Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V noci z 9. na 10. září narušil polský vzdušný prostor bezprecedentní počet ruských dronů. Jen několik dní poté ruské bezpilotní letouny vlétly na území Rumunska, dalšího členského státu Severoatlantické aliance.
Zahraniční analytici vesměs považují vpád dronů za „zkoušku“ ze strany Ruska. „Cílem bylo otestovat jednotu NATO a Evropy, zjistit, jak by v takové situaci reagovaly, a případně přizpůsobit své vlastní strategie pro eskalaci konfliktu, která by zahrnovala i další země v Evropě,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Rafael Loss z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).
Jen několik hodin poté, co stíhačky sestřelily drony nad Polskem, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k nalezení společného řešení na přetrvávající hrozbu, která na sebe nyní upozornila s nebývalou intenzitou.
Podle ní musí Evropa „uposlechnout volání“ zemí, jako jsou Polsko, Finsko či pobaltské státy, které mají zkušenosti s vpády ruských dronů a už roky usilují o zvýšení koordinované obrany.
Vyzvala přitom k vytvoření takzvané dronové zdi, jak bývá společná obrana proti dronům už delší dobu označována. Ta by měla chránit evropskou východní hranici a táhnout se „od Baltského až po Černé moře“.
„Podtrhuje to silné povědomí o zranitelnosti, kterou země EU pociťují v šedé zóně mezi mírem a válkou, kde se snaží reagovat na různé druhy ruských hybridních taktik,“ komentuje oznámení analytik Loss. „Rusko dychtí po tom, této zranitelnosti využít, Evropa se jí mezitím snaží zbavit,“ doplňuje.
Kladivem na připínáčky
Deník Financial Times poznamenal, že zranitelnost NATO spočívá v tom, že při zachycování relativně levných dronů spoléhá na příliš drahé technologie, jak ostatně ukázaly i nedávné incidenty v Polsku a Rumunsku.
„Drony, které vidíme na Ukrajině, stojí 10 000 až 30 000 eur za kus. Pokud na ně odpalujete rakety za milion dolarů, velmi rychle vám dojdou,“ uvedl pro stanici Deutsche Welle bezpečnostní expert Chris Kremidas-Courtney z think-tanku Centrum pro evropskou politiku. „Je to jako používat kladivo na připínáčky,“ doplnil.
Vhodnou cestou je podle expertů investice do efektivnějších moderních obranných technologií.
O to nyní zřejmě Brusel usiluje. Unijní státy vyzývá, aby se zavázaly k jednotné strategii a využily evropské fondy k nákupu systémů, které se osvědčily na Ukrajině. Von der Leyenová podle Financial Times navrhla vytvoření „dronové“ aliance s Kyjevem, do které by Unie investovala šest miliard eur (téměř 150 miliard korun).
Von der Leyenová ubezpečila, že nejde pouze o „abstraktní ambici“. O konkrétních krocích později informoval evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius, který vzkázal, že bude o vybudování dronové zdi tento týden v pátek jednat s ministry obrany vybraných států.
Agentuře Reuters řekl, že je nyní, s ohledem na vpády dronů, potřeba pracovat rychle na tom, aby se tento koncept proměnil v realitu.
Schůzky se mají zúčastnit zástupci východních států EU a Ukrajiny. Pozvánku jako jediné členské země u hranic s Ukrajinou nedostaly Slovensko a Maďarsko, jejichž vlády udržují přátelské vztahy s Ruskem.
Klíčem je správně využít již existující
Evropští politici zatím sice nepředstavili do detailu, jak by dronová zeď měla vypadat, ale Kubilius předeslal, že půjde o směsici senzorů, různých druhů zbraní a rušiček, které odhalí a pak zničí přicházející drony.
Nejde o novou myšlenku. V podobném duchu se vyjadřovali představitelé šesti států NATO u hranic s Ruskem, kteří se na vzniku dronové zdi dohodli už na jaře. Cílem je pokrýt celou hranici Aliance s Ruskem od Polska až po Norsko takovým zařízením, aby bylo možné efektivně a včas odhalit přilétající hrozbu a odstranit ji.
Podle Losse je k dispozici celá řada potenciálních nástrojů. „Mohlo by to znamenat posílení pozemní protivzdušné obrany a obranných leteckých zbraňových platforem, tedy stíhaček, dronů nebo vesmírných prostředků pro včasné varování a identifikaci cílů,“ vysvětluje.
Mnohdy tak jde o prostředky, které již v nějaké formě existují. Cílem iniciativy je proto zejména rozšířit jejich kapacitu a optimalizovat je pro hrozbu, kterou představují drony, ve srovnání s většími hrozbami, jako jsou raketové a letecké útoky. Tedy zajistit, aby taková obrana nebyla příliš nákladná a s lacinými drony se jako dosud nebojovalo drahými raketami.
Ruské provokace v zemích NATO
Bezprecedentní množství ruských dronů v Polsku uvedlo začátkem září NATO do pohotovosti. Po víkendovém průniku ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru pak začaly v Evropě sílit hlasy žádající, aby příště NATO na podobné provokace reagovalo sestřelením.
Základem by mohl být systém, na kterém už pracují zbrojařské firmy v Pobaltí a o kterém se mluvilo právě v souvislosti se zmíněnou jarní iniciativou šesti států. Jedním z podniků je lotyšský startup zabývající se drony Origin Robotics. Jeho ředitel Agris Kipurs popisuje dronovou zeď jako „komplexní systém“, jehož funkcí má být detekce i zachycování letounů.
Takový systém by podle něj měl obsahovat celou řadu zachycovacích metod. V rozhovoru pro server Euractiv jmenoval drony, radarové systémy nebo akustické senzory. Součástí mohou být i konvenční zbraňové systémy, jako jsou přenosná protivzdušná obrana a přesné řízené střely.
Systém je podle něj navržen tak, aby se dal použít proti „rychle letícím bezpilotním“ cílům nesoucím hlavice, pro server Euronews zmínil rychlost až 200 kilometrů za hodinu. Oproti nasazování konvenčních raket – jako se to stalo nedávno v Polsku – by měl být tento systém podle Kipurse výrazně levnější.
Zkušenosti z Ukrajiny
Podle něj je k vybudování efektivní dronové zdi potřeba jeden základní předpoklad, a to změna myšlení evropských ozbrojených sil. Jejich problémem podle něj je zejména to, že nadále ve velkém spoléhají na tradiční formy válčení a za Ruskem a Ukrajinou tak v obraně proti dronům zaostávají.
Důležitou roli při budování dronové zdi na evropské hranici tak mohou sehrát právě zkušenosti Ukrajiny, proto s jejím zapojením počítá i Brusel.
„Musíme se učit od Ukrajinců. Mají docela vysokou úspěšnost v sestřelování ruských dronů, a pokud k tomu mají technologii, musíme ji získat a okopírovat,“ uvedl pro Deutsche Welle zástupce šéfa bruselského think-tanku Centrum pro evropskou reformu Ian Bond.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal ostatně už minulý týden oznámil, že ukrajinští vojáci a inženýři pomohou vycvičit polské jednotky.
