikační linka mezi Hradem a Kremlem, a pokud si jedna část linky objedná přehled ruských agentů a předá to druhé lince – kdyby to tak bylo, jsme v podmínkách velezrady,“ míní ústavní expert Jan Kysela.

Článek

Prezident Miloš Zeman si podle Radiožurnálu vyžádal po řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi informace o aktivitách ruských agentů v Česku.

Ústavní právník a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela míní, že vláda Andreje Babiše a sněmovní Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS by měly šéfa civilní kontrarozvědky podpořit v tom, aby Hrad citlivé informace o ruských špionech nezískal.

Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy předestřel možná rizika, kdyby hlava státu disponovala informacemi, které BIS nepovažovala za žádoucí prezidentovi dosud sdělit.

Jak by teď mohl ředitel BIS Michal Koudelka postupovat?

Kdybych byl ředitelem BIS, pokusím se takovému dotazu vyhnout tím, že závěr pro prezidenta učiním bezobsažným. Nebo budu hledat dovolání. To můžeme hledat u vlády, respektive kontrolní komise ve Sněmovně. Dovolání by mohlo být založeno na argumentu, že tento typ informací neposkytujete ani kontrolnímu orgánu ve Sněmovně, který má přístup spíše až k vyhaslým a mrtvým kauzám.

Argumentoval bych i tím, že v minulosti se na mě sice prezidenti obraceli s dotazy, ale jejich povaha byla úplně jiná. Tento úkol výrazně vybočuje ze zavedené praxe, a je tedy otázkou, zda jde o úkol, který má na mysli zákon o zpravodajských službách.

Máme tu několik kauz a bezpečnostních nejasností kolem blízkých spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana. Měl by se i na toto ředitel Koudelka odvolávat u vlády a poslanců?

Ano, třetí věc, kterou bych udělal, by závisela na odvaze ředitele BIS, o které u pana ředitele BIS Michala Koudelky nepochybuji. A sice že okolí prezidenta republiky není věrohodné. Nasázel byste do toho případy bývalého šéfa vojenské kanceláře, který nedostal prověrku, stávajícího kancléře, který nedostal prověrku, i stávající kauzu prezidentova poradce Martina Nejedlého.

U prezidentova poradce Nejedlého se zmiňují kontakty do vysokých míst ruské politiky. Teď při poslední návštěvě jednal s jedním z hlavních poradců prezidenta Vladimira Putina. Jak rizikové by v tomto ohledu bylo svěřit Miloši Zemanovi informace ohledně ruských špionů?

Kdybyste se jako ředitel BIS odvolal na to, co je dle zákona vaším prvořadým úkolem, tedy chránit svrchovanost republiky a demokratický řád, pakl bych řekl: Jsem v zásadním dilematu, protože na základě informací, které mám, tu existuje díra, která má potenciál ohrozit bezpečnost České republiky. Říkám vám to jako vládě, které se zodpovídám, a sněmovní komisi, která mě kontroluje, řekněte mi, co s touto neúnosnou situací mám dělat.

Protože buď vyhovím prezidentovi a naruším vše, co jako ředitel BIS mám dělat, nebo to neudělám, a pak budu prezidentem označovaný jako neschopný člověk, který dle prezidenta porušuje zákon o zpravodajských službách.

Takže by vláda Andreje Babiše měla v této záležitosti prezidenta „zkrotit“?

To já bych asi udělal, ale nevím, co si vláda myslí, v jaké je hře. Prezident republiky zadává úkoly BIS s vědomím vlády. Byl takto zadán? Ví o tom vláda? Už mohl být prostor pro to, aby vláda dala najevo, že se jí takové dotazy nelíbí. Vláda v tom může něco dělat. Je-li BIS vládě odpovědná, na koho jiného by se měl ředitel služby obrátit?

V čem podle vás tkví hlavní nebezpečí poskytnutí prezidentovi informací, které požaduje?

Pokud máme pocit, že existuje komunikační linka mezi Hradem a Kremlem, a pokud si jedna část linky objedná přehled ruských špionů a předá to druhé lince, kdyby to tak bylo, jsme v podmínkách velezrady. Když se přemýšlí o tom, co se vlastně vejde do ústavního deliktu velezrady, uvážíte-li, že jde o jednání směřující proti svrchovanosti republiky a demokratickému řádu, tak jeden z těch méně pravděpodobných důvodů je, že se ukáže, že hlava státu je činným agentem pracujícím ve prospěch cizí moci.

To by bylo nesporně něčím, co by naplňovalo podmínku a obsah velezrady. Pokud byste byl v takto extrémních situacích, do určité míry to legitimizuje to, že se pokouší zabránit negativnímu důsledku.

Dle zákona tedy má premiér a vláda vědět o dotazech, kterými Miloš Zeman BIS zaúkoloval?

Přesně tak. Paragraf 8, odstavec 4, zákon o zpravodajských službách ČR. Zjistíte, že vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly. Pak je tu speciální věta pro hlavu státu, že prezident zadává úkoly zpravodajským službám s vědomím vlády. Vláda tomu nemůže zabránit, ale má vědět, co se děje nebo neděje, když jí je služba odpovědná. Ministři by měli vědět, co se děje, než že byste měli nějaký utajovaný materiál v trezoru sekretariátu předsedy vlády.

„Prezident republiky zadává úkoly BIS s vědomím vlády. Byl takto zadán? Ví o tom vláda? Už mohl být prostor pro to, aby vláda dala najevo, že se jí takové dotazy nelíbí. Vláda v tom může něco dělat,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Kysela.

Pokud BIS na dotazy prezidenta neodpoví, má Miloš Zeman šanci vymoci si informace prostřednictvím žaloby?

To se mi zdá, že nejsou vztahy, které by vůbec mohly být předmětem činnosti správních soudů. Ty poskytují ochranu subjektivním právům, a ne kompetencím orgánů. Jediné, co by prezident mohl dělat, je, že se obrátí na vládu s tím, že BIS porušuje zákon o zpravodajských službách.

Tím, že on jí zadal úkol, který nesplnila, nebo splnila jen halabala, a že je tu další doklad, proč by měl být ředitel BIS odvolán. Můžete o tom mluvit do televize, ale to je tak asi vše. Právní prostředek vynucení takového úkolu či povinnosti tu dle mého není.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované