Všechno může zdražit. Svět čeká na reakci Íránu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hormuzský průliv je úzké hrdlo lahve napěchované ropou a zkapalněným plynem. V nejužším místě má jen 50 kilometrů. Svět se obává, že ho Írán nyní bude chtít - jako pomstu za americký úder - ucpat.

Už v neděli odpoledne oznámil Bezpečnostní výbor íránského parlamentu, že se shodl na uzavření průlivu. Konečné rozhodnutí nicméně náleží Nejvyšší bezpečnostní radě, tedy Alímu Chameneímu a nejbližšímu kruhu jeho poradců.

To by byla velmi efektivní zbraň, domnívá se ekonom Mendelovy univerzity v Brně Lubor Lacina. „Čistě z ekonomického pohledu na zablokování potřebuje úplně nejméně zdrojů a z pohledu Íránu to může mít nejradikálnější dopad,“ popisuje.

Celkem 99 procent ropy a zemního plynu z Perského zálivu jde právě touto cestou. „Desítky let se mluví o tom, že by se postavily nějaké významnější ropovody a plynovody, ale to se nepodařilo,“ připomíná ekonom Lacina.

Nicméně Američané nejsou těmi, kdo ropu z Perského zálivu skupují. Podle dat společnosti Kpler kupují jen tři procenta ropy vytěžené v zálivu, a to zejména ze Saúdské Arábie. Po rozmachu frakování jsou totiž Američané od roku 2020 čistým vývozcem ropy. Naopak celá třetina produkce z tohoto regionu míří do Číny.

I proto se hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň domnívá, že by uzavření Hormuzského průlivu Spojené státy téměř nepoškodilo. A proto k němu podle něj Teherán - uprostřed íránsko-izraelského konfliktu - spíše nesáhne.

„Vstupem USA do konfliktu by se pravděpodobnost uzavření průlivu mohla dokonce snížit. Na původního útočníka, tedy Izrael, by uzavření průlivu mělo jednoznačně negativní následky – zvýšily by se mu ceny energií a zvýšil by se mezinárodní tlak na Izrael, aby útoků zanechal. Spojené státy jsou však čistým vývozcem ropy a postupně i plynu. Na zvýšení světových cen by tedy naopak vydělaly,“ říká Bartoň.

Jak se Írán stran Hormuzského průlivu rozhodne, zatím šéf tamní diplomacie Abbás Arakčí neupřesnil. „Máme k dispozici různé možnosti,“ poznamenal na tiskové konferenci v Istanbulu.

Íránci mají také možnost do potenciální odvety zapojit své regionální spojence, například jemenské Húthíe, a blokovat tak provoz i v Rudém moři a v Adenském zálivu, což je druhá důležitá cesta, na jejíž průchodnost má Írán vliv.

„Húthíjské útoky na obchodní lodě už dříve vedly k přesměrování tras kolem celé Afriky. Takový krok nejen výrazně prodlužuje dodací lhůty, ale také zvyšuje náklady,“ upozorňuje Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Přestože jejich intenzita od loňského jara mírně klesla, riziko zůstává.

Případná blokace dopravních tepen by ceny ropy vytlačila nahoru. „Umím si představit, že to může být klidně okolo 10 procent,“ odhaduje hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Aktuálně se barel ropy Brent obchoduje za 78 dolarů, expert avizuje zdražení na 84 dolarů i více.

Těžařům by se začalo vyplácet dostávat ropu i z větší hloubky. „Růst ceny motivuje těžaře, aby otevírali zakonzervovaná ložiska, kde jsou vyšší náklady na těžbu. Jak vzroste cena ropy, začínají být tato ložiska zajímavá,“ říká ekonom Lacina.

Jenže vrty nelze otevřít ze dne na den. „Bavíme se o řádu měsíců, nejde to udělat za pár týdnů. Není to jen o navýšení těžby, ale v případě plynu i o zvýšení kapacity LNG technologií, terminálů a kapacity dopravy k finálnímu uživateli,“ upozorňuje Lacina.

Nárůst cen ropy by tak v první panice mohl být výrazný, nad 100 dolarů za barel by se ale nejspíš nevyhoupla, myslí si Petr Bartoň. Je si ale jist, že žádný nedostatek nehrozí. Trh udělá své a dražší pohonné hmoty část spotřebitelů odeženou.

„Vysoké ceny demotivují spotřebu, byl by menší zájem, a motivují alternativní zdrojování – odjinud. Kdyby tyto reakce byly okamžité, na ceně by se to projevilo jen minimálně. Začalo by se těžit více ve zbytku světa, USA by pravděpodobně ještě více uvolnily sankce na Venezuelu, a zvýšení ceny by nebylo nijak horentní,“ domnívá se.

Co by ale mohlo dostatek pohonných hmot jednoznačně zhoršit, jsou podle ekonoma Bartoně regulace. „Pokud evropské státy na vyšší ceny zareagují vyhlášením regulace konečných cen na čerpacích stanicích, pak benzin skutečně nebude ke koupení, protože nebude v ničím zájmu jej prodávat pod cenou,“ říká ekonom a připomíná nedávnou negativní zkušenost s regulacemi z Maďarska a Polska.

Z navýšení cen ropy by profitovalo také Rusko. Všemi silami nízko drženou cenou ropy se začalo dostávat do problémů. A mezinárodní organizace jsou si toho dobře vědomy. „Světová G7 bude využívat regulaci zásob, protože nesmíme zapomenout, že zvýšení ceny ropy začne okamžitě pomáhat ruské ekonomice. Za každý barel, který prodává, dostane vyšší cenu,“ odhaduje Lacina.

Naopak v zájmu arabského světa a OPEC v současnosti nejsou vysoké ceny, podotýká Bartoň. „OPEC dělá, co může, aby nízkými cenami potrestal své šidící členy za to, že v minulosti prodávali více, než bylo dohodnuto,“ říká.

Dražší ropa se prakticky okamžitě přelije do cen benzinu a nafty. „Přestože jsou zásobníky ještě plné benzinu a nafty, které jsou zpracované ještě za levnější ropu, tak k přecenění dochází okamžitě. Myslím si, že už v pondělí uvidíme nové ceníky,“ říká Pavel Peterka, hlavní analytik XTB.

Dražší paliva bezprostředně ovlivní ceny dopravy. A ta se promítne do cen veškerého zboží. Dozvuky blízkovýchodního napětí poznáme i na cenách potravin.

„Doprava je samozřejmě nejviditelnější, ale ropa a zemní plyn vstupují třeba i do výroby průmyslových hnojiv, tedy do nákladů v zemědělství. Výhoda zemědělství je ale v tom, že by se to s velkou pravděpodobností nemělo projevit teď do podzimu, ale až v následující produkční sezoně,“ líčí Lacina.

Reakci na šok podobného typu od centrálních bank ekonom Lacina neočekává. „Centrální banky nás poučily, že právě s těmito typy vnějších šoků vlastně centrální banky nejsou schopny pracovat,“ říká.

Rostoucí ceny energií mají přímý dopad na provozní náklady firem. Vyšší ceny vstupů přispívají k inflaci a zároveň snižují marže napříč sektory. „Pokud nedojde k rychlé deeskalaci, lze očekávat další oslabování koruny. Slabší měna zdražuje dovoz a posiluje inflační tlaky,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB.

V takovém prostředí by podle něj Česká národní banka mohla přehodnotit tempo snižování úrokových sazeb a případně prodloužit aktuální pauzu v jejich poklesu.