Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Extrémní počasí způsobené klimatickými změnami zvyšuje ceny základních potravin po celém světě, a tím umocňuje celou řadu společenských rizik. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval tým sedmi vědců ze španělských, německých a britských univerzit vedených Maximillianem Kotzem.
Podle studie, na kterou upozornila zpravodajská stanice CNN, v posledních několika letech prudce vzrostla cena širokého spektra potravin, a to v důsledku počasí tak extrémního, že překonalo veškeré historické hodnoty před rokem 2020.
Nový výzkum se zaměřil na šestnáct konkrétních případů v zemích po celém světě, kde došlo ke krátkodobému skokovému nárůstu cen v důsledku extrémního horka, sucha nebo silných srážek.
V Koreji zdražilo zelí, v Británii brambory
V Kalifornii a Arizoně se například ceny zeleniny v listopadu 2022 zvýšily o 80 % oproti stejnému měsíci předchozího roku. Důvodem bylo mimořádně horké léto a nedostatek vody, které tyto západní státy USA postihly v létě 2022.
V důsledku vlny veder vloni v září zdražilo zelí v Jižní Koreji, a to o 70 % oproti předchozímu roku. Pro korejskou kuchyni je přitom zelí jednou ze základních surovin. Jedno z nejvážnějších such, které Mexiko za poslední dekádu zažilo v lednu loňského roku, vedlo k dvacetiprocentnímu nárůstu cen ovoce a zeleniny.
Extrémní podmínky zasáhly také Evropu. Cena olivového oleje zde v lednu 2024 vyskočila o 50 % poté, co Itálii a Španělsko v letech 2022 a 2023 postihlo dlouhotrvající sucho.
„Hlavním viníkem opakovaného zdražování byla především sucha ve Španělsku a další nepříznivé pěstitelské podmínky ve Středomoří. Na podzim loňského roku však došlo k obratu a ceny na burze začaly pozvolna klesat. Tento pokles byl z velké části způsoben zlepšenou úrodou zejména ve španělské Andalusii. I když se pokles burzovních cen projevil již na podzim, do tuzemských řetězců dorazil se zpožděním a nižší ceny mohli spotřebitelé zaznamenat až v březnu letošního roku,“ komentuje cenu oleje tiskový mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Ceny rýže v Japonsku v září 2024 vzrostly o 48 % v důsledku vlny veder, která byla nejteplejší od začátku regionálních záznamů v roce 1946 – s výjimkou stejně horkého léta v roce 2023.
Ghana a Pobřeží slonoviny se podílejí na téměř 60 % světové produkce kakaa. Vlna veder, která tam udeřila začátkem roku 2024 a která byla podle vědců kvůli klimatické změně o 4 stupně Celsia teplejší, vedla v dubnu téhož roku k nárůstu světových cen kakaa o 280 procent.
Podle Zemánka sice ceny kakaa v posledních týdnech klesají díky příznivému počasí v západní Africe, stále ale zůstávají nadprůměrné. Spotřebitelé zatím pokles nepocítí, protože zpracovatelé nakoupili zásoby za rekordní ceny a musejí je nejprve vyprodat. Budoucí vývoj cen je navíc velmi nejistý – ovlivňují ho extrémní výkyvy počasí, rostlinné choroby, politická nestabilita i nové unijní nařízení o odlesňování.
„Hlavní dopady vidíme v rozpadu dodavatelských řetězců. Desetiletí platilo, že první jarní evropská zelenina pocházela z jihu Španělska. Jenže kvůli suchu v dané oblasti se tam dnes již zelenina vůbec nepěstuje, v některých částech Katalánska dokonce museli vykácet i olivovníky a jediné, co tam ještě dokáže přežít, jsou kešu ořechy,“ komentuje dopady extrémního počasí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Čím dál extrémnější výkyvy počasí podle něj také znamenají, že je mnohem obtížnější pro zemědělce odhadovat objem i načasování úrody, a navíc platí, že ovoce a zelenina jsou na výkyvy počasí mnohem citlivější než běžné zemědělské komodity.
Situaci pocítí i Češi
Zemědělská produkce je podle odborníků celosvětově velmi úzce provázaná. Dopady klimatické změny a extrémního počasí jsou podle Zemánka zřetelné i v Česku. Ovlivňují nejen ceny, ale také místní produkci.
„Extrémní počasí, které se kvůli klimatickým změnám stává častějším a intenzivnějším, přímo ovlivňuje zemědělskou produkci a následně i ceny potravin. Je však důležité si uvědomit, že ceny potravin v Česku nejsou určovány pouze domácími faktory. Velkou roli hrají také globální události a krize, jelikož je Česká republika součástí globálního trhu a je značně závislá na dovozu mnoha komodit,“ vysvětluje.
V posledních letech například Česko zaznamenává škody v ovocných sadech. Důsledkem dřívějšího nástupu jara, tedy teplejšího února a března, začínají rostliny dříve vegetovat, ale následné jarní mrazíky způsobí spálení květů.
„Někteří pěstitelé v loňském roce ani nesklízeli, protože neměli co. Ovocnáři běžně mívají jablka na skladech pro další sezónu, ale od letošního roku je musíme dovážet. Je pravda, že zvyšující se průměrné teploty a delší vegetační sezóna mohou teoreticky prodloužit dobu pěstování, ale zároveň zvyšují výpar z půdy, což zhoršuje sucho,“ popisuje Zemánek.
Dodává, že se mění také agroklimatické podmínky, což ovlivňuje vhodnost pro pěstování tradičních plodin. Teplejší počasí pak nahrává šíření nových druhů škůdců a chorob, které dříve nebyly v Česku tak běžné, což může způsobovat další ztráty na úrodě. Jednoznačně jednou z nejvíce ohrožených kategorií je podle něj v Česku tedy ovoce, dále pak některé druhy zeleniny - především ty citlivé na sucho, nebo naopak na nadměrné vlhko.
„Každý rok v Česku vidíme výpadky dodávek části ovoce a zeleniny kvůli čím dál extrémnějšímu počasí. Do médií se obvykle dostanou na jaře zmrzlá jablka nebo meruňky, ale vidíme i horší dostupnost zeleniny, zejména kvůli nedostatku vody,“ upozorňuje Prouza.
Varuje i před tím, že nedostatek vody bude v Česku stále větším tématem – do budoucna může vést k dilematům, například zda dá stát přednost splavnosti Labe nebo zavlažování zeleninových farem v Polabí.
Kvůli rostoucím teplotám budou podle něj v horizontu 15 až 20 let ohroženy i bramborářské oblasti na Vysočině. I proto musí obchodníci hledat alternativní zdroje dodávek. Například Balkán se podle něj začíná prosazovat jako náhrada jarní produkce, která se dříve dovážela z jihu Evropy. Slibnou možností zůstává i Ukrajina s moderním zemědělstvím a nižšími cenami. Pokud by se evropský trh více otevřel těmto dovozům – za předpokladu zachování kvality – mohly by podle Prouzy ceny v Česku klesat.
Zdražení zdravého jídla ohrožuje chudé
Růst cen čerstvé zeleniny a ovoce dopadne zejména na domácnosti s nízkými příjmy, které mohou začít takové potraviny nahrazovat polotovary, uvádí studie. Upozorňuje, že s tím souvisí řada rizik - ceny ovlivněné počasím mohou přispět ke zdravotním komplikacím, jako je podvýživa, cukrovka nebo srdeční choroby.
Extrémní počasí, které žene ceny potravin vzhůru, může podle vědců také zhoršovat celkovou inflaci, což může vést k politickým nepokojům a společenským otřesům.
„Dokud nedosáhneme nulových emisí, extrémní počasí se bude jen zhoršovat – a už teď ničí úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě. Lidé si toho všímají – rostoucí ceny potravin jsou druhým nejčastěji uváděným dopadem klimatických změn, který vnímají ve svém životě, hned po extrémním horku,“ uvedl Kotz v tiskové zprávě ke studii.
Podle Prouzy Česku toto riziko nehrozí, nůžky podle něj spíš rozevírají nadsazované ceny dodavatelů. Obyvatelům Česka je podle něj především nutné vysvětlit dopady nezdravého stravování. Upozorňuje, že Češi ve srovnání s Evropou konzumují výrazně nadprůměrné množství tuků, soli a cukru, což je vidět na pandemii obezity v Česku, zejména u dětí. Špatné stravovací návyky jsou podle něj také hlavní příčinou civilizačních chorob v Česku, alkohol a kouření jsou až za špatným způsobem stravování.
„Problémem přitom není cena kvalitnějšího stravování, protože v obchodech se dá bez problémů vždycky najít zdravější alternativa k tomu, co si člověk dává do košíku, aniž by byla dražší. Bohužel v Česku chybí ochota se tomuto tématu dlouhodobě věnovat a vysvětlovat lidem, jaké dopady na jejich zdravotní stav má špatný způsob stravování,“ dodává.
