Washington tlačí na čínské akcie. Jde o národní bezpečnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále vyvíjí. Skupina republikánských zákonodárců a státních finančních činitelů z 21 amerických států vyzvala Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC), aby vyřadila vybrané čínské společnosti z obchodování na amerických burzách neboli k takzvanému delistingu.

Tento krok je reakcí na obavy z nedostatečné transparentnosti těchto firem, jejich údajného propojení s čínskou armádou a porušování lidských práv. Mezi ohroženými subjekty jsou giganti jako Alibaba, Baidu, Tencent či JD.com.

Zákonodárci argumentují, že čínské společnosti využívají americký kapitál k podpoře strategických cílů Komunistické strany Číny, což představuje nepřijatelné riziko pro americké investory a národní bezpečnost. Tento krok je podle odborníků dalším článkem v řetězci systematického oddělování americké a čínské ekonomiky.

Základem možného delistování je zákon Holding Foreign Companies Accountable Act (HFCAA) z roku 2020, který požaduje, aby všechny zahraniční firmy obchodované na amerických burzách umožnily přístup ke svým auditním dokumentům americkému regulátorovi PCAOB (Public Company Accounting Oversight Board), tedy orgánu dohlížejícímu na kvalitu auditorské činnosti v USA.

Čína však tento přístup dlouhodobě blokuje s odvoláním na zákony o státním tajemství. Ačkoliv dohoda z roku 2022 umožnila částečné audity, Spojené státy nyní varují, že jakékoli nové překážky povedou k obnovení delistingového procesu.

Podle sinologa a analytika projektu Sinopsis Davida Gardáše představuje tlak na vyřazení čínských firem z amerických burz především nástroj finančního oddělování obou trhů. „Hrozba delistingu odráží širší posun v ekonomických vztazích mezi USA a Čínou a přináší alternativní nástroj tam, kde cla a konvenční obchodní nástroje prokazují omezenou účinnost,“ říká Gardáš pro SZ Byznys.

Upozorňuje také, že většina čínských firem kótovaných na amerických burzách využívá takzvané VIE struktury – složitá právní uspořádání, která firmám umožňují obejít čínská pravidla zakazující přímé zahraniční vlastnictví v citlivých odvětvích, jako je technologie či vzdělávání.

Tyto firmy jsou formálně registrované například na Kajmanských ostrovech, ale fakticky operují v Číně. Americké úřady tento model považují za neprůhledný a potenciálně rizikový, protože investoři ve skutečnosti nevlastní podíl na samotné čínské firmě, ale jen na jejím smluvním ekvivalentu.

Zákon HFCAA podle něj zároveň přidává i politický rozměr, neboť vyžaduje zveřejnění informací o tom, zda jsou vedoucí pracovníci firem členy Komunistické strany Číny.

„Pro Washington tak nejde jen o ochranu investorů, ale o omezení systémového rizika ze strany firem, které mohou působit pod neprůhledným vlivem čínského státu a udržovat přístup k americkému kapitálu bez adekvátní kontroly,“ dodává.

Gardáš připomíná, že v rámci celkové velikosti amerického kapitálového trhu představují čínské emise pouze několik procent. To ale podle něj nijak nesnižuje význam případného vyřazení, které by výrazně zasáhlo čínské firmy.

„Vyřazení z amerických burz by výrazně oslabilo přístup čínských firem ke globálnímu kapitálu a podkopalo jejich mezinárodní postavení,“ upozorňuje sinolog. Jako příklad uvádí IPO - uvedení na burzu - společnosti Alibaba z roku 2014, které s částkou 25 miliard dolarů zůstává největším vstupem na burzu v historii USA.

Gardáš dodává, že „vlna nucených vyřazení z burzy by tak znatelně ohrozila image čínských firem jako světových hráčů a vzbudila by obavy mezinárodních investorů“.

Citlivě na vývoj reagují i samotné finanční trhy. V dubnu zaznamenaly americké burzovně obchodované fondy (ETF) zaměřené na čínské akcie masivní odliv kapitálu v hodnotě 3,8 miliardy dolarů, informovala agentura Reuters. V květnu však nastal částečný obrat, kterému pomohlo dočasné snížení cel a signály o obnovení jednání mezi Washingtonem a Pekingem.

Investiční banka Goldman Sachs varovala, že v případě plošného delistování by mohlo dojít k nucenému prodeji čínských akcií v hodnotě až 800 miliard dolarů. Dopady by byly citelné především pro americké institucionální investory, penzijní fondy i drobné akcionáře, kteří je vlastnili. Zároveň by to mohlo urychlit snahu Číny o budování vlastního nezávislého finančního systému.

Naopak americké finanční instituce by přišly o některé poplatky a příležitosti k růstu, ale celkový dopad by byl podle Gardáše zvládnutelný.

Investor Dan Vořechovský, který se dlouhodobě zaměřuje na čínské akcie, považuje současnou hrozbu delistingu spíše za vyjednávací nástroj než za bezprostřední hrozbu. „Tato hrozba byla v předchozích týdnech větší, po nedávných jednáních se ale o něco snížila,“ říká pro SZ Byznys.

Připomíná, že otázku delistingu otevřeli opětovně někteří američtí zákonodárci a zmínil ji například i ministr financí Spojených států Scott Bessent. Jádrem sporu je podle něj opět otázka národní bezpečnosti, která může sloužit i jako právní základ pro prezidentské exekutivní nařízení, tedy výnos umožňující státním orgánům omezit obchodování s čínskými firmami bez nutnosti schválení Kongresem.

Ačkoli čínské firmy, jako je Alibaba nebo Baidu, mají své akcie zapsané jak v USA, tak v Hongkongu (tzv. duální kotace), Vořechovský upozorňuje, že hongkongská burza americké trhy plně nenahradí.

„Mnoho brokerů mimo Asii hongkongský trh nenabízí, obchoduje se tam v lotech a v hongkongských dolarech, což je pro drobné investory méně komfortní. Navíc místní regulátor (SFC) nemá prestiž NYSE nebo Nasdaqu,“ říká.

Obchodování v lotech znamená, že akcie se musí nakupovat v „balíčcích“ o pevně daném počtu kusů – například po stovkách –, což zvyšuje minimální vstupní investici a omezuje flexibilitu drobných investorů.

Zároveň ale upozorňuje na nárůst domácí poptávky v Číně, která může hrát v případě delistingu značnou roli.

„Číňané na sociálních sítích deklarují podporu čínským firmám a vymezují se vůči americkému ,teroru‘. V případě vyřazení z amerických trhů se dá očekávat zájem čínských investorů o emise těchto firem v Hongkongu – a patrně i státní podpora.“

Podle Vořechovského se zájem o hongkongskou burzu ze strany čínských firem skutečně zvyšuje. „Letos se realizují nebo připravují zajímavé úpisy akcií – například výrobce baterií CATL nebo nadnárodní řetězec restaurací Mixue. Po uvolnění vztahů s Alibabou se znovu mluví i o Ant Group nebo DiDi.“

Aktuálně tento trend potvrzuje zmíněný výrobce baterií CATL, který v květnu uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií letošního roku na hongkongské burze. Jeho akcie během prvního dne obchodování vzrostly o 16 procent, což ukazuje na silný zájem investorů i navzdory geopolitickému napětí.

Navzdory těmto trendům však podle něj delisting čínských firem z USA nepochybně poškodí jejich reputaci. „V souhrnu by reputace čínských firem na globálních trzích zcela jistě utrpěla. Snížil by se objem nákupů zahraničními investory – minimálně v počátku.“

V reakci na rostoucí nejistotu se čínské firmy již častěji uchylují k sekundárnímu nebo duálnímu kótování na burzách v Hongkongu, Singapuru, Šanghaji nebo Šen-čenu. Čínský stát zároveň posiluje svou strategickou autonomii.

„Peking urychluje snahy o snížení závislosti na infrastruktuře založené na dolaru, vyvíjí a zavádí tzv. digitální jüan (e-CNY) a buduje alternativy k systému SWIFT a platebním systémům ovládaným USA,“ uvádí Gardáš ze Sinopsis.

Podle něj je delisting třeba chápat ve výrazně širších souvislostech: „Problém delistingu je tak třeba chápat v kontextu probíhající širší fragmentace globálního finančního a monetárního ekosystému,“ dodává.

Nadcházející měsíce ukážou, zda se hrozba delistování skutečně promění v konkrétní rozhodnutí amerických úřadů. V sázce je nejen budoucnost desítek čínských firem s hodnotou stovek miliard dolarů, ale i stabilita a otevřenost globálního kapitálového trhu.

Zatímco investoři sledují vývoj s obavami, státy si stále zřetelněji uvědomují, že přístup ke kapitálu se stal geopolitickým nástrojem.