Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Těžba v lomu Bílina společnosti Severočeské doly měla podle původních plánů skončit v roce 2035. Po dnešním jednání Ministerstva životního prostředí (MŽP) by mělo dolování uhlí skončit už v roce 2033. I když jde o rozdíl pouhých dvou let, podle ministra jde o významné zkrácení.
„Nahrává tomu i ekonomická situace uhelných elektráren,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Právě ČEZ měl povolení k hornické činnosti v Bílině do roku 2035. Proti tomuto termínu padlo pět odvolání většinou ekologických organizací, která však ještě nejsou pravomocná. Týkala se zejména délky těžby.
MŽP a ČEZ však došly ke kompromisu, který znamená zkrácení hornické činnosti o dva roky. „Je to dobrý kompromis, pod který se dokážeme podepsat,“ uvedl Beneš.
„Toto rozhodnutí je důležitým krokem k transformaci české energetiky a zároveň dokladem, že i komplikované situace je možné konstruktivně řešit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Podíl uhelných zdrojů nyní tvoří přibližně 40 procent tuzemského energetické mixu. Jeho podíl se však bude po roce 2030 snižovat. „Tento proces bude probíhat ruku v ruce s náběhem nízkoemisních alternativ – zejména obnovitelných zdrojů. Dekarbonizace teplárenství by měla být dokončena již do roku 2030. Skupina ČEZ je na ni připravena a aktivně ji naplňuje,“ říká Beneš.
Na těžbu v dole Bílina jsou navázány hlavně teplárny a elektrárna Ledvice. V době, kdy zde bude těžba končit, bude končit i celá uhelná energetika v České republice. „Bílina bude poslední důl, který bude v Česku fungovat,“ dodal Beneš.
ČEZ má plány hlavně na stavbu nových plynových a obnovitelných zdrojů, které by měly uhelné zdroje nahradit. „Je ale třeba zjednodušit povolovací řízení, zjednodušit to regulatorními opatřeními a kapacitními platbami,“ dodal šéf ČEZ. Na těchto krocích už vláda pracuje.
Rozhodnutí o těžbě vítají také ekologické organizace. „Co nás mrzí, je to, že jsme chtěli, aby těžba na Bílině vůbec nebyla prodloužena a skončila v roce 2030,“ uvedl zástupce hnutí Greenpeace Jaroslav Bican. „Ten rok je jen součástí Národního klimaticko-energetického plánu, ale ne legislativy. Kdyby byl, nemusíme to tak dlouho řešit,“ dodal.
Dřívější ukončení těžby je důležité také pro obyvatele v uhelných regionech. Podle Jana Rovenského z hnutí Kořeny Litvínov, které se zabývá záchranou obcí v okolí těžby, ještě dvě věci zůstávají nedořešené. „To jsou rekultivace a prach. To jsou věci, které doufám, že ještě dotáhneme,“ říká Rovenský.
O zkrácení doby těžby rozhoduje Český báňský úřad. Ten nyní musí přihlédnout k žádosti Severočeských dolů ohledně ukončení těžby v roce 2033.
