Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Máme ekonomickou zbraň a nebojíme se jí použít. Tento vzkaz vyslali členové americké delegace směrem k ruskému prezidentovi Putinovi, který nedorazil na mírové jednání s ukrajinským protějškem do Istanbulu. Nepřítomnost ruského prezidenta může mít pro agresora, který v únoru 2022 napadl sousední zemi, podle amerických politiků devastující ekonomické následky.
„Američani se začínají probouzet do reality. Snaha dotáhnout Rusy k mírovým jednáním zatím není úspěšná. Rusko na jednání přistoupilo, ale pouze formálně. To znamená způsobem, který nevyvolává dojem, že má Moskva zájem na rychlém a úspěšném výsledku. Tím pádem se stupňuje americký tlak. Návrh zákona ležící v Kongresu má sloužit jako kladivo, které by tomu mělo pomoct,“ říká pro SZ Byznys bývalý ministr zahraničí a europoslanec Alexandr Vondra z ODS.
Kladivo na Rusko spočívá v amerických sankcích vůči Rusku a také clu ve výši 500 procent na země dovážející ruské nerostné suroviny, jako je ropa či zemní plyn. Právě z prodeje ropy a plynu zemím, které se oficiálně nepřipojily k embargu na ruský export, má Moskva finance nutné k pokračování války.
„Cla na úrovni 500 procent jsou v zásadě obchodní embargo. S úrovní cel přes 100 procent je extrémně náročné na trh, který taková cla aplikuje, s importy prorazit. Při úrovni cla 500 procent je to pro drtivou většinu exportních odvětví nemožné. Země zasažené tímto clem by tak přišly o největší trh na světě – USA. Negativní dopady budou tím větší, čím vyšší je závislost ekonomiky na vývozu do Spojených států,“ říká pro SZ Byznys hlavní ekonom XTB, Pavel Peterka.
Návrh těchto opatření předložil senátor Lindsey Graham. Ekonomickou „zbraň“ vypracoval pro amerického prezidenta pro případ, že se šéfovi Bílého domu nepodaří dostat ruskou stranu k jednacímu stolu. To se nyní stalo v Turecku. Na Blízkém východě byla americká delegace, ukrajinský prezident i Donald Trump. Jeho ruský protějšek vyslal na místo zástupce Kremlu v nižší kategorii než protistrana.
„Putin by udělal obrovskou chybu, kdyby se snažil Trumpa obehrát, a tento návrh zákona je nástrojem ve výbavě amerického prezidenta. Až se bude domnívat, že jsme se dostali do slepé uličky, pak sledujte akci,“ okomentoval senátor zákon, který má podle svých slov podporu v obou komorách Kongresu. Právě kongresmani musí obvykle tarifní opatření schválit, ačkoliv samotný prezident v tomto ohledu disponuje řadou pravomocí, jak pro SZ Byznys uvedl právník kalifornské advokátní kanceláře Fellows Milo Poplar.
„Kongres má podle Ústavy hlavní pravomoc v oblasti cel a mezinárodního obchodu. Postupně ji z velké části delegoval na prezidenta prostřednictvím zákonů, jako je Trade Expansion Act a Trade Act. Americká verze parlamentu si sice ponechává právo legislativní cestou prezidentské pravomoci upravit nebo omezit, ale v praxi je to politicky komplikované a soudy tradičně ponechávají prezidentovi v obchodních otázkách prostor,“ vysvětlil právní otázku uvalování cel expert.
Podle všeho nebude problém schválit Grahamův zákon napříč všemi levely americké politiky. Rusko by legislativa poškodila ze dvou stran. Jednak přes přímé sankce vůči němu a pak 500procentními cly na jeho obchodní partnery. Vondra nepochybuje, že pokud USA přitvrdí, dokáže Rusko k jednacímu stolu dostat.
„Američani mají nástroje, které by mohly Rusy k tomu jednání přivést. O tom ani na vteřinu nepochybuji. A zákon senátora Grahama může být jeden z těch nástrojů zcela jistě, protože vývoz nerostných surovin a ceny jejich komodit, tak to je to, co živí ruskou válečnou mašinérii,“ vysvětluje.
Shoduje se s ním na tom i Vondrův kolega, europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB, Luděk Niedermayer.
„Samozřejmě, že vyschnutí peněz z prodeje ropy a plynu by sehrálo velkou roli ve změně postoje Ruska, protože to je zásadní faktor pro udržení jejich ekonomiky. Nedokážu si představit, jak by bez nich dokázalo fungovat,“ říká pro SZ Byznys.
Jinými slovy válečnou mašinerii Moskvy živí státy, které nakupují nerostné bohatství buď přímo od Moskvy, a obchází tak sankce uvalené na Rusko, nebo skrze přijetí těchto komodit přes třetí země. Příkladů existuje celá řada.
Například Čína, Indie i Írán od začátku války navýšily svůj import ruských surovin. Před invazí na Ukrajinu v roce 2022 pocházelo z Ruska pouze 15 procent čínského a 3 procenta indického dovozu ropy. Na začátku roku 2025 však Čína a Indie dohromady absorbovaly 85 procent ruského vývozu ropy, což odráží významné přesměrování toků z Evropy do Asie.
„Ruský plyn, ropu a uran dováží různými kanály i státy Evropy včetně Itálie, Nizozemí, Turecka, Francie, Slovenska a Maďarska. Poslední zmíněná země odebírá 85 procent zemního plynu z Ruska. Cly zasažené evropské ekonomiky Francie a Itálie by mohly směřovat k poklesu růstu o 0,2 až 0,3 procentního bodu. U Číny by pokles mohl být tvrdší, a to až 0,6 procentního bodu. Je ale předčasné predikovat konkrétní čísla,“ říká ekonom Peterka.
Grahamovým návrhem se chtějí inspirovat i evropští představitelé. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek prohlásila, že Unie také pracuje na novém sankčním balíčku.
