Článek
Ministerstvo financí ČR mění zákon o účetnictví a součástí změn je, mimo jiné, trojnásobné navýšení limitů pro povinný audit. Podle Komory auditorů to bude mít celou řadu negativních důsledků.
Mezi argumenty podporujícími navrhované navýšení limitů povinného auditu jsou v důvodové zprávě jmenovány zejména valorizace o inflaci a úspora administrativních nákladů.
„Ten první nápad, valorizace, byl asi v pořádku, protože se s těmi limity mnoho let nehýbalo. Ale to by odpovídalo tak maximálně dvojnásobnému, ne trojnásobnému navýšení,“ řekl v úvodu debaty k motivacím vlády měnit pravidla povinných auditů prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík. Na zamýšleném snižování administrativní zátěže ale podle něj podnikatelé, a tím méně společnost, nevydělají.
Ministerstvo podle Mejzlíka navrhované navýšení limitů s Komorou dostatečně nekonzultovalo. Co je však ještě závažnější, odpovídajícím způsobem neprozkoumalo dopady změn na podnikatelské prostředí v Česku.
To zatím profituje z poměrně vysoké míry „proauditovanosti“, navrhovaná změna zákona ale může důvěryhodnost účetních závěrek pro jejich uživatele radikálně snížit.
Může, ale nemusí. Absence povinnosti, jak v debatě potvrdil zástupce podnikatelů, neznamená, že se firmy auditovat nemohou, cítí-li takovou potřebu.
„My jsme firma s obratem zhruba půl miliardy a z té povinnosti auditu teď pravděpodobně vypadneme. Přesto budeme audit nadále využívat. Jednak proto, že jsme součástí nadnárodní skupiny, takže tu je požadavek naší centrály v zahraničí, abychom výsledky auditovali. Ale vlastně si ani nedovedu představit, jak bychom bez auditu fungovali,“ uvedl jednatel společnosti Biesterfeld Silcom Martin Krb. A hned uvádí další motivaci, proč účetnictví svojí firmy auditovat, banky.
„Pokud nás banky mají úvěrovat, vyžadují auditované výsledky hospodaření. Nedovedu si vůbec představit, že by šlo dneska bez auditu získat úvěr.“
Na tom, že významným hybatelem dalšího vývoje prostředí, jež nebude povinnost auditu akcentovat, budou banky, se shodli všichni účastníci debaty, kterou Seznam Zprávy uspořádaly.
Hosté Byznys Clubu o dopadech snižování povinnosti auditu
- Ladislav Mejzlík, prezident Komory auditorů ČR
- Kamil Kouba, expert na problematiku praní špinavých peněz
- Martin Krb, jednatel společnosti Biesterfeld Silcom
Podle Kamila Kouby, uznávaného odborníka na poli prevence praní špinavých peněz (AML), ani významné snížení počtu firem s povinným auditem neznamená, že by tyto zůstaly zcela mimo dohled kontrolních mechanismů.
„I samotný AML zákon, který podle mého názoru patří k těm nejužitečnějším, jaké Česká republika kdy implementovala, je vlastně kontrolním nástrojem. A auditoři tu od samého začátku patří mezi klíčové hráče, jsou v tomto zákoně uvedeni jako povinné osoby, takže se na ně z pohledu AML zákona vztahují veškeré povinnosti,“ řekl Kouba k současné roli auditorů. Čísla ale ukazují, že auditoři v oznamování podezřelých obchodů Finančnímu analytickému úřadu a ČNB nijak zvlášť aktivní nejsou. V roce 2024 jich nahlásili 25 a letos to bude ještě méně. Banky jsou v tomto mnohem aktivnější. Podle Ladislava Mejzlíka je to ale do značné míry důkazem, že auditování prostě funguje jako prevence.
„A nejde jen o doslovné praní špinavých peněz. Je logické, že v účetnictví nebudete mít falešné faktury, nebudete agresivně optimalizovat daně, pokud víte, že vám účetní závěrku bude schvalovat auditor.“
Může mít upouštění od povinnosti auditovat firmy dopady na řádný výběr daní? Dokážeme v době, kdy se státní rozpočet potýká s mimořádnými schodky, práci auditorů adekvátně nahradit?
Přinese tento krok doopravdy úspory, snad na účtech podnikatelů, anebo nakonec všichni zapláčeme nad nedůvěrou bující v tuzemském podnikatelském prostředí?
Na tyto otázky neexistují jednoznačné odpovědi. Určitě je ale zajímavé, co si o nastalé situaci myslí hosté, kteří přišli do Byznys Clubu Seznam Zpráv. Pusťte si jej v úvodu tohoto článku.
Partnerem Byznys Clubu je Komora auditorů ČR.
