Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Ten příběh si říká o filmovou adaptaci. Michal Žerebák byl před lety obviněn a odsouzen za ozbrojenou loupež pražské banky. Za mříže jej poslaly – zjednodušeně řečeno – pachové stopy, tedy vysoce problematická kriminalistická metoda. A k tomu nepřesvědčivé svědectví ženy, která měla za sebou 10 očních operací.
Místo aby nastoupil do vězení, utekl Žerebák za hranice a postupně si opatřoval důkazy, které by jej očistily. Po letech skrývání se mu to skutečně povedlo. Opatřil si hned čtyři znalecké posudky mezinárodních expertů, kteří konstatovali, že podle kamerových záznamů s pravděpodobností hraničící s jistotou loupil v bance někdo jiný. A nepřímo tím usvědčili českou trestní mašinerii ze skandální ledabylosti.
„Myslím, že to je lidská a profesní tragédie, když je nevinný člověk odsouzen na základě nedostatečného fotoforenzního posudku. V moderním evropském právním státě by se něco takového nemělo stát,“ řekl nám například německý znalec George A. Rauscher.
Sám Žerebák neměl až dosud potřebu případ medializovat a kolegové jej museli přemlouvat, aby svůj střet s českou justicí zveřejnil.
Příslovečnou poslední kapkou nejspíš bylo, že mu české úřady za všechny útrapy přiřkly kompenzaci ve výši 45 000 korun.
Už jen odůvodnění směšné sumy je zvláštní směsicí přezíravosti a byrokratické necitlivosti. Podle Ministerstva spravedlnosti, které částku určilo, šlo prý v případě Žerebáka o „životní styl, který si vyvolil sám“.
Nerad bych zlehčoval osobní tragédii muže, na němž se justice tak chladnokrevně vyřádila, ale jeho příběh má ještě mnohem vážnější vrstvu. Ukazuje na nepřiznané systémové selhání. Vyšetřovatelé, státní zástupci i soudci si vypomáhají pachovými stopami, které mají blíž k šarlatánství než k vědecké metodě. Což dokládají i další doložené případy.
Žerebákova kauza navíc doložila, že ledabyle se v Česku pracuje i s takzvanou rekognicí, která má v civilizovaném světě mnohem striktnější pravidla. „Při rekognicích se stávaly do očí bijící chyby,“ potvrdil nám Marek Dvořák z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Kolegové Adéla Jelínková, Christine Havranová a Lukáš Valášek se v textu, který šel do mimořádné hloubky, snažili najít sebereflexi všech hlavních aktérů. Místo sebezpytu ale sledovali jen přehlídku alibismu.
Soudkyně k vlastnoručně vyrobenému zmetku „nemá co říct“. Korunní svědkyni je to „po tolika letech fuk“. A psovod, jehož feny vyčenichaly Žerebáka? „Já jsem v podstatě neříkal nikdy, že to byl on. Pouze, že tam byla zjištěna pachová shoda,“ tvrdí dnes.
A když se nyní ptáme ministerstev vnitra i spravedlnosti, zda po dalším skandálním bezpráví chystají systémovou nápravu, přehazují si naše otázky jako horký brambor.
Mlčí i jindy mediálně aktivní ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který silnými slovy komentuje kdejaký nepravomocný případ. Ať už šlo o kriminální kauzu svých brněnských spolustraníků či naposledy dílčí (a později zrušené) rozhodnutí soudu ve vyděračském příběhu z pražského IKEM.
Na ukončený a v mnohém ostudný případ Michala Žerebáka, který před českou podobou spravedlnosti raději utekl do Švýcarska, si ovšem vzal volno.
Co jsme také zjistili
Prokurátorům navzdory. Když v úterý večer vystoupala kolegyně Kristina Ciroková na pódium Divadla Archa, pronesla: „Jsem moc ráda, že si mé práce všiml i někdo jiný než jen prokurátoři na Slovensku.“ Ze sálu plného novinářů se ozval přidušený smích. Většina tušila, že jde o hořký humor.
Kristině její práce při mapování nebezpečných náboženských hnutí v investigativním podcastu Sekty CZ dosud vynesla víceméně jen pozornost slovenské prokuratury, která zahájila její vyšetřování pro podezření z takzvaného antikultismu. Jakkoliv to zpětně zní komicky, při výslechu jí do smíchu nebylo. V redakci jsme tehdy probírali černé scénáře (ve hře byl i mezinárodní zatykač) a jejich možné důsledky. Přesto se Kristina nezalekla a dál pokračovala ve své riskantní misi. Nakonec se její odvaha a nebývalé osobní nasazení zúročily a v Arše si převzala Novinářskou cenu za investigativní počin roku 2024.
„V rámci poroty jsme se naprosto jednoznačně shodli na tom, kdo je vítěz,“ řekl jeden z porotců Pavol Suďa a dodal: „Na vítězném příspěvku oceňujeme samotnou investigaci i množství práce, která je za příspěvkem, a nesnadnost při získávání informací spojenou s odporem v terénu.“ Podívejte se na přehled všech oceněných, kterým patří rovněž hluboká poklona.
Vysoce postavený kořistník. Byznys exředitele IKEM Michala Stiborka s vysoce úročenými úvěry jsme odhalili a popsali už v létě 2023. Netrvalo to ani dva roky a Stiborek si v uplynulém týdnu vyslechl obvinění z nedovoleného podnikání. Policejní protokol přitom shrnuje to, na co jsme tehdy upozorňovali: Stiborek a jeho společníci se chovali jako draví kořistníci.
Nutno přiznat, že policie se v jistých ohledech dostala dál. Spočítala například, že Stiborek – v té době ředitel státní nemocnice – nelegálně napůjčoval 111 milionů korun. A bez zajímavosti není ani skutečnost, že vyšetřovatelé původně začali případ vyšetřovat pro podezření z přijetí úplatku a legalizace výnosů z trestné činnosti, lidově praní špinavých peněz.
Chomutovská elegie. Rozhodli jsme se, že se malinko pověnujeme městu Chomutov, které má historicky smůlu na starosty, minimálně od časů korupčníka Alexandra Nováka. Předposledního primátora také zatkla policie a rovněž jej obvinila z korupce. Zaměřili jsme se proto na jeho zástupce. A hle, i on by si zasloužil zvláštní péči orgánů činných v trestním řízení. Kolegové Adéla Jelínková a Lukáš Valášek zjistili, že porušil zákon o střetu zájmů, když zamlžil mnohamilionové půjčky.
Jeho firma bez zaměstnanců i plnohodnotného podnikového sídla navíc dodala za covidové dotace linku na respirátory, která se ale navlas podobá čínské baličce na čokoládové tyčinky. Uvidíme, jestli naše zjištění zaujme i příslušné úřady.
V zájmu majitele. Firma patřící do holdingu Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) vzdala svůj spor v případě reklamy na Čapím hnízdě. Není se co divit. Jak jsme popsali už dřív, pět Babišových společností dalo v této souvislosti žaloby k soudu. Žádná neuspěla. V Agrofertu tak nejspíš pochopili, že je i v zájmu majitele doplatit ty drobné a už na do očí bijící „daňové optimalizace“ veřejně neupozorňovat.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští neděli se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
