Čekání na odvetu. Co o amerických útocích na Írán víme a co bude následovat

Spojené státy se snažily o zastavení íránského vývoje jaderné zbraně v posledních dvaceti letech opakovaně, ale přímému úderu se zejména kvůli obavám z eskalace vyhýbaly. Až do nynějšího víkendu, kdy prezident Donald Trump rozhodl o operaci s názvem Půlnoční kladivo.

Před Íránem je jen několik možností, kterými může na americký útok zareagovat. A vzhledem k nestabilní situaci panují obavy o přelití napětí do dalších zemí v regionu.

Seznam Zprávy připravily přehled toho, co o konfliktu, do kterého vstoupily Spojené státy, doposud víme.

Mezi jaderná zařízení, na která Spojené státy zaútočily, patří dvě hlavní íránská centra pro obohacování uranu: silně opevněné horské zařízení ve Fordu a větší závod na obohacování uranu v Natanzu.

Vzhledem k jejich poloze - zejména Fordo leží uvnitř hory - šlo o komplikovanou operaci, během které Spojené státy nasadily bombardéry B-2 a střely s plochou dráhou letu Tomahawk.

Americké údery mířily ještě na jaderné zařízení v Isfahánu. Přestože zásahy těchto tří komplexů potvrdily obě strany, dosud není jisté, jak velké škody americký útok způsobil. Trump oznámil, že všechny tři jaderné provozy jsou po útocích naprosto zničené.

Později ale jeho slova na tiskové konferenci představitelé Pentagonu mírnili. Předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine řekl, že zařízení utrpěla „vážné škody“, přesto je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda má Írán stále k dispozici nějakou kapacitu na obohacování uranu.

Íránští představitelé sice potvrdili, že zařízení byla zasažena, ale popřeli, že by utrpěla vážnou ránu. Média navíc upozorňují s odkazem na satelitní snímky, že vzhledem k očekávanému útoku mohly úřady nechat obohacený uran převézt na jiné místo.

Areál v Isfahánu už dříve vážně poničily izraelské útoky. Na satelitních snímcích od společnosti Maxar Technologies je možné vidět nové škody způsobené americkým úderem - černé stopy po opálení, několik zřícených budov a trosky v celém komplexu.

Satelitní snímky pořízené krátce po úderech na Fordo ukazují poškození a pravděpodobné díry, které vznikly po amerických bombách typu „bunker buster“. Ty dokážou proniknout hluboko do země, kde následně explodují.

Podobné závěry se pak dají vyčíst i ze snímků, které zachycují dva podobné krátery v zařízení Natanzu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že nezjistila žádné zvýšení radiace v okolí těchto objektů.

„Jistě došlo k dalšímu poškození jaderných kapacit. Mnoho odborníků se shoduje, že bombardování může jaderný program výrazně zpomalit. Avšak existují i některé elementy jaderného programu, které není jednoduché zničit,“ řekl k rozsahu škod v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Írán sám deklaroval, že mohou být někde uložené zásoby uranu. Navíc má experty, kteří vědí, jak s jaderným programem pracovat. V případě konfliktu bude Írán s těmito aspekty pracovat ještě skrytěji než dříve, a bez mezinárodního dohledu,“ dodal.

Krátce po úderech Trump v krátkém projevu z Bílého domu prohlásil, že Írán „nyní musí uzavřít mír“, jinak bude riskovat další reakci ze strany Spojených států.

Představitelé administrativy se však v neděli snažili údery charakterizovat jako cílenou misi, nikoli jako začátek širší vojenské operace. „Nejsme s Íránem ve válce. Jsme ve válce s íránským jaderným programem,“ řekl v televizním rozhovoru viceprezident J. D. Vance.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio v rozhovoru pro stanici Fox News poznamenal, že cílem amerických úderů z noci na neděli nebylo svržení íránského režimu, který vedou šíitští duchovní.

Podle něj by se však režim mohl dostat do situace, kdy by hrozil jeho konec, pokud Írán bude pokračovat se svým jaderným programem. Teherán přitom tvrdí, že o vývoj jaderné zbraně neusiluje.

Americký prezident Donald Trump nicméně v neděli naznačil možnost změny režimu v Íránu. Učinil tak na své sociální síti Truth Social, přestože několik představitelů jeho administrativy dříve zdůraznilo, že takový postup není cílem amerických úderů na íránská jaderná zařízení, píše agentura AFP.

„Není politicky korektní používat termín „změna režimu“, ale jestliže je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by ke změně režimu nemohlo dojít? MIGA!,“ napsal Trump na síti Truth Social s odkazem na MAGA, tedy zkratku svého sloganu Make America Great Again (Učiňme Ameriku opět skvělou).

Americké údery pomohou Izraeli, který na íránský jaderný program a čelní vojenské představitele zaútočil už před deseti dny a v úderech dál pokračuje. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už prohlásil, že díky Trumpově rozhodnutí jsou blíže ke zničení íránského jaderného programu a balistických raket. Izrael tvrdí, že při plánování útoků „plně spolupracoval“ se Spojenými státy.

Americký úder zároveň neznamená konec izraelských operací, to koneckonců zdůraznil i Netanjahu. Podle něj skončí, až bude dosaženo cíle. V neděli večer izraelská armáda uvedla, že útočí na vojenskou infrastrukturu v Teheránu a západním Íránu. Naopak Írán dál posílá rakety na Izrael. V neděli ráno jedna z nich dopadla v Tel Avivu, kde zcela zničila několik domů a zranila více než osm desítek lidí. Vzájemné útoky pokračovaly i v noci na pondělí.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí zkritizoval Spojené státy s tím, že údery podkopávají diplomatické úsilí o zamezení eskalace. Ještě před dvěma týdny spolu přitom státy vedly jednání o jaderném programu.

Po amerických úderech je nyní jasné, že Írán bude muset nějakým způsobem zareagovat. I proto, aby si udržel svou pozici v regionu.

„Írán si vyhrazuje všechny možnosti, jak bránit své bezpečnostní zájmy a lidi. Musíme reagovat na základě našeho legitimního práva na sebeobranu,“ řekl Arakčí. Jakou formu odvety Teherán zvolí, je zatím otázkou.

Podle íránské státní televize také probíhají jednání o uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Takový krok by znamenal jisté ochromení mezinárodního obchodu, jak Seznam Zprávy již popsaly.

Obecně řečeno má Írán nyní k dispozici tři různé scénáře - omezený odvetný úder, po kterém bude následovat deeskalace, začátek dlouhé války, nebo diplomatická jednání.

„Íránci dlouhodobě o eskalaci nestojí. Je to zřejmé z toho, jakým způsobem jednají a komunikují. Až do útoku izraelského letectva padaly v podstatě signály, že Íránci se chtějí domluvit a že dohoda je opravdu na spadnutí,“ řekl pro Seznam Zprávy Josef Kraus, expert z Masarykovy univerzity v Brně.

Přestože podle něj dojde k některým odvetným útokům i vůči americkým základnám, nemusí být íránská odveta nijak rozsáhlá. Pokud by se ale islámská republika uchýlila k tvrdému úderu, hrozil by i rozsáhlejší konflikt.

Optimistickou variantou by pak byla diplomatická jednání, ale vzhledem ke slabé vyjednávací pozici Teheránu nejde o příliš pravděpodobný scénář. Írán by se totiž zřejmě musel vzdát svého jaderného programu, navíc by utrpěl i reputační ránu ve chvíli, kdy by se nechal k tomuto rozhodnutí dotlačit silou.

Zásadní také bude, jakou podporu získají obě strany od svých spojenců. Řada zemí regionu, například Irák, Saúdská Arábie, Katar či Turecko americké útoky na Írán odsoudila. Kriticky se vůči němu vyjádřila i Čína a Rusko. Přestože obě země mají s islámskou republikou blízké vztahy, nezdá se, že by pro ni plánovaly udělat více, než ji diplomaticky podpořit.

Íránský ministr zahraničí Arakčí by se ovšem měl v pondělí sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle Arakčího se Rusko v posledních dnech snažilo s Čínou připravit rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, která by zajistila příměří v izraelsko-íránské válce, do níž se v noci na neděli přímo zapojily Spojené státy. „Situace se samozřejmě vyvinula a já s nimi prodiskutuji další postup,“ řekl Arakčí podle AFP.

Evropské státy pak volají po zklidnění situace. Německo, Francie a Velká Británie ve společném prohlášení vyzvaly Írán, aby se zapojil do jednání a nepodnikal žádné další kroky, které by vedly k eskalaci.

Český premiér Petr Fiala vyjádřil pochopení pro americké útoky. Jaderný program Íránu podle něj vážně ohrožuje mezinárodní bezpečnost a americký útok na tři íránské jaderné provozy je tak pochopitelnou snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní.