Lékárny Benu jsou znovu na rekordu. Chystají se na podzimní očkování

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lékárny Benu za sebou mají úspěšný rok. „Před rokem to pro nás byl rekord a teď opět rekord. To neznamená nic jiného, než že k nám přichází víc a víc pacientů a zákazníků. Otevřeli jsme 20 nových lékáren, ale i ty stávající dál rostly,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Petr Doležal, generální ředitel sítě lékáren Benu a největšího lékárenského distributora Phoenix.

Jaký byl tedy rok 2024?

V loňském roce jsme navýšili obrat na 12,5 miliardy korun. To je proti roku 2023 růst zhruba o 11 procent. A rostla i naše franšízová část, ta k tomu přidala další 2,5 miliardy korun, takže celkem jsme na patnácti miliardách. Pokud se podíváme na náš tržní podíl, tak dohromady i s franšízami je to nějakých 18–19 procent trhu.

Kolik z toho dělá internet?

Z té naší části – tedy z těch 12,5 miliardy – jsou to zhruba dvě miliardy. Z toho zhruba tři čtvrtiny jdou z Benu.cz a čtvrtina přes Rohlík.cz.

Roste podíl internetu? Dá se předpokládat, že se dostane třeba na polovinu obratu?

To si nemyslím. V tuto chvíli, když rozdělím obrat na receptový, tedy lékový, a nereceptový, čili nelékový, tak lékový byznys (léky na předpis nelze prodávat na internetu, pozn. red.) dělá zhruba polovinu našeho obratu. Z nelékového byznysu dělá internet čtvrtinu nebo možná skoro třetinu.

Měly by být k dostání na internetu i léky na předpis?

V konečném důsledku je to pohodlí pacienta. Pro mě na tom nejdůležitější je, že ta cesta léku bude bezpečná. Že se bude chránit tak, jako když se vydává z lékárny, a pacient dostane to minimální minimum, aby věděl, co se doporučuje. Když toto bude zajištěno – teplotní řetězec, bezpečné předání a rada tomu konečnému pacientovi, tak si myslím, že k tomu dojde. Když se podívám třeba na Švédsko, tak zhruba třetina receptového trhu už běží online. Tam je to ale pro mě trošku za hranou, protože místem předání je poštovní schránka.

Loni jste přidali 20 lékáren, budete posilovat i letos? Je tu stále prostor?

Rozhodně ano, stále máme bílá místa jak v těch velkých městech, tak menších typu Semily nebo Uherské Hradiště. Chceme určitě růst. Před pěti lety jsme si řekli, že naším cílem je 500 lékáren, máme jich 400. To pokryje ten český trh. Když se podívám na největšího konkurenta (Dr. Max, pozn. red.), má jich právě 500.  U nás to bude podobné, abychom nekanibalizovali vlastní zákazníky.

Postavíte nové, nebo převezmete nějaký řetězec či lékárny? Je něco na prodej?

Myslím si, že půjdeme cestou přebírání lékáren či nájemních smluv. Ten trh je obsazený a není příliš mnoho nových míst, kde by vznikala obchodní centra.

Co to bude za lékárny. Víme, že Pilulka nabídla své kamenné lékárny na prodej, jednáte s někým?

To jsou spíš jednotlivci než větší či střední sítě. V téhle chvíli je na trhu zhruba 900 lékáren, které máme my a Dr. Max. Zbytek trhu, tedy 1600 lékáren, je nezávislých, nebo v menších sdruženích. Záleží na obratu. U nás má průměrná lékárna řádově 50 milionů korun obrat ročně a to je pro nás zásadní. Jsme samozřejmě i v menších sídlech s milionem obratu měsíčně, ale je to i trošku komplikovanější dostat tam personál. Ale jsme tam.

Budete mít zájem o lékárny zmiňované Pilulky?

Ty lékárny jsou v průměru málo výkonné. Zhruba před rokem Dr. Max koupil od Pilulky pár lékáren a teď už to jsou obecně spíš slabší lékárny. Vydáte tam stejnou energii, ale s menším obratem. Je to o té efektivitě.

Sám jste zmínil rozložení sil na trhu. Přijde vám, že je to zdravé nastavení?

Máte pocit, že pacient nemůže dostat své léky a jezdí kilometry. Nebo že o víkendu léky dostat nemůže?

Mám spíš na mysli to, že i podle ÚOHS ovládají Benu a Dr. Max polovinu trhu s léky. A s nimi propojení distributoři pak 2/3 trhu. Není už to téměř monopol?

Na to se mi těžko odpovídá, protože ten monopol trochu zastupuji, ale v té chvíli, kdy zákazník necítí žádný rozdíl. Naopak my a druhý největší řetězec poskytujeme nejvíc slev na doplatky, čili je to levné jak pro pacienta, tak pro systém, protože my si je u pojišťoven neuplatňujeme. Řádově odhaduji, že je to víc než miliarda ročně, takže si myslím, že to dává smysl.

Když se podívám na objem pacientských služeb, které oba řetězce poskytují v rámci prevence a chceme ještě více poskytovat, také mi to dává smysl. Zákazníkovi to přináší přidanou hodnotu – ať už jde o blízkost či dostupnost. Dnes jsou třeba v obchodních centrech dostupné lékárny celé víkendy. To dříve nebylo. No a nakonec, chystáme i pilotní očkování s lékaři v našich několika lékárnách. Právě ta dostupnost a pohodlí je pro pacienta zásadní. Nemusí jít k lékaři, nemusí se registrovat.

O pilotním projektu očkování jste mluvil už před rokem. Proč se to posunulo?

Od té doby se nám bohužel postavila do cesty byrokratická překážka, kterou jsme nebyli v tak krátké době schopni přeskočit, ani přelézt. Ale teď v říjnu se chystáme poprvé očkovat samoplátce, čili ty, kteří si vakcínu koupí.

Co to bude? Chřipka?

Chceme ukázat, že ten pacient takovou službu hledá. Léta od hygieniků slyšíme, že proočkovanost na chřipku je u nás stále pod deset procent. Ekonomicky to má velké důsledky. Když přijde chřipková vlna, je spousta lidí nemocných – Hospodářská komora to má přesně propočítáno, kolik to stojí. Navíc je 1500–1700 obětí každý rok.

Co to bylo za byrokratické překážky, nebo co se stalo, že letos už to půjde?

Myslím, že se změnilo pochopení ze státní správy, že to je pilot a že ten pilot má něco ukázat. Že by možná očkování v lékárnách mohlo pomoci k tomu, aby proočkovanost u nás byla vyšší než těch 7–8 %. Ve vyspělejších zemích na západ je to řádově kolem poloviny a u starších lidí i nad 80 procent.

Kolik očekáváte, že proočkujete lidí? A kdy pilot budete považovat za úspěšný?

My bychom rádi aspoň 1000 pacientů. Už z toho může být nějaký statistický vzorek. Chceme u toho vyplňovat dotazník, abychom věděli, co u nás pacient vlastně hledá.

Nebudou se toho lidé bát? Očkování v lékárně?

Já myslím, že ne. Vzpomeňte si, v jakých prostorách nás očkovali za covidu. Myslím, že tohle překážka není. Bude tam lékař, jsou to speciálně upravené a schválené prostory.

Mluvíte o tom, že by lékárníci měli částečně suplovat role lékařů. Ať už jde o měření cukru, cholesterolu…

Rozhodně bych nepoužil slovo suplovat. Já bych rád, abychom podpořili tu mezioborovou spolupráci tam, kde můžeme pomoci systému.

My nechceme bojovat s lékaři o zdroje. Chceme pomoct tomu pacientovi, který nemá tu dostupnost toho lékaře, známé stáří lékařů, důvody, proč jsou ty kapacity nedostatečné. Proto jsme se rozhodli zaměřit více na zdravý životní styl a prevenci, kde můžeme pomoct. Na to ten lékař nemá čas. Chceme pomoci, ne suplovat nebo diagnostikovat.

A v kolika vašich lékárnách by to měl být standard?

Začali jsme měřením inbody v jedenácti lékárnách. Jako národ jsme z 80 procent populace buď obézní, nebo mírně obézní. Tam bychom rádi pomohli. Obezita, pohyb, malý příjem vitamínů, kouření, alkohol, to vše způsobuje spoustu následných onemocnění.

Zatím je to tedy 11 lékáren, kolik jich má být celkem?

Drobné poradenství a screening máme v dalších 140. Ideálně bychom chtěli být ve všech větších sídlech. Řádově bývalá okresní města.

Trápí trh v tuto chvíli výpady? Teď se ptám i na názor distributora?

To je ve vlnách. Ten hlavní důvod je, že v tom logistickém a výrobním řetězci dojde k nějaké poruše, nebo přijde neočekávaná vlna nějakého onemocnění. Bylo to před covidem, po covidu. Bude to stále. V zásadě ale dlouhodobě nechybí na českém trhu nic. Pokud teda nebudeme mluvit o endiaronu, který se už nikdy nebude vyrábět.

Nikdy?

Není tam už ta účinná látka.

Před pár dny se ale objevilo, že chybí antidepresiva, která nejsou nahraditelná.

Je to vždycky o té diskuzi, co je nahraditelné a co není. Stále existuje pravidelné setkávání mezi komorou, ministerstvem, zástupci distributorů a lékárenských sítí. Hledáme ty cesty, co chybí a co a jak by mohlo být nahrazené. Není tu žádná systémová chyba, která by se dala odstranit.